Bod obnovy aneb futuristická detektivka jako od Netflixu. Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: Bioscop (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Matěj Hádek ve filmu Bod obnovy

Česká sci-fi detektivka Bod obnovy režiséra Roberta Hloze vyvolala už v létě velký poprask. Premiéry filmu na karlovarském festivalu se zúčastnil prezident Petr Pavel a mnozí o snímku mluví jako o „českém Blade Runnerovi.” To jsou ale příliš euforická a optimistická slova s notnou dávkou naivity. Bod obnovy je solidní film, nadprůměrné české sci-fi, ale kvalitou příběhu i zpracování dosahuje průměrného filmu na Netflixu pro páteční večer. Nejedná se o nic nového pod sluncem, ale o hezkou podívanou a ucházející zábavu s dobrými herci a velkolepým vizuálem. Přesto bych nečekal český film se zahraničními parametry od party mladých debutantů ze Zlína.

Mladý režisér Robert Hloz ze zlínské Univerzity Tomáše Bati připravoval sci-fi thriller takřka 10 let. Bod obnovy vznikl v koprodukci Česka se Slovenskem, Polskem a Srbskem. Na scénáři se kromě Hloze také podílel Tomislav Čečka a Zdeněk Jecelín. Synopse filmu zní následovně: „Představte si, že žijete v roce 2041, kdy máte právo být po nehodě či jiné nepřirozené smrti oživeni. Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY. Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin. Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy technologie budou zaručovat lepší život a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení.”

Andrea Mohylová jako agentka Em

Bod obnovy je spíše žánrovou kriminálkou než sci-fi filmem s filozofickým přesahem a la Blade Runner nebo Duna. Film bych spíše přirovnal k televiznímu seriálu Black Mirror, který volně kombinuje sci-fi žánr a zasazuje ho do prostředí blízké budoucnosti. Vzhledem ke konceptu filmu bych čekal, že hlavním tématem bude právě ona „převratná” myšlenka a filozofie kolem titulního „bodu obnovy”. Téma zálohování, restart a obnovení / oživení člověka, skýtá množství zajímavých možností - proto je škoda, že se tvůrci dali druhou cestou, která se věnuje především detektivní linii a vyšetřování. Právo na oživení člověka ale ve filmu stále zůstává, především skrze vyšetřování podivné vraždy vysoce postaveného vědce a doktora, který má právě onen „bod obnovy” na starost. Sledujeme hlavní hrdinku Em, kterou ztvárnila na stříbrném plátně debutující herečka a nový objev na české filmové scéně Andrea Mohylová. Po jejím boku z plátna téměř nesleze Matěj Hádek a velmi elegantního zlouna ztvárnil Václav Neužil, jehož postava a výkon byl asi tím nejzajímavějším na filmu. Postavu prvoplánového antihrdiny a šéfa monstrózní a záludné organizace, která „bod obnovy” zajišťuje, si zahrál Karel Dobrý. Bohužel se z herců nepodařilo vyždímat vše, co mohli nabídnout. Herecké výkony především u Mohylové mohly být lepší a je vidět, že se režisér více zaměřil na technický vizuál než na herectví a příběh.

Pohled na město budoucnosti

Futuristické obrazy jako z Netflixu

Scénář místy šustí papírem a občas jsou dialogy příliš knižní a nerealistické. Samotná vyšetřovací linka je průměrná a ke konci se tvůrci začínají zamotávat do svých vlastních pseudo myšlenek - a zapomínají na obligátní pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Nutno ale podotknout, že Hloz má velký cit pro vizuál, atmosféru a technickou stránku filmového řemesla. Styl záběrování je jasně promyšlený, kompozice nejsou pouze rámováním obrazu a podobná práce s kamerou, střihem a zvukem se v českém filmu vidí málokdy. Kamera dalšího debutanta Filipa Marka je plná promyšlených kompozic, tlumeného světla a futuristických obrazů. Modravé, šedivé a zelené barvy dominují scénám, které se odehrávají v lesích, ale i v moderním velkoměstě, které kombinuje Prahu, Berlín a další evropské metropole. Scénografie a kulisy jsou na český film v žánru sci-fi opravdu solidní a Hloz se nemusí stydět před produkcí Netflixu.

Matěj Hádek a Václav Neužil

Režisér má velký cit pro atmosféru a žánr - kamera, svižný střih a vhodná hudba tvoří ideální mix a dělá z Bodu obnovy film, na který můžeme být hrdí. Přesto, že scénář je mnohdy průměrnější a herci toho mohli na plátně předvést více, tak toto české sci-fi příjemně překvapilo. Nečekal jsem, že čeští tvůrci nabídnou kvalitně a řemeslně srovnatelné dílo jako zahraniční sci-fi typu seriálu Black Mirror. Bod obnovy má hned několik věcí k vylepšení, ale rozhodně stojí za pozornost a vstupenku do kina. Věřím, že Robert Hloz a jeho tým nám ještě předvedou zajímavé věci. Sluší se podpořit tuzemské autory, kteří se snaží o něco nového a zatím nevyzkoušeného. Snad bude další Hlozův film zase o nějaký level lepší…

Vložil: Viktor Horák