„Naše realita je děsivější než Troma.” Pravil Toxieho táta Lloyd Kaufman. Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Marek Dobeš

Popisek: Lloyd Kaufman s autorem tohoto rozhovoru

Lloyd Kaufman je živým (občas až moc živým: „To víte, nemám nic jiného na práci než točit filmy, takže…“) duchem třeskutě nezávislého studia Troma Entertainment. Filmové společnosti s pubescentním smyslem pro humor, která své rock'n'rollem, mutacemi a dalšími sci-fi rekvizitami nabité filmy chrlí do celého spokojeného B movie světa. Projekty jako Atomové gymnázium, Surfoví náckové musí zemřít, Toxický mstitel, Sgt. Kabukiman N.Y.P.D. nebo později Noc drůbežích mrtvol, to všechno jsou nejen úchylné názvy, ale zhusta i příběhy, které zrychlují tep každého průzkumníka okrajových oblastí světové kinematografie.

Velký kormidelník podivnosti, Lloyd Kaufman, je žákem legendárního Rogera Cormana, porodníkem několika filmových hvězd, včetně Kevina Costnera debutujícího komedií Žhavá pláž U.S.A., Olivera Stonea, který započal kariéru filmaře roku 1971 celou jednou větou v komedii The Battle of Love's Return, což ho učinilo vítězem nad Madonnou, která byla tehdy odmítnuta. Režisér Strážců galaxie, James Gunn, u Tromy debutoval shakespearovskou úchylárnou Tromeo a Julie, za což se Lloyd Kaufman později povinně objevuje pidirolí v každém Gunnově snímku. Dnes patří Troma do vlastní váhové kategorie, je jedinou nezávislou hollywoodskou společností, kterou zatím nepohltilo obří studio a její katalog nabízí přes sto titulů. Expandovala i na trh s merchem, kterou jí zajistil Toxický mstitel, mimo jiné coby Bobblehead postavička s pořadovým číslem 479. Znalcům divných videofilmů proto Lloyda Kaufmana netřeba představovati. Pro vás ostatní malé dokumentární okénko.

Po několika letech produkční výpomoci Johnovi G. Avildsenovi, včetně i méně významných produkčních postů u filmů Rocky nebo Tajemná záře nad Pacifikem, se Lloyd Kaufman (za pomoci svého přítele ze studií a spoluzakladatele Tromy Michaela Herze) postavil na vlastní nohy. Famózní úspěch přišel díky jeho prvnímu superhrdinovi, kterého pojmenoval Toxický mstitel (fanoušci jej familiérně přezdívají Toxík). Transformace mladého uklízeče v baru jménem Melvin v supersilného mutagenna Toxieho diváky oslnila a stala se vedle Atomového gymnázia, Sgt. Kabukimana, N.Y.P.D. a Války podle Tromy nejúspěšnejším Kaufmanovým tromajstrštychem. Ten se poté coby režisér a producent pevně rozkročil ve světě popkultury. Tak jsem jej také zastihl na milánském filmovém veletrhu roku 1993, kde svou účastí podpořil pravidelné Troma vysílání italské televize. Toto setkání nejen zplodilo aktuální rozhovor, ale později, v době účasti na Grossmann Fantastic Film and Wine Festival, jeho hereckou penetraci mého krátkometrážního fanfilmu Woman's Day a zavlečení LLoyda Kaufmana do České republiky v rámci mé akce Bloody Xmas Fest pořádané v Chotěboři Festivalem Fantazie. Pofestivalová návštěva Prahy pak poměrně názorně vystihuje mistrův mutagenní smysl pro humor.

Jak byste označil vaše projekty?

Troma se stala v USA obchodní značkou, což se povedlo jedině Disneymu. Lidé, kteří jdou na naše filmy do kina, vědí, na co se mají těšit. Také vědí, že je čeká určitá zkouška odolnosti. Možná mají rádi Toxického mstitele, a naopak nenávidějí Atomové gymnázium, ale vědí, že nikdy nezapomenou na Tromeo a Julie. Takže když vidí logo Tromy, je jim jasné, že je čeká dobrodružství. 

Tím si vysvětlujete úspěchy vašich děl?

