„Chyběla tomu facka!” Oscaři ve znamení nudy, předvídatelnosti a ztracených synů. Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: Se svolením Matt Sayles

Popisek: Oscar za nejlepšího herce v hlavní roli - Brendan Fraser za film Velryba

Bez politických výkřiků, překvapení a přešlapů se sláva Oscarů jenom těžko vrací. Letošní 95. ročník se obešel bez jakéhokoliv překvapení, přešlapu či náznaku kontroverze. Předávání výročních cen americké filmové akademie víceméně odpovídalo vypsaným kurzovým sázkám a divák nemohl být prakticky v ničem překvapen. Zato snaha o prvenství, comebacky a objevování byla ze soutěže znát více než jindy: důkazem je suverénní vítěz Oscarů, fantasy drama o cestování časoprostorovými dimenzemi Všechno, všude, najednou.

Oproti minulému ročníku, kterému vévodila facka Willa Smithe, se jednalo o unylou, standardně plochou a značně unavenou hollywoodskou podívanou z prostředí červených koberců a zlatých sošek. Nejmilejším, ale vlastně očekávaným „překvapením” večera byl Oscar pro ztraceného syna Hollywoodu Brendana Frasera a znovuobjevení pozapomenutého americko-vietnamského herce Ke Huy Quana. 

Dokonce už i ten slavný červený koberec zmizel a nahradil ho koberec v barvě šampaňského, místo odvážných outfitů nastoupila těhotná Rihanna a absence hollywoodských eskapád. Sterilita, nicneříkající oficiálnost a nablýskaná průměrnost: to je současnost Hollywoodu. Vždyť už ani Tom Cruise neměl důvod a chuť, proč jít na předávání zlatých plešounů, což byla ještě donedávna největší událost Hollywoodu a vůbec filmového světa. Čím to je? Hlavním důvodem bude nejspíše monotónnost akce, která vygenerovala 4 hodiny ztraceného času a energie. Je tucet lepších možností co dělat než se dívat na galavečer americké filmové akademie. 

Největší filmařský svátek roku se tradičně uskutečnil v sále Dolby Theatre v Los Angeles a jasným favoritem večera byl bláznivý sci-fi snímek Všechno, všude, najednou. Novinkou byl koberec v barvě šampaňského a čtyřhodinový přenos z udílení cen, které začínalo už odpoledne. Slavnostním ceremoniálem diváky v sále i u televizních obrazovek provázel komik a moderátor Jimmy Kimmel, který už několik posledních ročníků moderoval. Mezi předávajícími se objevila herecká esa a legendy jako je Harrison Ford, Hugh Grant nebo Salma Hayeková. 

Hollywoodský sentiment, šampaňský koberec a „staré dobré koleje úpadku” 

K Hollywoodu odjakživa patří sentiment a snaha o objevování: a ani to se nevyhnulo letošnímu ročníku. Oscarový večer nesl ve znamení vítězství nejdivnějšího filmu v dějinách americké kinematografie, klidné a pohodové atmosféry, ale také v rámci dojemných comebacků, návratů a objevů tvůrců a herců. Kromě toho došlo k tématu loňské facky, ale jinak bylo v Los Angeles bezpečno, nudno až trapno. Dalo by se říct, že se losangelský ceremoniál navrací do „starých dobrých kolejí” poklidného úpadku. 

Upadající zájem a klesající oblíbenost Oscarů potvrzuje již zmiňovaná neúčast Toma Cruise nebo Jamese Camerona. Zatímco Cameron se vymluvil na „osobní důvody”, tak Cruise opanoval natáčením dalšího pokračování akční série Mission Impossible v Evropě. „Dva lidi, kteří se nás snaží přesvědčit k tomu, abychom chodili do kina, tak dneska sami do kina nedorazili,” glosoval Kimmel s odkazem na to, že Cruise i Cameron měli svá vlastní oscarová želízka na programu večera. Přesto, že Top Gun: Maverick a Avatar: The Way of Water bodovali především v technických kategoriích, tak si neúčast hollywoodských celebrit můžeme vykládat různě. 

