Zlodějská pohádka Klíč svatého Petra jako variace na Anděla Páně a Strážce galaxie. TV reflexe Viktora Horáka

Foto: Česká televize (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Zlodějíčci Filip Březina a Berenika Kohoutová

Tak už jsme se toho všichni dočkali - nová štědrovečerní pohádka Klíč svatého Petra si odbyla svoji premiéru na České televizi a způsobila jako každý rok značný rozruch napříč tuzemskou společností. Nová pohádka režiséra Karla Janáka a scenáristy Petra Hudského se pyšní hned několika netradičními prvky: hlavními postavami je trojice mrtvých zlodějů, která pátrá po titulním klíči od nebeské brány, tu svatý Petr otevírá šperhákem. Největším kladem letošní vánoční pohádky je zasazení do malebného okolí hradu Zvíkov uprostřed vod, a sympatické herecké obsazení v čele s mladou hvězdou Sárou Korbelovou, čím dál lepší Berenikou Kohoutovou, Lukášem Příkazským a několikanásobným králem Petrem Nárožným.

Pohádka Klíč svatého Petra se bohužel zařadila mezi sáhodlouhou záplavu snadno zaměnitelných a podobných pohádek, které ČT natáčí. Příjemné překvapení, jako byla loňská pohádka Krakonošovo tajemství, se bohužel nekoná. „Okrást svatého Petra není jen tak. Zvlášť, když chcete přijít do nebe! Do krádeže klíče svatého Petra jsou zapleteni tři lidé: zloděj Vilém, podvodnice Emílie a Tobiáš, který je v tom ale úplně nevinně. Při přetahování o uloupené věci skončí všichni tři v zámeckém rybníku u vodníka jako dušičky. Když se ocitnou před nebeskou bránou, svatý Petr je pošle zpátky na zem, aby ve stanovené lhůtě našli jeho klíč, jinak přijdou do pekla. Pátrání je zavede na zámek, kde je čeká kromě krásné princezny a dobrotivého krále setkání se zrádnými kancléři a jejich proradnými plány,” popisuje snímek Česká televize.

Ústřední trojice pohádky Filip Březina, Mark Kristián Hochman, Berenika Kohoutová

Výpravná pohádka se natáčela také na zámku Sychrov a ve Slavonicích. Sychrovský zámek poskytl pestrobarevné, oranžové stěny a pastelovými barvami přeplněné interiéry, zatímco zvíkovské podhradí a hrad usazený na ostrově na soutoku jihočeských řek skýtá velmi fotogenické prostředí. Kamera Marina Šáchy si užívá jak líbivé exteriéry plné vody, lesů a majestátních kamenných hradů, tak ostrými světly a kontrastními stíny nabytých a luxusem vybavených zámeckých interiérů. Kromě několika málo minut v městské knajpě nebo ve staročeské uličce se starobylou studnou se nehneme z přírody nebo z hradu pryč. Šácha s Janákem se viditelně snažili o to, aby Klíč svatého Petra působil jako dobrodružný film. V lecčems se jim to i daří - přesto levelu dobrodružně, až tajemně laděné pohádky Krakonošovo tajemství nedosahují. Některé scény jako závěrečné vyvrcholení ve zvíkovském jezeře nebo noční scenérie s hořící chalupou se ale překvapivě povedly. Nutno dodat, že pohádka je česko-slovensko-německou koprodukcí.

Se scénářem je to ale trochu složitější. Film kombinuje prvky známé z notoricky slavné pohádky Anděl Páně, kdy spojuje nebeské příběhy s obyčejnými smrtelníky. Pomrkávání na velkofilm Jiřího Stracha můžeme vidět už v samotném názvu, ale také v situaci, kdy trojice zlodějů v podání Bereniky Kohoutové, Filipa Březiny a Marka Kristiána Hochmana dorazí k nebeské bráně, kterou svatý Petr Ivana Romančíka drkotavě otevírá pomocí šperháku. Klasicky pohádkový Štědrý večer s „klasickou” již osmou pohádkou Karla Janáka neurazí, ale ani nenadchne. Scenáristický mix Petra Hudského se snaží přiživit na vlně zlodějských příběhů a lá Dungeons & Dragons: Čest zlodějů nebo Strážci galaxie. Zasazení hlavní trojice hrdinů do rolí zlodějů, kteří se světem potácí ještě k tomu mrtví jako dušičky, je chvályhodné. Mrtví lidé, ještě k tomu kriminálníci a zloději nebeského předmětu jako hlavní postavy pohádky, kde má všechno skončit happy endem? Láska a dobro nade vše - i nad mrtvé duše, které unikly z vodníkových hrnečků? Pro pohádkový žánr netradiční, originální a možná i nadčasové. Schválně, jak to ocení děti?

