„Jen svině sedí v kině.” Hon na Agnieszku Hollandovou aneb Nový mccarthismus? Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: Bioscop (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Agnieszka Hollandová na natáčení snímku Hranice

V Polsku vypukl lov na čarodějnice - až na to, že obětí je světoznámá režisérka Agnieszka Hollandová a loveckou družinu tvoří přední polští pravičáci. Oscarová režisérka se ocitla pod palbou útoků z těch nejvyšších vládních míst v Polsku. Kvůli jejímu nejnovějšímu filmu Hranice se na Hollandovou snesla obrovská kritika a režisérku představitelé polské pravice oslovují z toho, že napomáhá ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi a podporuje nacistickou ideologii. Vše vyvrcholilo tím, že Hollandová si v obavách o svoje vlastní bezpečí musela najmout osobní ochranku. Přesně takto se Poláci chovají k ženě, která se zasloužila o to, aby se Polsko nesmazatelně zapsalo do kulturní mapy světa. Vždyť málokdo toho udělal tolik pro svobodu a Polsko, jako Hollandová.

Polskou režisérku světového formátu si často bereme za svoji také my, Češi. Ostatně sama Hollandová vystudovala pražskou FAMU a často se vrací do Česka na natáčení, kde v české produkci natočila minisérii Hořící keř pro HBO nebo životopisné drama Šarlatán. Také její poslední film, který rozohnil vysoce postavené a pravicově smýšlející politiky v Polsku, vznikl v české koprodukci. Kritikou proti oscarové filmařce nešetřil ani polský prezident Andrzej Duda nebo šéf vládního hnutí Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Výpady vlády se týkají režisérčina posledního filmu Hranice, který v Česku podpořil Státní fond kinematografie a koprodukovala Česká televize a který byl oceněn na festivalu v Benátkách. Kritika režisérky vyústila v osobní výhrůžky fyzickým násilím vůči ní a při pobytu v Polsku si musí platit ochranku.

Film už dříve ostře napadl ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který jej přirovnal k „nacistické propagandě". Prezident Andrzej Duda před novináři v New Yorku citoval v souvislosti s filmem heslo: „Jen svině sedí v kině". Před polskou premiérou snímek, který připomíná dramatické osudy uprchlíků na polsko-běloruské hranici snažících dostat se za lepším životem do Evropské unie, kritizoval i předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a místopředseda vlády Jaroslaw Kaczyński.

Snímek z filmu Hranice

Ten na tiskové konferenci tvrdil, že snímek „v politické rovině" chystá půdu pro zničení plotu na polsko-běloruské hranici a pro přerozdělování migrantů v Evropské unii a že líčí obranu polské hranice „jako jeden velký zločin". Příznivce filmu označil za podporovatele plánů ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. „Každý, kdo neodsoudí tento film, se ocitá na protipolské straně," prohlásil.

Hollandová: Připomíná mi to mccarhismus a stalinismus!

Hollandová se výpadům bránila a uvedla, že jí to připomíná mccarthismus a dobu stalinismu. Film podle ní nevynáší obecná hodnocení policie či pohraniční stráže. Je o tom, jak se jednotliví lidé mohou chovat ve stejné situaci velmi odlišně. A proč se rozjela proti Hollandové rozsáhlá vlna hejtů a kritiky? Protože si dovolila natočit příběh inspirovaný reálnými událostmi z okolí polsko-běloruských hranic. Hollandové nový snímek Hranice vypráví o dramatické situaci z roku 2021, kdy běloruský diktátor Alexandr Lukašenko chtěl účelově oslabit Evropskou unii tím, že vozil na hranice s Polskem nelegální migranty z Východní Afriky. Dělo se tak pouze pár týdnů až měsíců před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. Film měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, kde získal Zvláštní cenu poroty a hodlá bojovat také o „evropské Oscary.”

