Rodinu si člověk nevybírá. Jaké to ale je, nic o ní nevědět? TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Moderátorka Tereza Pergnerová v Ztracené rodině opět prokazuje mimořádný smysl pro duševní rozpoložení aktérů příběhů. Ráda se citově angažuje a zapojuje do událostí, takže prvoplánové reality show typu Love Island nebo Big Brother prý nejsou nic pro ni.

Nova trochu nečekaně zařadila do svého podzimního programu reality show Ztracená rodina, která si neklade za cíl vytvořit soupeřivou atmosféru a hnát lidi proti sobě v extrentrickém prostředí. Naopak, tentokrát jde o skutečně velké city. Odložené děti hledají po letech své biologické příbuzné. Pátrají po svých kořenech, snaží se naslouchat hlasu krve.

Podobně jako většina reality show ani Ztracená rodina není původní český formát. Jako LongLost Family vznikl tento pořad ve Velké Británii, kde má za sebou dvanáct úspěšných sezón. V našich krajích ovšem dobře známe pořad Pošta pro tebe, který si je s nováckou novinkou v mnohém podobný. V České televizi se vysílal od roku 2005, časem sice zmizel z hlavního večerního času, ale ještě loni měl své pevné místo alespoň v odpoledních hodinách každé jarní televizní sezóny.

Diváci se ho dožadovali stále dál, mnozí protože čekali v dlouhé frontě těch, kteří svůj příběh hledání ztracených rodinných příslušníků nebo přátel svěřili České televizi, jiní prostě proto, že tato setkávání lidí po letech je dojímala a byla pro ně inspirací, aby nezapomínali na své blízké a snažili se obnovit vztahy, narušené osudem. Někdy se to povedlo, jindy příběh ztroskotal na tom, že hledaný člověk již není mezi námi, případně je sice stále naživu, ale o kontakt z nejrůznějších důvodů nemá zájem. Ester Janečková a Martin Kavan, kteří s Poštou pro tebe prožili sedmnáct let života, projevovali stále stejnou radost i dojetí, když se dobrá věc podařila. Až se člověku nechce věřit, že by je i po té době ještě tyhle lidské osudy braly za srdce, i když je pravda, že škála příběhů se zdála nekonečně pestrá. Ne nadarmo se říká, že život píše romány. V Poště pro tebe to byly dojemné romance i rodinná dramata a tragédie.

Poslové dobrých zpráv Tereza Pergnerová a Mirek Vaňura

Nova ucítila příležitost

Letos se Pošta pro tebe už na obrazovkách České televize neobjevila. Továrna na dojáky, jak pořadu přezdívali ti, kdo si na podbné vyjevování cituplných osudů v přímém přenosu nepotrpí, zřejmě v tichosti definitivně skončila. Touha diváků po hledání ztracených blízkých se ale zdá nevyčerpatelná, protože když Nova před dvěma lety spustila casting na nový formát Ztracená rodina, byla zaplavena uchazeči o pátrání v přímém přenosu stejně jako dříve Česká televize.

Příprava pořadu je časově náročná, ne každý uchazeč je pro natočení jeho životního osudu vhodný, ne každému bylo možno splnit jeho sen, protože příbuzní zkrátka nebyli k nalezení. Ani matrika ani archivy dětských domovů, a dokonce ani doslova detektivní stopování nemusí vždy přinést výsledek. Nyní je ale tahle etapa ukončena, první série je natočena a nabídnuta divákům. Bude přijata stejně jako Pošta pro tebe?

Odhalování lidských osudů i samotná setkání ztracených a znovu nalezených příbuzných často provázejí velmi silné emoce

Tereza opět podává pomocnou ruku

Moderátorka Tereza Pergnerová se před časem vyjádřila, že reality show typu Love Island nebo Big Brother nejsou nic pro ni. Vzpomíná na první řadu VyVolených, která byla pro štáb i diváky novinkou a ona se tam mohla citově angažovat, protože i soutěžící ještě nevěděli, do čeho jdou, a před kamerami prožívali v uzavřeném prostoru autentické emoce. Zopakovat něco takového prostě není možné, takže Tereza dala od podobných show ruce pryč. Její potřeba hledání skutečných emocí a podpora mezilidské komunikace se ale nevytratila.

Objevila se jako moderátorka v pořadu Mise nový domov a nyní na sebe vzala další podobný úkol. V Ztracené rodině pomáhá těm, kteří hledají ztracené příbuzné, sdělují svůj příběh prostřednictvím portrétu, v němž vypráví o často velmi bolestivém osudu. Zároveň pak vede komunikační linku v okamžiku, kdy se členové rodin po letech setkávají. „Obsahem jsou často velmi bolestná, letitá odloučení, nedorozumění, křivdy, vědomé i nevědomé nepravdy, a k těm je třeba přistupovat s velikým respektem, citem a opatrně zacházet s každou informací,“ říká o tom, jak se snaží hledat ke každému „účinkujícímu“ individuální přístup, a dodává: „Nejde o senzace, ale o hluboké lidské prožitky.“

Moderátorka Tereza Pergnerová na cestách. Natáčelo se totiž v létě v zimě, leckdy dokonce i ve velmi vzdálených končinách.

