3 v 1 Davida Ondříčka aneb Politické drama, horor i romance. Docela podařená směs. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Oskar Hes, syn tanečníka, choreografa a zakladatele skupiny UNO, v seriálu Král Šumavy: Fantom temného kraje (snímek z natáčení)

Píše se rok 1948 a je už jisté, že česká strana Šumavy patří do nového, komunistického Československa. Území, které nejlépe znali pašeráci nejrůznějšího zboží mezi Čechami a Bavorskem, se mění v zónu, kudy prchají ti, kdo jsou novým režimem prohlášení za nepřátele státu, nebo prostě nechtějí v komunistickém státě žít.

Uprostřed chaotického dění, v němž své osudové okamžiky prožívají příslušníci armády, z nichž část nemá s komunisty nic společného, i nastupující generace těch, kteří se rozhodli spojit svou budoucnost s novým režimem, se ocitá mladičký Josef Hasil. Na konci války se vrátil z německého lágru a jako kluk z chudé rodiny vidí možnost uplatnění jedině u pohraniční stráže. Brzy ale přichází na to, že chránit hranice znamená střílet do zad uprchlíky, a mimo jiné pod vlivem nekomunistického velitele nabízí své služby jako převaděč. Sám sebe charakterizuje jako ideálního muže pro tuto práci, protože se na šumavských blatech prohání od klukovských let a zná je lépe než kdokoliv jiný, je malý, drobný, mrštný a nebojácný. K tomu je nutno přidat, že má sklon k dobrodružství a mimo jiné vidí v převaděčství možnost vydělat si třeba na motorku.

Legenda a skutečnost

Králů Šumavy bylo ve skutečnosti víc, kromě Hasila byl mistrovským pašerákem a později převaděčem také o generaci starší Kilián Nowotny a byli i další, jejichž jména upadla v zapomnění. Komunistický režim se s obdivovanými chlapy z pohraničních hor potřeboval vypořádat po svém, a tak vznikl nejprve román Rudolfa Kalčíka, a posléze film Karla Kachyni Král Šumavy. Obojí zcela jasně ideologicky stálo na pozicích komunistického režimu a hrdiny v něm byli stateční pohraničníci, jenže tak úplně se nepodařilo ani z takto upravené skutečnosti vyřadit legendu o nepolapitelném tajemném muži, který dokázal procházet šumavskými bažinami tam a zpět, aniž byl spatřen.

Ti, kdo s režimem nesouzněli, pasovali tohoto muže na nekorunovaného krále a v tichosti ho obdivovali. Mnoho mladých mužů, které základní vojenská služba zavedla na šumavskou hranici, slýchalo legendu o geniálním průvodci přes hranice, a potají se pouštělo do pátraní po tom, kudy asi mohly vést ony tajné stezky. Záhy po návratu demokracie do našich krajů se příběh králů Šumavy ocitl ve středu zájmu dokumentaristů, spisovatelů i filmařů.

Josef Hasil, který většinu života prožil ve Spojených státech, navštívil Česko, obdržel Medaili za hrdinství a poskytl řadu rozhovorů. V roce 2012 vyšel román Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka, který popisuje jeho životní příběh a čerpá z výpovědí pamětníků, z archivních dokumentů a také z řady dlouhých telefonických rozhovorů, které Žák s Hasilem vedl během celého roku 2011. Josef Hasil se dožil 95 let a o svém životě vypověděl hodně, i když jak už to bývá, jistě si také ponechal něco pro sebe. Například příběh svého syna, který se narodil v roce 1949 a svého otce poprvé spatřil, když mu bylo víc než 40 let.

Na rozdíl od Policie Modrava je Ondříčkova Šumava tajemná, pošmourná a zrádná

Nový seriál

Příběh Josefa Hasila tak skrývá nejen hrdinské dobrodružství, pobyt ve vězení, útěk a vlastní cestu přes hranici za svobodou, ale také romanci o mladé zakázané lásce a její dramatické dohře. Autoři nového seriálu, který produkovala Nova a nyní je uváděn na Voyo, rozhodně nechtěli natočit další dokument, ale dobový seriál plný dramatických reálií, ale také mladistvého romantického zápalu, to vše na pozadí krajiny, která sama o sobě přispívá k vznikům legend a tajuplných příběhů.

Porovnáme-li dva novácké seriály ze Šumavy, