Matematika zločinu aneb Zvrácená agitka. Je morální točit obhajobu muže, který zabil? TV reflexe Viktora Horáka

Foto: TV Nova (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Jiří Bartoška jako padoušský soudní znalec

Pár týdnů zpátky měla premiéru třídílná minisérie Matematika zločinu na videotéce Voyo, která vypráví soudní rozepři Tomáše Tomana podle populárního podcastu. Stejnojmenný podcast se zabývá kauzou kolem Tomana, který v afektu během rvačky před holešovickým klubem Cross zabil muže, a soudního znalce, přezdívaného Matematik zločinu. Uzavřená série režiséra Petera Bebjaka a scenáristy Tomáše Bombíka reflektuje usvědčeného vraha jako oběť justičního omylu. Je jasně zřejmé, že došlo k soudnímu pochybení, ale stačí to k tomu, aby tvůrci líčili vraha jako oběť a soudního znalce takřka jako Pána všeho zla? Nemyslím si - a to je hlavní problém jinak povedeného televizního díla.

Jeden z nejvytíženějších tuzemských tvůrců a režisér populárního seriálu Devadesátky Peter Bebjak natočil minisérii podle scénáře Tomáše Bombíka, se kterým spolupracoval na krimisérii Spravedlnost, dobovém dramatu Zpráva nebo hororu Trhlina. „Novinářce Magdaleně Sodomkové napíše z indonéského vězení Tomáš Toman. Byl zadržen na útěku před českou spravedlností a tvrdí, že zločin, za který byl odsouzený k dvanácti a půl rokům vězení, nespáchal. Do vězení ho prý poslal chybný posudek soudního znalce, přezdívaného Matematik zločinu. Je možné, že by se expert tentokrát přepočítal? Sodomková se do Tomanova případu noří a postupně zjišťuje, že na něm hodně věcí nesedí. Může ale věřit Tomanově verzi událostí?” uvádí Voyo v synopsi k seriálu Matematika zločinu.

Jan Nedbal jako Tomáš Toman

Hlavní roli ztvárnil v poslední době čím dál populárnější Jan Nedbal, novinářku si bravurně zahrála Lucie Štěpánková a titulní nemesis ztvárnil nikdo jiný než Jiří Bartoška. Dále se v seriálu objeví Zuzana Bydžovská, Kristýna Boková nebo Miloslav Pecháček. Po herecké a režijní stránce není seriálu moc, co vytknout. Jedná se o soudní drama, které je založené na konverzačních scénách. Takže se nemůžeme divit tomu, že většinu seriálu se postavy pohybují buď mezi vězeňskými stěnami, v nuzných bytech, naleštěných soudních síních nebo v interiéru redakčních newsroomů. Tomu odpovídá celkový styl série založený na chladné kameře, odosobnělých prostředích a režijním pojetí, které se snaží co nejvíce naladit divákovu intuici na problémy Tomana a novinářky Sodomkové.

A v tom spočívá úhlavní problém internetové minisérie, jenž se snaží propagovat Tomanovu nevinu a chce očistit jeho jméno. To je ale věc, která nepřísluší filmařům, a zde je to velmi patrné. Bebjak vykresluje Tomana jako oběť justičního omylu, který je nespravedlivě uvězněn za něco, co nespáchal. Na tom je určitá míra pravdy, ale dosti krkolomně rozvržená. Matematika zločinu se zvrhne v propagační agitku, která z titulního „zlořáda”, přezdívaného Matematik zločinu, dělá jakéhosi ukrutného zločince v lecčems připomínajícího Lorda Voldemorta. A Toman ve finále ze seriálu vychází jako zlem neposkvrněný muž, který sice zabil člověka, ale jemu samotnému se stalo ohromné příkoří. To ani nebereme v potaz fakt, že uprchl ze země a museli ho nahánět nechvalně proslulí „lovci lebek” kdesi v Thajsku. Tak kde to, k sakru, žijeme?

Lucie Štěpánková v roli novinářky

Vrah a opilec jako oběť justičního systému?

Nedbal, Štěpánková a Bartoška (když už se tam párkrát mihnul) hrají výborně a není jim nic co vytknout. Jinak se jedná o průměrné justiční drama, které se opírá o scény z vězeňských a soudních místností ve spojitosti s investigativním pátráním novinářky a posléze její spolupracovnice na podcastu. Matematika zločinu ale jednoznačně a docela agitačně propaguje Tomanovu nevinu, kterou otevřeně ukazuje ve světle rvačky v pražském klubu Fuchs - není se čemu divit, že holešovický klub Cross filmaře nenechal natáčet ve svých prostorách. Všichni na onu tragickou noc ve stínu železo-drátěných soch, krve a opilecko-drogové potyčky chtějí zapomenout.

Boj mezi novinářkou s Tomanem v pozadí a Matematikem zločinu, který se skrývá ve stínech, v lecčems také připomíná souboj Mozarta se Salierim. Bartoškovo skromné, výstižné a náznakové herectví koresponduje s postavou znalce, který „fláká” znalecké posudky a drží „monopol” pro soudní znalectví takřka v celé zemi. Výstižně se na to poukazuje, ale novinářka je příliš slabá a osamocená v boji proti justičnímu molochovi. Do toho řeší rozpad osobního života a vztahu, kdy odmítla místo v prestižních francouzských novinách a život v Paříži. Jenom kvůli vrahovi, který v opilosti zabil člověka. Významnou roli v příběhu hraje také Tomanova matka s tváří životem a okolím zdrcené a ztrhané Zuzany Bydžovské. Matka tvrdě stojí za synem a snaží se mu pomoci stůj co stůj. Ale marně - až do té doby, co narazí na novinářku Sodomkovou a pouští se do krkolomné cesty skrze soudy, policejní spisy a korupcí nasáklým justičním prostředím.

Matku Tomáše Tomana hraje Zuzana Bydžovská.

Celkově se ale nemohu zbavit pocitu, že Bebjak natočil Matematiku zločinu jako podporu, ne-li oslavu vraha, který se stal obětí soudního procesu. A soudní znalec z celého cyklu vychází jako Lord Voldemort. Po pravdě řečeno mě poměrně rozladilo, že streamer Voyo diváky tlačí k tomu, aby fandili usvědčenému vrahovi s „rukama od krve” (doslova). Nenávidět představitele soudního systému a podporovat justicí odsouzeného muže? Tady Voyo (morálně, nikoliv filmařsky) šlape dost za hranu…

Vložil: Viktor Horák