Na druhou stranu se alespoň všechna pozornost opravdu upírala k filmům, hercům a filmařům. Oproti loňské oscarové facce dostál filmařský svátek svého: brutální vítězství slavil snímek Všechno, všude, najednou, který si zároveň připsal celou řadu prvenství. Ocenění za nejlepší režii putuje prvnímu asijsko-americkému režisérovi, cenu také vyhrála první Asiatka nebo ocenění pro nejlepší film pro film o asijských Američanech. Také se hodí podotknout, že ještě nikdy nestal nejlepším oscarovým snímkem film, který by byl až takto podivný a bizarní. Všechno, všude, najednou je mixem fantasy a sci-fi komedie o těžkém údělu amerických Asiatů v kombinaci se složitou sociální tématikou a cestováním v časoprostorových dimenzích. „Jádro snímku je postavené na vztahu mezi imigrantskými rodiči a jejich americkými dětmi, zároveň jde ale o archaickou komedii se zlým bagelem a mluvícími kameny,“ uvádí recenze serveru The Hollywood Reporter. 

Většinou Oscary vyhrává „nejnormálnější a nejprůměrnější” z nominovaných filmů. „Nevypadá jako žádný film, který kdy vyhrál kategorii Nejlepší film. Ani zdaleka,“ píše se v recenzi s tím, že snímek nabízí sympatické herecké výkony a mix stylů, které ale neumí moc kombinovat (ztřeštěná komedie, rodinné a sociální drama, akční film o cestování v čase a prostoru s propracovanou choreografií). 

Ztracení synové Hollywoodu: Brendan Fraser a Ke Huy Quan 

Kromě zásadního filmu ale galavečer také přinesl vystoupení zpěvačky Lady Gaga bez make-upu, těhotnou Rihannu, nejspíše opilou nebo zdrogovanou Nicole Kidmanovou nebo hulvátské chování Hugha Granta během rozhovoru. Mezi ty zajímavější události z Dolby Theatre patřil komplikovaný a dojemný comeback a emotivní převzetí Ceny pro nejlepšího mužského herce ve vedlejší roli. Děkovný proslov od srdce pronesl americký herec vietnamského původu Ke Huy Quan, který vzpomněl na natáčení Indiana Jonese s Harrisonem Fordem. Společně se objali a tím uzavřeli kruh, jelikož Quan vedle slavného archeologa filmově začínal. 

O dojemné vystoupení se také postaral „ztracený syn” Hollywoodu a pozapomenutá hvězda let minulých Brendan Fraser, který získal ocenění za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Hvězda filmové série Mumie nebo Krále džungle se navrátila před hollywoodské reflektory příběhem monstrózně obézního učitele ve filmu Velryba, kde zpytuje svoje dosavadní životní prohřešky. Jako symbolická cesta muže, herce a filmu je Fraserův příběh dokonalým příkladem strmého vzestupu, krutého pádu a snahy o vykoupení a návratu na výsluní. To se Fraserovi povedlo, ale americké filmové akademii stále ujíždí vlak. Na jednu stranu je škoda, že akce byla bez politiky - ozvěna ukrajinsko-ruské války se promítla v dokumentární kategorii, kde zvítězil dokument o ruském opozičníkovi Alexandrovi Navalném - a bez větších eskapád, ale na druhou stranu Oscaři alespoň sloužili tomu, co měli: filmovému umění. Opět bez české účasti (šanci na výhru měli čeští filmaři z řad zvukařů, maskérů a tvůrců vizuálních efektů, kteří stáli za netflixovským filmem Na západní frontě klid), ale na to už jsme si tak nějak zvykli. Nicméně světová kinematografie - to je to, oč tu běží především - někdy je lepší do oborových soutěží a akcí nemíchat zbytečně celospolečenské emoce a vlivy (ty jsou přesto v Oscarech přítomny skrze čím dál sílící politicko-genderové korektnostní proudy). Celkově se 95. ročník udílení cen americké filmové akademie dá považovat za důstojnou, lehce agitní, ale příjemnou podívanou.

Vložil: Viktor Horák