Honza Dolanský po americku, C.T. Howell. „V dnešní době si lidé žádají pouze velké akce a efekty a nerozumějí herectví.” Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Radovan Šubín (stejně jako snímek v článku)

Popisek: C.T. Howell s autorem rozhovoru Markem Dobešem

Osobních důvodů, proč se těšit na setkání s hercem Christopherem Thomasem Howellem, jsem měl hned několik. Za prvé jsem měl pro náš rozhovor aktuálně nasledováno neb distribuční firma Video-spoj International a.s. tehdy čerstvě zakoupila jeho chandlerovsky laděný neo-noire The Big Fall. C.T. v něm sám sebe režíroval a tak na povídání o něm byl patřičně nažhavený. Za druhé hrál hlavní kladnou roli v mém ultraoblíbeném filmu Stopař, který proslavil nejen jeho, ale i ikonicky ledového drsňáka Rutgera Hauera, se kterým jsem se měl možnost setkat i pohovořit při natáčení filmu Otčina. A za třetí, C.T. je jedna z nejsympatičtějších a nejvstřícnějších hvězd, s nimiž jsem měl tu čest vést interview. Poznal jsem ho při natáčení akčního sci-fi Spící psi v milínských ateliérech Lloyda A. Simandla, kde už jednou hrál uvolněného kulečníkového šampióna, který několika šťouchy pomůže zachránit svět v televizní scifárně Smrtící oheň. Přestože nebyl hlavním hrdinou, udělali z něj tvůrci filmu promokampaňoidní magnet. Jak se Howell k této pozici dopracoval? Nebyla to lehká cesta a brzy se z rozhovoru s ním dozvíte, že se ani zdaleka necítí být na jejím konci.

Ve svých třiceti (narodil se 7. 12. 1966) vypadá tak na dvacet. To není zrovna nejlepší image pro hlavního hrdinu a přesto se C.T. Howellovi podařilo udržet si obstojnou pozici ve filmovém byznysu. A to dokonce déle, než většině jeho mladistvou tváří stejně postižených kolegů. Vzpomeňme si na radikální plastiku digitalizací, kterou provedl Mark Hamill svými rolemi v počítačovém Wing Comanderovi III-IV. Přestože C.T.  hrál v takovém filmu jako E. T. mimozemšťan, podařil se mu ten pravý průnik až po nevypočitatelném boku mistra civilního šílenství Rutgera Hauera psychothrillerem Stopař. Syn filmového kaskadéra a bývalý juniorský mistr v rodeu hrál i s dalšími slavnými herci. Asi nejslavnějším z nich je Tom Cruise. Některé z nich, jako například Kiefera Sutherlanda (režíroval ho ve svém oficiálním celovečerním debutu Hodina pomsty) zařadil mezi své přátele, herečku Rae Dawn Chongovou si vzal za manželku poté, co si spolu zahráli v komediích Soulman, přeložené našimi snaživými distributory do kreativního tvaru Jak chutná černá (mimochodem, Rae Dawn je černoška) a Buď v klidu. Bratra svojí v té době už exmanželky pak velkoryse obsadil do dalšího režijně-hereckého pokusu Čisté nebezpečí.

C.T. Howell

C.T., setkáváme se v přechodové době, kdy se vedle herectví etablujete i jako režisér. Pojďme si tedy nejprve definovat, co pro vás herectví znamenalo a znamená. 

Každá má role mi pomáhá v růstu jako „člověku“. Je to pro mě veliká zkouška, vyzkoušet si něco, co jsem v životě nepodnikal, uvést to v život. Je to pro mě zrcadlem. Když pracuji a vidím role, které ztvárňuji. Občas je to terapie, psychologická terapie, která mi pomáhá ve vývoji, rozvoji vlastní osoby. A k tomu jako herec potřebuješ zkušenosti, aby ses vyvíjel. 

Vystavuješ se rád dopadu rolí na svou osobu? 

V různých charakterech je skrytá pravda. Pokud bych všechno vnímal stejně, nikdy bych se nevyvíjel. Neměnil bych se. A já se měním každou chvíli. Stát se někým jiným je pro mě velmi jednoduché, je to pro mě přirozené. Je to moje práce. 

Máš pro nás nějaké příklady? 

Napříkad Daniel Day Lewis byl a je jedním z mým nejoblíbenějším herců. Chtěli po něm, aby hrál roli, kterou později ztvárnil Tom Cruise v Interview s upírem. Ale on jim sdělil: „Já to nemohu hrát“. Když jsem se ho pak ptal proč, řekl: „Bojím se, to co by to se mnou udělalo.“ Pokud máš schopnost odevzdat své roli (charakteru) ze sebe 100%, tak se stane něco divného ve tvém soukromém životě. Pokud hraješ „dobré hochy“, získáš kladnou energii, hraješ-li „bad guys“, získáš negativní energii. Musíš být fakt opatrný, když hraješ „špatné hochy“, např. když hraješ Lestata de Lioncourt, pro takového Daniela Day Lewise je to nebezpečné. U mě je to jiné, já hraju „kladné hochy“, protože já nemám tvář jako Rutger Hauer. Nemám oči nestvůry, takže na mě se role „špatných hochů“ nehodí. Vždycky jsem byl „mladým hochem“. Letos mi bude 30 let a vím, že dávám více svým charakterům jako člověk a že „zloducha“ můžu hrát v budoucnu. Nejspíš ale jinak než Rutger Hauer a jemu podobní herci. Rozhodl jsem se, že si to období klaďasů protáhnu a pořádně si ho užívám. 

Bylo těžké hrát oponenta Rutgeru Hauerovi? 