Petr Nárožný a Sára Korbelová

Zloduši jako z pohádek od Disneyho

K tomu připočteme krásnou a vzdělanou princeznu s tváří začínající herečky Sáry Korbelové, která má našlápnuto ke slibné kariéře. Radši nebudeme přemýšlet o tom, že jejím otcem 85letý Petr Nárožný a maminka neznámá. Princezna svádí boj s proradnými kancléři, kteří jako by vypadli z disneyovských pohádek. Karikatury v podání Davida Novotného a Sabiny Remundové připomínají klasického rednecka, fanouška fotbalové Sparty z kotle a prudérní školní kuchařku. Zatímco vévoda a vodník Lukáše Příkazského, který usiluje o ruku mladé princezny, připomíná „hipízáka“ ze 70. let, který právě dorazil z Woodstocku. Jeho temná postava, splihlé vlasy a ňoumovský kukuč se na konci podivně promění v tragikomického hrdinu, kterého najednou všichni mají rádi, přestože mohl způsobit velké zlo. Je to zvrácené, ale divák pohádky to dokáže prominout. Nebo to prostě musíte ignorovat.

Sluší se také připomenout, že Janák velmi rád a často inklinuje k „vodním” tématům. A vody je v této pohádce více než dost: hrad uprostřed řek, vodník a dušičky na dně jezera, plavání a topení, zlatá rybka i hašení požáru. Není proto náhodou, že režisér Snowboarďáků, Rafťáků či vodnické pohádky Škola ve mlejně využil ve vánoční pohádce oblíbený motiv znovu. Janák se snažil o jakýsi rošťácký, svižný a dynamický střih a styl pro mladé - režie a řemeslo je na profesionální úrovni, ale scénář složený tu z vodnických pohádek a lá Princezna ze mlejna, tu z tuzemských klasik jako je Nejkrásnější hádanka nebo Anděl Páně, se rozpadá v soubor více či méně zapomenutelných scének s mýtickým pozadím nebeské brány a křesťanských hodnot.

Sabina Remundová a David Novotný v popředí hrají zámecké padouchy.

Nejvíce zapamatovatelné okamžiky obsadila divoká Berenika Kohoutová s vášnivým projevem, která si svojí roli polepšené zlodějky a podvodnice opravdu užívá. To stejné se dá říct o karikující dvojici zloduchů v podání Novotného a Remundové. „Já nebudu král, ale despota,” provolává Novotného rádce. Sice to není nic nového pod sluncem, ale proradní a intrikující dvorní rádci prostě fungují a mají navždy místo v českých pohádkách. Kombinace zámeckých intrik, podvodů a královských bojů, vodního polosvěta a zlodějského podhradí zkrátka funguje a skýtá docela nová a neokoukaná témata. Jednoduchý a jasný případ o hledání kouzelného, nebeského předmětu a příběhu o napravení, polepšení se a hledání lásky se nakonec vyvine v eskalaci romantických vztahů a mezilidskému prozření.  Vše provázaně začíná i končí pod vodou, ve vodníkově skladu duší…

Celkově se pohádka poměrně povedla, ale nejedná se o nic netradičního a navždy zapamatovatelného. Řemeslo, herecké obsazení, scénář a provedení je skrz naskrz průměrné a málo zapamatovatelné. Přesto věřím, že pohádku Klíč svatého Petra na Vánoce v České televizi ještě párkrát uvidíme.

Vložil: Viktor Horák