Problém Hollywoodu je ten, že vyrábí filmy s vysokým rozpočtem, jako například Mission Impossible, kterými se zavděčí všem. Když je budeš často konzumovat, tak skončíš na kojenecké stravě. Pokud jsi zvyklý ji jíst, stačí ti, ale žít na ní tě nemůže dostatečně uspokojit. Je mnoho lidí, kteří si rádi dají pizzu s pálivou paprikou. Troma je pálivá paprika z pizzy celého kulturního světa a stále více a více divákům přichází toto pálivé jídlo k chuti. Kritik z The New York Times, což jsou podle mne jedny z nejprestižnějších amerických novin, řekl, že Troma filmy jsou pro inteligentní lidi. A má pravdu, protože zde máš na jedné úrovni sex a násilí a na druhé velice inteligentní humor a Shakespeara a další věci. Proto La Cinémathèque française nebo Britský filmový institut a vůbec všechny opravdu důležité filmové instituce už Tromu pozvaly a zorganizovaly retrospektivy našich filmů. Chápou totiž, že Troma je v podstatě velice oduševnělá a důležitá forma zábavy. 

Jaké jsou vlivy, které se podepsaly na vašich dílech?

Mnoho kritiků z našeho domácího Amerického filmového institutu upozorňuje na klasické dramatické zpracování filmů, s jejichž exploatací započal už Roger Corman a my jsme si je lehce dramaticky upravili. Přidali jsme jim humor, prvky science-fiction, hororu, a tak. Mimochodem s Rogerem jsme velmi dobří kamarádi. On je jedním z mých učitelů. Jeho filmy mě velice zaujaly už na vysoké a líbí se mi dodnes. 

Vy jste zase zapůsobil na další slavné tvůrce. Přemýšlel jste o spolupráci s Quentinem Tarantinem, který Tromu obdivuje tak, že nosí hodinky s jejím emblémem?

Vždy nám velice fandil a byl s tvůrci Tromy v kontaktu. Nyní, když je slavný, nám pomáhá. Propaguje například Toxického mstitele, Tromaville, Tromauniverse a rád by viděl některé z nadějných mladých režisérů pracovat na Troma filmech. Povzbuzuje mladé tvůrce, aby točili v duchu Tromy. 

Co plánujete do budoucna?

Znáš Stana Leeho? 

Jasně, je to komiksový bůh. Mimoto hrál třeba v Ambulanci a naposledy jsem ho viděl, když měl cameo ve Flákačích.

To je můj starý přítel a jeden z mých učitelů. Stojí za komiksovým zpracováním Toxického mstitele a je to velký fanoušek Tromy, génius. Teď zrovna pracujeme společně na scénáři filmu Kongresman. Bude to nový superhrdina, protože v Americe je to jedna z nejnenáviděnějších bytostí. Já věřím, že demokracie je nejlepším civilizovaným vládnoucím systémem, se kterým lidé mohli přijít. Je mi velmi líto, že je v USA tolik cynismu. Takže jsem vymyslel Kongresmana a Stan Lee mi pomáhá, aby to bylo vhodné pro všechny členy rodiny, včetně dětí. 

Kdo v tom bude hrát?

No, to se ještě neví – zatím nemáme peníze. Scénář je hotov a my opět máme mladého muže, aby se na to podíval a přepsal to. Stan Lee z toho chce udělat velký hollywoodský film a přeje si, abych to režíroval. Dále píšu The Toxic Avenger IV. Je to westerntoxi, něco jako kdyby ho uchopil Sergio Leone. Děláme Toxi Sergioleone Spaghetti Western. Také hledám někoho, kdo by to financoval. Dalším filmem je Schlock and Schlockebility, a s penězi to v tomto případě vypadá pozitivně. Budeme natáčet v Londýně, kde máme naši kancelář, a zřejmě jej dokončíme mezi prvními.

Troma odstartovala nový fenomén, když jste na internetu zveřejnili inzerát, že hledáte scenáristy pro film Class of Nuk'em High IV: The Battle of the Bikini.

Ano. Naši fanoušci píší tento film na internetu a každé dva týdny máme soutěž o další dvě strany scénáře. Každý druhý až třetí týden vyhlásíme vítěze, takže skoro za šest měsíců máme kolem dvaceti stránek. Nakonec bude asi čtyřicet kol soutěže a scenáristů. Každý z nich získá padesát dolarů. Když se dostaneš na americký internet, můžeš si přečíst celý skript. Takhle nějak to asi funguje. Je to dost bláznivé. A to víš, že všichni ti intelektuálové hned začali tvrdit, že autorství je jediná cesta, jak dělat film, a kritizovali nás, že si říkáme dramatici. Před deseti lety nás hodně napadali za to, že jsme měli devět scenáristů. Dělali jsme film Stuck on You! a kritici tvrdili, že je to děsný, mít jich tolik. To dokazuje, jak jsou hloupí, protože mnozí skvělí režiséři jako Buster Keaton a Frank Capra měli scenáristů hned několik. 