Přesto, že takřka nikdo kromě festivalových diváků kontroverzně přijímaný film neviděl, tak se o Hranici mluví jako o málokterém filmovém díle. A každý má názor, samozřejmě. Jak autor tohoto článku, tak polský premiér či prezident. Já osobně ale v tomto komentáři nehodlám rozebírat onen snímek, ale pouze bych se pozastavil nad tím, jestli vládní činitelé a představitelé moci mohou zasahovat do uměleckého vyjádření autorů. Osobně mně to je bytostně odporné - jelikož nemůže být nic vzdálenějšího, ale zároveň bližšího než umění a politika. Možná ještě sport. Proto není překvapením, že se právě umělci (Václav Havel, Jiří Křižan, Martin Stropnický) a sportovci (Dominik Hašek, Jakub Janda, Jiří Šlégr) občas do politiky vypraví. Jak už to jejich působení ve vládnoucí sféře dopadá, tak to nechám na jiných…

Agnieszka Hollandová na natáčení filmu Hranice

Nicméně zpět k Agniezsce Hollandové, která natočila nezapomenutelné a ceněné filmy světové úrovně jako je Evropa, Evropa, V temnotě nebo Úplné zatmění. Režisérka nominovaná na tři sošky americké Akademie se často politicky a společensky angažuje právě přes svoji filmovou tvorbu. Životopisný snímek Pan Jones vypráví o stalinistickém hladomoru na Ukrajině a důležitosti novinářského řemesla, Šarlatán popisuje roli homosexuála v totalitní komunistické společnosti, Přes kosti mrtvých se věnuje ekologickým otázkám a klimatu, zatímco Jak zabít kněze a Třetí zázrak rozebírají duchovní rozměr společnosti. Hollandová se ale často věnuje tématice 2. světové války a nacistické a komunistické ideologii, což si osahala v minisérii Hořící keř nebo v již zmiňovaných filmech Evropa, Evropa a V temnotě. Kromě toho pracovala s politickými žánry a tématy i na televizním poli. Pro internetového giganta Netflix natočila několik epizod kultovního politického thrilleru Domek z karet nebo detektivního seriálu 1983, který se odehrává v alternativní polské historii.

Hollandová se tedy politickým a společenským tématům (i podle reálných událostí) věnuje dlouhodobě - proto se není čemu divit, že natočila scénář vycházející z dramatických příběhů na hranicích Polska a Běloruska. A politické elity by se k tomu vůbec neměly vyjadřovat - pouze využily výbušného tématu uprchlické krize a filmařky, kterou zneužijí k politické kampani. Zbytečně vyhrožují a odsuzují slavnou režisérku, která šíří dobré jméno Polska v zahraničí, zatímco by spíš měli vymyslet a navrhnout řešení oné problematiky.

Čeští filmaři podpořili režisérku. „Ukončete dehonestační kampaň!”

Nutno zmínit hned několik tuzemských společností, které se postavily za slovutnou filmařku. Podporu vyjádřila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) nebo tuzemská Asociace režisérů a scenáristů (ARAS). „Chtěli bychom tímto vyjádřit podporu Agnieszce Hollandové, jejíž filmová tvorba již po několik dekád vystupuje proti nenávisti, odkrývá kořeny zla ve společnosti a bojuje za ideály humanismu, za mezilidskou empatii a svobodu a otevírá mnohdy bolestivá společenská témata. Jedním z důležitých úkolů kinematografie je svobodně se vyjadřovat ke společenskému dění, a to často kriticky a nepohodlně," uvedla Česká filmová a televizní akademie.

„Vyzýváme k okamžitému ukončení dehonestační kampaně a urážek na adresu Agnieszky Hollandové. Je to nebezpečný útok nejen proti její osobě, ale proti svobodnému uměleckému projevu, který je jedním z nosných pilířů evropské kultury a prostředkem společenského dialogu," uvedli akademici.

Prohlášení akademické obce ocenil také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Myslím, že umělec má mít možnost vyjádřit svůj názor, pokud to je v rámci platných zákonů. Nemyslím, že by ten film vybočoval z platných zákonů. Ukazuje názor, který se někomu nemusí líbit. Zároveň bych si přál, aby kritika, která zaznívá nazpět, měla také určitou formu," uvedl.

Vložil: Viktor Horák