„Když vás odmítne velké vydavatelství, musíte se snažit o to víc, až nakonec podlehnou.” Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Marka Dobeše

Popisek: Ramon Ploeg, božský pekelník, se svými druhy se chystá odnést autora rozhovoru do... pekla, kam jinam?

Holandští Bleeding Gods předskakovali se svými death metalovými úkoly pro Hérakla krajanům ze skupiny Pestilence na pražské zastávce turné, která se odehrála pod záštitou časopisu Rock and Pop v pražském Rock Café roku 2019.

Temná hudba s black a death metalovými valérami, v kombinaci se symfonickými atmosférami keybordu, to vše doplněno třemi kytarami a typickým make-upem bílé s krvavými cákanci. Kotel byl spolehlivě roztopen a pódium otestováno vibracemi extrémního metalového zvuku. Hlavním ze zodpovědných - kytarista a hudební duše krvácejících božstev Ramon Ploeg.

Album „Dodekathlon“ je tematické, postaveno na řecké mytologii úkolů pro Hérakla. Vybrali jste si je proto, že tvoří základ evropské kulturní tradice?

Naše první album „Shepherd of Souls“ se věnovalo různým náboženstvím. S tím druhým jsme chtěli vytvořit koncertní tematickou desku. Nejprve vznikly tři promo nahrávky s názvem Úkoly pro Hérakla. Líbil se nám ten příběh. Pak nám došlo, že Héraklés jich celkově dostal ke splnění dvanáct. A nám přišlo zajímavé, že dvanáctka bývá obvyklým počtem skladeb na desce.

Když jste pojmenovávali kapelu, měli jste už tehdy v plánu hrát o náročnějších tématech s přesahem?

Rozhodli jsme se pro ten název kvůli tématu smrti a stylu black metalu jako takovému, nikoliv tedy jen čistě kvůli destrukci nebo satanismu. Tohle nás nebere. Jsme ale metalová kapela, takže nemůžeme zpívat o květinkách a tak. O tom, která témata jsou pro kapelu vhodná, rozhoduje Mark Huisman, náš vokalista. On je chodící učebnice dějepisu. To on dělá rešerše, přečte všechny zásadní knížky na dané téma a rozhoduje, které příběhy jsou pro kapelu vhodné.

Jaké bohy nebo mytické hrdiny si zvolíte pro příští desku?

Nevíme, jestli zůstaneme v řecké mytologii, nebo se přesuneme třeba k té egyptské. Rozhodně ale nejsme kapela z vikingské metalové scény, která chce představovat hlavně bohy nebo mytologické příběhy.

Takže nebudete něco jako Sabaton v mytologické oblasti?

Nebo jako Amon Amarth a vikingská témata. Ne.

Ani jako Nile s těmi egyptskými.

Určitě ne, nechceme uvíznout v jedné stylizaci, jako se to stalo třeba právě těm Nile se starým Egyptem.

Vybralo si vás do distribuce prestižní vydavatelství tvrdé hudby Nuclear Blast. Bylo to díky úspěchu vašeho prvního alba?

První album nemělo oficiálního producenta. To druhé jsme chtěli vydat ve větším stylu. Natočili jsme tři promoskladby a poslali je do Nuclear Blast. Byla to jasná volba, jako děcka jsme kupovali cédéčka právě od nich. Ale hádej co? Odmítli nás. OK, to nás nezastavilo. Rozhodli jsme se, že dáme dohromady celé album, a až bude kompletní, zkusíme to u Nuclear Blast znovu. Natočili jsme všechny skladby na naše náklady ve studiu, nafotili promo fotky, nechali udělat booklet, prostě komplet balíček. A poslali jsme jim nabídku znovu. Tehdy řekli ano. Ovšem s podmínkou, že souhlas vyjádří i jejich divize v Británii a v LA. Prostě že půjde o celosvětově platnou nahrávací smlouvu. Trvalo to dalšího půl roku, než zaznělo definitivní ano.

Takže jste vlastně motivací pro ostatní kapely, aby je neodradilo první odmítnutí.

Vlastně jo. Když vás odmítne velké vydavatelství, musíte se snažit o to víc, až nakonec podlehnou. Není to samozřejmě jisté nikdy. Ale pokud vezmete ne jako odpověď a akceptujete ji, ztrácíte jako kapela motivaci.

Poděkování Richard „Harri” Harušťák (Rock & Pop)
Překlad Magdalena Špačková

Příště: Patrick Mameli (Pestilence)

Vložil: Marek Dobeš