Rozhřešení nehledejte

V každém dílu pořadu uvidíme dva příběhy. V tom prvním jde o případy adoptovaných dětí, které pátrají po svých biologických rodičích. Přestože rodiče již nežijí, dostává se jim alespoň možnosti setkat se se sourozenci, a najít tak konečně pocit životní ukotvenosti. Nova na úvod vybrala příběhy, které přinášejí příběhy odložených dětí, které v sobě nesou kousek senzace. V prvním případě se dovídáme, že matka svého syna byla nucena odložit ze zdravotních důvodů, posléze po něm pátrala, ale bylo jí řečeno, že už byl dán k adopci.

Takový příběh je na pováženou zveřejnit bez dalšího komentáře, protože se podle všeho jedná o neoprávněné odnětí dítěte z rodiny. To ovšem Nova neřeší a zůstává otázkou, jak na to bude reagovat nejen veřejnost, ale i ti, kdo matce kdysi syna odmítli vrátit. Jenže není zde ani komentář, do jaké míry je vyprávění jeho sestry o tom, jak po bratrovi pátrali, pravdivé. Kdo tedy ví, jak to opravdu bylo? Pozornému divákovi tento rozpor nejspíš neunikne a dojemnému shledání mladého muže s početným příbuzenstvem bude přihlížet s trochou rozpaků.

Druhý příběh v sobě nese jinou atrakci, za sestrou pátrající padesátnice se štáb musel vydat až do daleké Kanady. Tam se totiž matka obou žen odstěhovala, jednu dceru vzala s sebou, druhou ponechala osudu v Čechách. Navázání kontaktu po letech je pro obě sestry velkým překvapením, protože o sobě vůbec nevěděly. Je možné, že skutečně promluvil hlas krve a tyto dvě ženy se budou považovat za nejbližší osoby, když mají tak málo společného? Nebo spíš sledujeme touhu současného člověka po tom, jak se udělat zajímavým za každou cenu?

Jistě, oba příběhy dojímají, a pokud patříte k těm, kdo rádi u obrazovky vytáhnou kapesník, a dojmete se příběhem opuštěného dítěte, kterému je v dospělosti splněn sen o biologické rodině, pak si u Ztracené rodiny užijete své. Pokud vás ale u pořadu začnou napadat myšlenky na to, že vidíte jen nepatrný výsek z celého příběhu hledajícího člověka, pak raději vypněte. Toto není mapování osudu, ale dojemný příběh o shledání. Víc v tom prostě nehledejte.

Tereza Pergnerová a Mirek Vaňura s režisérkou Janou Rezkovou, pro niž jsou lidské osudy, vztahy a střety už léta každodenním chlebem. Mimo jiné najdeme její jméno pod oblíbenou Výměnou manželek a řadou seriálů.

Pátrač Mirek Vaňura

V Poště pro tebe byl poslem zpráv „pošťák“ Martin Kavan, v Ztracené rodině se této role ujal Mirek Vaňura. Je to pro něj úplně nová role, protože zatím na Nově moderoval hlavně zpravodajské relace o záchranářích a krimi zprávy. „Pro mě to byla výzva, která mi byla blízká od samého počátku. Já se totiž považuji za rodinný typ a myslím, že rodina je pro každého hodně důležitá. Všude jsou nějaké problémy. Takže mě zaujalo, že můžeme někomu pomoci a dát ztracenou rodinu opět dohromady. Za pokus to vždycky stojí,“ prozradil, proč se rozhodl moderátorskou roli přijmout.

Přitažlivé pro něj bylo ale i mnohdy daleké cestování za příbuznými hledajících. „Byli jsme na Slovensku i v jeho maďarské komunitě dole u hranic, natáčeli jsme v Kanadě a pátráme i na Kubě. Já mám nejsilnější zážitek z natáčení v Kanadě. Jednak jsem kanadský Vancouver viděl poprvé a je to nádherné město, spjaté s úžasnými přírodními scenériemi v okolí, navíc proslulé zázemím pro filmaře a tvůrce mnoha světoznámých seriálů,“ nechal se slyšet, že kromě dojemných a poutavých životních příběhů nebyla nouze ani o zajímavá místa. I diváci tak mohou sledovat, jak vichry osudu rozesely příbuzné do všech koutů světa a jak je zvláštní, když se z těch koutů najednou sletí, aby se mohli obejmout. Nesejde se hora s horou, ale člověk s člověkem.

Zdroj: TV Nova

Vložil: Ela Nováková