StarDance bez ztrát a s notnou dávkou emocí vynesl rekordních více než dvacet mega Centru Paraple. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Sedmý večer StarDance, plný emocí, byl celý vyladěn narůžovo včetně elegantní moderátorky Terezy Kostkové, která ve splývavé róbě po boku Marka Ebena doslova zářila. Jen účes jí tentokrát moc nefandil.

Ve StarDance zůstalo už jen pět párů. Sedmý večer se nevylučuje, takže pět jich uvidíme i za týden. To ale neznamená, že by se tanečníci flákali. Všichni předvedli svůj nejkrásnější tanec, povzbuzeni k skvělým výkonům možná i proto, že benefice pro vozíčkáře probouzí city víc než celá soutěž.

Centrum Paraple je jediné zařízení, které nabízí rehabilitační pomoc lidem, kteří po úrazu nebo po nemoci ochrnuli a jsou nuceni svůj život žít vsedě na invalidním vozíku. Nejenže v centru mají k dispozici fyzioterapeuty, ale zároveň zde nacházejí zázemí, které je doslova probouzí k novému životu. Díky centru se stávají v mnoha směrech soběstačnými a objevují nové možnosti práce i zábavy. Mnoho z nich se věnuje specializovaným sportům, protože právě pohyb potřebují pro udržení kondice ze všeho nejvíc. Tanec je pro ně ovšem něco mimořádného. Pět klientů Centra Paraple se v každém ročníku StarDance stává patrony soutěžních tanečních párů, mohou strávit týden na tanečním parketu a zapojit se do příprav slavnostního tance, který s nimi páry v druhé části soutěžního večera odtančí.

Růžovou náladu charitativního večera pro Centrum Paraple, který tentokrát vynesl více než dvacet milionů, odstartovali neuvěřitelně chytlavými brazilskými rytmy písničky Mas Que Nada Tereza Kučerová a Jakub Lipowski

Vavřinec to řekl za všechny

Sportovec, který v náročné kajakářské disciplíně riskuje úraz každou chvíli, vyjádřil své pocity ze spolupráce s vozíčkáři na úvod benefičního večera asi za všechny zúčastněné. Řekl, že je moc rád, že se mu podařilo projít do tohoto kola, protože jestli se na něco těšil, tak to bylo právě tohle mimořádné setkání s lidmi, kteří denně dokazují, že život naplno je možné žít i s handicapem. Za ta slova mu poděkoval i prezident Paraplete Zdeněk Svěrák. A všichni soutěžící se k němu přidali tím, jak krásně odtančili své soutěžní tance.  

Ne každý je dokonalý, všichni ale tančí s láskou

Vavřinec Hradilek s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou tančili slowfox na country melodii. Bylo to trochu divoké, porota nezapomněla okomentovat, že slowfoxu tam bylo málo, zato se přimíchaly i další tance. Zdeněk Chlopčík ale ocenil, že Vavřinec je už zase očima na parketu a tančí v perfektním postavení a celým tělem i srdcem.

Právě tak předvedli paso doble Josef Maršálek a Adriana Mašková. Je skutečně zvláštní, že Josef se dokázal za týdny v soutěži propracovat alespoň k snaživě správným nášlapům, jeho kroky jsou však pořád krajně nejisté. Nikomu to ale nevadí, protože Josef má v obrovském těle také obrovský šmrnc a vyzařuje energii tak pozitivní, že i nejpřísnější porotce dávno rezignoval a cukráře smířlivě chválí za to, jak dokáže zaujmout diváky.

Zbývající tři páry to v umění tance dotáhly hodně daleko a bude těžké mezi nimi rozhodovat. Nejzajímavější je pokrok, který udělala Darija Pavlovičová. V prvních večer působila zakřiknutě a na parketu nejistě, postupně se ale stále víc otevírá a tanec jí přešel do krve. Na rumbu si s Dominikem Vodičkou vybrali něžnou píseň Hany Hegerové Vana plná fialek a tanec prožili tak naplno, že k slzám dojali mnoho diváků i porotu.

Podobné to bylo i s paso doble Evy Adamczykové a Jakuba Mazůcha. Píseň Beatles Eleanor Rigby patří k nejdojemnějším textům o osamělých lidech v dějinách moderní populární hudby. Výběr pro benefiční večer pro handicapované to byl mistrovský, a navíc spojený s choreografií, vyjadřující hluboce lidský prožitek dokonalým souzněním obou tanečníků. Když Jakub Mazůch věnoval honorář za tento večer Centru Paraple, pár si vysloužil potlesk vestoje.

Ani Iva Kubelková s Martinem Prágrem nezůstali pozadu, také jejich rumba byla skvěle zatančená a Iva opět vyzařovala každým pohybem rukou i těla křehkou ženskost a láskyplnost.

Společný tanec s vozíčkáři je vždy půvabné rejdění

Tentokrát to byla choreografie, namíchaná z trochu nesourodých prvků. Jako deus ex machina ve scéně z antického divadla se z nebe snášela na svůj vozík víla Veronika Kovářová. Vozík naopak rejdil po scéně jako robůtek ze sci-fi filmu a do toho v poněkud operetních kostýmech služebných a sloužících roztáčeli tanečníci své patrony s jejich vozíky. Jenže v tomhle tanci o nějaké mistrovské choreografie ani taneční výkony nejde.

Tady působí radost z pohybu, ze společného zážitku, z radosti z navázaných kamarádství. A toho na parketu bylo hojně. Byl to krásný večer a odpouštím i kadeřníkům, že se tentokrát všem zúčastněným dámám pomstili ulízanými účesy. Například chudák Tereza Kostková s rovnými polodlouhými vlasy vypadala trochu jako smutný kokršpaněl, ale co už, příště to určitě bude zase vznosná krásná žena, pyšnící se dlouhým, štíhlým krkem.

Zdroj: Česká televize

Vložil: Ela Nováková