Rutger je velice dobrý herec. Hodně ke mně mluvil, choval se ke mě velice dobře, ochraňoval mě. Byl mezi námi velice hezký vztah. Je jedním z mých nejoblíbenějších herců, studoval jsem jeho práci. Tihle strašně talentovaní lidé jsou take velcí dříči. Podívej se na Jennifer Jason Leigh, která se mnou a Rutgerem hrála ve Stopaři. Talent dělá film, film se stává díky talentovanému herci skvělým. Těžko se však takové talenty hledají. Tom Cruise, se kterým jsem hrál v roce 1983 ve filmu Ztracenci, je mým učitelem. Stejně ale tento muž. C.T. ukáže na technika ze štábu. Učím se od obou. Až přestanu takto přemýšlet, tak se nebudu mít dále co učit a moje práce by tím skončila, ztratila by svou kvalitu. 

Občas jsi ale už hrál i problematické policajty, trestané zloděje a tady ve filmu Spící psi hraješ Sancheze Boona, šéfa záporáků. 

Boon je „bad guy“, ale je i vtipný. Je to také policajt. Já tu nemusím neustále dokola hrát vážné ksichty, v každém záběru. Je to v podstatě sranda, sranda pro lidi. Na tomto filmu je hezké, že „zloduch“ není normálním „zloduchem“… no, prostě jsem to já, no. (Smích.) Nejsem tu moc prospěšný společnosti, zabíjím lidi, což není moc hezké. 

Režijně jsi začínal jak? 

Můj první film, který jsem režíroval, nesl název Coloured. Měl nízký rozpočet, asi tři sta tisíc dolarů. Byl mým studentským filmem. Nechtěl jsem už prostě jen hrát, ale také zkusit režii. Považuji to za přirozený vývoj. Cítím se v této úloze pohodlně. Chci hrát, což je na prvním místě, ale chci i psát a točit své vlastní filmy. A to momentálně také dělám. Potřebuji větší projekty, větší rozpočty. Musím jít dál. Do studií jako New Line, Miramax atd. Já chci udělat film s rozpočtem pět miliónů a ne jeden. Můj třetí film měl rozpočet jeden a půl miliónu. To nic není. Natočil jsem ho za dvacet dní. Potřeboval bych ale čtyřicet. 

Tvůj ofiko první celovečerák je Čisté nebezpečí z roku 1996. 

Mám rád napětí a proto jsem natočil Čisté nebezpečí, ale také opravdové herectví, a tak vznikl Big Fall. Ten film je jakousi mou retrospektivou Bogartových filmů ze starých časů. V dnešní době si ale lidé žádají pouze velké akce a efekty a nerozumějí herectví. Chtěl jsem udělat tento film, jelikož se mi líbily postavy hlavních hrdinů. Já chápu, že ve většině zemí, kam se tento film prodává, se požaduje napětí a nahé ženy, ale tyhle věci jsou pro mě velice nudné. Mám rád propracované charaktery a dobře napsané dialogy. A to chci dělat především. Pracovat na filmu Big Fall pro mě znamenalo věnovat svůj čas dobrým hercům, zajímavým textům a lidským vztahům. V Čistém nebezpečí mě trochu unavují neustálé výbuchy, střílení a honičky. Je to pořád dokola to samé. I když tím nechci říci, že bych ho také neměl rád. Ovšem Big Fall je mnohem propracovanější, je to film ve stylu Velkého spánku nebo Maltézského sokola. Myslím si, že se dá natočit akční film se skvělými hereckými výkony, ale nechci pokaždé dělat to samé. Když jsem pracoval na Čistém nebezpečí, tak jsem chtěl aby bylo plné akce, prostě čisté nebezpečí. 

Je těžké najít nové scénáře? 

Je. Potřebuji jako režisér pracovat na něčem, co je mi blízké, a to je třeba to, co se mi líbí na mém filmu Big Fall, ty zajímavé postavy. Ale abychom mohli režijně vytvořit co nejlepší thriller, potřebujeme víc času i peněz. Je to šílený, protože všichni chtějí více za míň. Chápeš? Mám rád napětí, proto jsem natočil film Čisté nebezpečí, ale také mám rád opravdové herectví a tak jsem natočil Big fall. Myslím si, že se dá natočit akční film se skvělými hereckými výkony a chci se o to snažit. 

Pojďme ještě zpátky k herectví a Rutgeru Hauerovi, s ním jsi ve filmu Stopař ztvárnil opravdu nezapomenutelnou dvojici protivníků. 

Vždy je dobré pracovat s někým, kdo je hodně talentovaný. Všechno pak neleží jen na tvých bedrech. Rutger Hauer je jedním z mých nejoblíbenějších herců a tak jsem studoval jeho práci. Tehdy jsem byl mladý, bylo mi osmnáct let a stále jsem se učil. On je velice dobrý a hodně mi toho pověděl o profesi. Celou dobu se ke mně choval skvěle, ochraňoval mě a díky tomu byl mezi námi velice hezký vztah. Ale přesto vám můžu říci, že hodně toho, čím mě jeho maniakální postava ve filmu pocitově zahrnula, bylo skutečné. 

Na konec mám na tebe troche nebezpečnou otázku, slyšel jsem, že jsi se rozvedl. 

Jsem dvakrát ženatý. Moje první žena byla Rae Dawn Chongová, Michael Chong je její bratr. Ale to nebyla nebezpečná otázka. Já myslel, že se zeptáš, proč natáčím ty děsný filmy. 

Poděkování: Lloyd A. Simandl, Andrea Metcalfe, Štěpán Kopřiva

Příště Jaroslav Dušek

Vložil: Marek Dobeš