Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

„Každý člověk je potenciální vrah,” řekl Rutger Hauer s ledovýma očima. Nezapomenutelní Marka Dobeše

30.08.2023
„Každý člověk je potenciální vrah,” řekl Rutger Hauer s ledovýma očima. Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Warner Bros

Popisek: Kultovní Blade Runner Ridleye Scotta a Hauerova role démonického Roye Battyho… Asi nejslavnější v jeho bohaté filmografii.

Když se v Praze natáčely roku 1993 scény dystopické krimi Otčina, našel si čas prezentovat svůj loňský biják V zajetí letu. V jednom menším pražském kině jsme pak po zhlédnutí mohli z hlediště položit mistrovi svých pár otázek. Rutger Hauer říká: „Každý člověk je potenciální vrah. Když se stane něco, co nás zcela vyšine z duševní rovnováhy, stáváme se rychle zuřivými bestiemi.“ A přesně takové umí zahrát. Je tedy víc klaďas, dobrodruh, či nemilosrdný zabiják?

Výrazné nordické rysy, ocelově chladný pohled a stále přítomný lehce pohrdavý úsměv jej předučily k rolím samotářských kladných hrdinů, svérázných dobrodruhů, nebo nemilosrdných, často psychopatických zabijáků. Přestože nedisponuje přílišnou muskulaturou ani neovládá exotické techniky boje, velmi často jej vrhají filmoví tvůrci do brutálních soubojů a střetnutí, v nichž psychická i fyzická vyjímečnost jeho postavy je v porovnání s ostatními aktéry od začátku zcela jasná. Jistě za to může především jeho tvář, v níž jako by se zračila vnitřní převaha nad ostatními, takřka vědomí vlastní dokonalosti. Díky ní pokaždé působí jeho přítomnost v příběhu zneklidňujícím dojmem.

Narodil se 23. ledna válečného roku 1944 v nizozemském městě Breukelen. Oba rodiče byli herci a na něj ani na jeho dvě sestry jim nezbývalo mnoho času. Ještě před získáním plnoletosti se Rutger Oelsen Hauer dopustil trestného činu, vzápětí na to ve svých patnácti opustil domov, stal se námořníkem a v třiadvaceti letech se oženil se svou přítelkyní, která s ním čekala dítě. Manželství vydrželo dva měsíce. Od dalšího skluzu po šikmé ploše ho zachránilo divadlo a pozdější filmová spolupráce s režisérem Paulem Verhoevenem, který ho obsadil do všech svých ranných snímků. Když společně natočí film Oranžský voják, přesouvá se díky němu Hauer do Ameriky. O něco později pod jiným slavným režisérem hraje ve filmu Blade Runner, jímž se dostane mezi herecky nezapomenutelné. Následují tituly jako Krev a maso, Vražedný víkend, Jestřábí žena, Stopař a právě Otčina.

V pětasedmdesáti letech roku 2019 umírá.

Které z vašich filmů považujete za nejzajímavější?

Myslím, že z mých filmů je devětačtyřicet zajímavých, některé jsou opravdu špatné a Blade Runner je pravděpodobně ten nejneobvyklejší.

Bezpochyby.

Mluvit o tomto filmu, to by bylo vyprávění na celý život. Ten příběh jsme natáčeli pět měsíců a vůbec jsme nevěděli, jestli jej budeme schopni dokončit. Překročili jsme rozpočet o osm až devět miliónů dolarů. Atmosféru při natáčení bych proto nazval poměrně napjatou. Ale podobně to vypadá s většinou filmů. Vždycky je to trošku napjaté. Při natáčení Blade Runnera jsme tak trochu tančili na špičkách, ale to je přesně ten způsob, jakým se dělá většina dobré práce.

Povinná otázka každého scifisty. Byl Rick Deckard android?

Přál by si to, ale nebylo mu souzeno, aby byl tak šťastný. Je to však jen vaše představa. Ale já vím, proč tomu tak je. Když se na něj člověk podívá, tak vypadá jako blbej android. Dostává rozkazy a plní je. Já si ovšem myslím, že je skutečný, že je člověk.

Jaký typ filmů máte rád?

Nevěřím, že existuje něco jako druh filmů. Je mi to jedno. Mám rád romantické filmy. Romantické ve velmi širokém smyslu. V podstatě i Blade Runner byl romantický. Mám rád fikci, protože postavy, které tvoříte, neexistují, a u toho typu filmů pak nemusíte vysvětlovat, že hrdina měl nemocnou matku a tak dále a tak dále. Mám rád divné filmy, protože život je zvláštní a podivný, a my pořád předstíráme, že není. Ve filmech můžeme jít ještě mnohem dále za hranice veškerých podivností. My teprve začínáme chápat, co se tam všechno skrývá (ukazuje si přitom významně na temeno). V hlavě člověka je mnohem víc podivností, než si myslíme, a nejenom v té mé. Rád zkoumám hranici mezi šílenstvím a normálním myšlením. Ale najít filmy na takové téma je velmi těžké.

Poděkování Roland Schür, Alena Tocháčková

Příště Ramon Ploeg (Bleeding Gods)

 

Vložil: Marek Dobeš