Narvik: Hitlerova první porážka mezi norskými fjordy. TV reflexe Andrey Musilové

Foto: Nordisk Film (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Hlavní roli ztvárnil Karl Martin Eggesbo

Po úspěchu válečné klasiky Na západní frontě klid (2022) Netflix servíruje další válečnou žánrovku. Tentokrát nahlédneme do jara roku 1940 v norském městě Narvik. Druhá světová válka roztáčí svá ocelová soukolí a hltá čím dál víc životů na straně vojáků i civilistů.

Film s původním názvem Kampen om Narvik popularizuje a osvětluje přehlížený milník druhé světové války, a to obléhání a následné osvobození strategického přístavu Narvik na norsko-švédské hranici.

Železná ruda z Narviku jako zlato druhé světové války

Čím byl tento přístav tak zajímavý, že se i přes svou neutralitu stal jednou z bojových linií? Z Narviku se vyvážela železná ruda, která byla pro německý zbrojní průmysl klíčová. Samozřejmě nejen pro něj, stejný zálusk na rudu mají také Angličani a Francouzi. V tomto rozestavění sil už pro norskou armádu i místní obyvatele není neutralita udržitelná. Je nezbytné přiklonit se na tu správnou stranu. Ale která to je?

Henrik Mestad jako major Sigurd Omdal

Jeden z nejdražších norských filmů

Norové na tomto skandinávském projektu rozhodně provětrali peněženku: celkový rozpočet dosahuje částky 8 miliónů dolarů. Pojďme se podívat, zda za ty prachy stojí i divácký zážitek.

Režisérem tohoto snímku je Nor Erik Skjoldbjærg, podepsaný zároveň pod filmy V hlubinách (2013) o potápěčské misi na dno Severního moře, nebo pod thrillerem Insomnie (1997). Na Insomnii a V hlubinách se podílel také jako scénárista, stejně jako na dramatu Nepřítel lidu (2005).

Hlavní role Gunnara Tofteho připadla Karl Martinovi Eggesbø, jehož tvář můžete znát ze současného komediálního seriálu Pørni. Jeho filmovou partnerkou je potom Kristine Hartgen (Ten dvanáctý, Zpřítomnělý).

Kde je vykolíkovaná hranice morálky a kde začíná zrada?

Na historickou událost nahlížíme očima obyčejné norské rodiny. Mladý otec Gunnar Tofte je desátníkem norské armády. Doma na něj čeká jeho žena Ingrid a malý syn Ole. Ingrid jako součást personálu místního hotelu hovoří plynně anglicky a německy, proto si ji německý konzul poprosí o tlumočení při mezinárodním sjezdu.

Karl Martin Eggesbø jako Gunnar Tofte

Talent na jazyky se stane Ingrid bohužel osudným. Brzy je postavená do nezáviděníhodné situace: na jedné straně pomáhá skrývat v horské chatě britské konzuly, kteří by jinak okamžitě padli do německého zajetí. Na druhé straně ale tlumočí a pracuje pro Němce, z jejichž pokojů pašuje tajné materiály pro britskou tajnou službu. Tlak na Ingrid se postupně násobí. Gunnar padne do německého zajetí, Ole je vystrašený postupující válkou a častými nálety, Britové ji neustále naléhavě opakují nutnost tajné spolupráce.

Gunnar mezitím bojuje na té „správné“ straně proti vstupu německé armády. Citlivě vystupňované drama dává nahlédnout hluboko pod povrch mimo jednoznačné nálepky. Je Ingrid zrádce, pokud vyměnila informace o britských konzulech za nutnou lékařskou péči o Oleho? Do jaké míry vlastně mohou obyčejní lidé dělat svobodná rozhodnutí, pokud jsou v sázce životy jejich nejbližších? V rolích jednoznačných nepřátel nejsou ani všichni Němci, naopak pohnutky k chování mnohých „správných“ Norů lze omluvit jen těžko.

Kristine Hartgen jako Ingrid Tofte

Pokud čekáte epochální vojenské scény, budete i přes monstrózní rozpočet možná trochu zklamáni. Nejede se tady rozhodně ve velkém jako v Na západní frontě klid, přesto jsou scény jako je bitva v tunelu a podminování mostu velmi působivé. Hlavní důraz a soustředění padá na mladý pár, který rozdělila válka. Podaří se jim po osvobození opět propojit, pokud z nich válka nedobrovolně vytvořila zdánlivé protihráče?

Vložil: Andrea Musilová