Ve vašich filmech si zahrálo pár současných hvězd. Uvažoval jste někdy obsadit skutečnou hvězdu jako je třeba Al Pacino?

To by mohlo být zajímavé, ale mým snem to není. Dělám to, co mě zajímá a mým nejlepším kusem je Tromeo a Julie. Pokud si zítra vystřelím mozek, zůstanu stále šťastný, protože je to skvělý film. Je v něm řečeno všechno, co mám na srdci. 

Všiml jsem si, že v něm hraje Lemmy Kilmister z Motörhead. Jak jste ho získali?

Je dobrovolník. Kdyby pro nás chtěl pracovat Al Pacino, musel by také sám přijít za námi. Já tu nebudu lítat a shánět ho. Nechme je, ať si nás najdou. My vlastně teď spoléháme na tyto dobrovolníky, co pracují zadarmo. Lemmy je fanoušek Tromy, skvělý kluk. Ve filmu je i jeho muzika. 

Na čem právě pracujete přímo vy?

Momentálně jsem napsal první část scénáře ovlivněného romány Jane Austinové, jejíž Rozum a cit byl nedávno v kinech. A teď pro nás pracuje velice talentovaný a velice mladý scénárista, který si to upraví. Bude se to jmenovat Schlock and Schlockebility (Rozum a cit v originále Sense and Sensibility – „Schlock“ znamená šmejd). Je to taková odplata Jane Austinové. Jane je v nebi, kouká se dolů a je pěkně naštvaná, protože filmy, co se podle jejích knih natáčejí, jsou nudné, zatímco ona byla ve své době, tedy kolem roku 1840, revolucionářkou. A nedávno jsme dokončili About Insects. Tento snímek jsem nerežíroval. Dělal ho mladý režisér, který na Troma filmech vyrostl. No a o Kongresmanovi a Toxickém mstiteli IV. jsem již mluvil. 

Četl jsem vaše curriculum vitae, které máte v pracovních distribučních materiálech, ale stejně, můžete mi kratičce vlastními slovy říci, jak jste s Tromou začínal?

Největší mou chybou bylo, že jsem šel na univerzitu. Mohl jsem místo toho dělat něco mnohem užitečnějšího. Tahle Yaleova univerzita, kde jsem studoval je něco jako americká obdoba Univerzity Cambridge, mimochodem studoval tam také George W. Bush. Shodou okolností jsem bydlel s klukem, co byl fanda do filmu, a tak jsem ten virus chytil také. Každý den jsem koukal na filmy. Nonstop – čtyři roky. To bylo vše, co mi škola dala. Žádné studium, pouze jsem koukal na filmy. 

Já studuji žurnalistiku, ale také mám radši filmy. A Troma filmy samozřejmě zvláště.

To, že sis vybral žurnalistiku, je dobré, protože získáš příběhy z novin. Stejně jako já. Toxický mstitel, Atomové gymnázium, Kabukiman, The First Turn-On!, Stuck on You!. Všechny jsou to story z novin. Naše realita je děsivější než Troma. Budují nukleární elektrárnu hned vedle New Yorku a používají špatný cement jako v Atomovém Gymnáziu. Jo, přesně to udělali. Naštěstí se lidi naštvali, a tak to museli zastavit. Ale vždy se najde někdo, kdo chce sát krev z „malých lidí“ jako jsme ty a já, jako to bylo v Tromaville, a o tom všem jsou Troma filmy. Když čteš The New York Times, tak ty příběhy vidíš. Celosvětový problém s toxickým odpadem, který je jako časovaná bomba, to je Toxický mstitel, obchodní střet Japonska s Amerikou zase Sgt. Kabukiman N.Y.P.D. Já bych si snad nic takového nedokázal vymyslet, ani kdybych chtěl.

Poděkování Jaroslav Jiran (Ikarie) 

Příště: Bohumír Starý (Ďáblova sbírka)

Vložil: Marek Dobeš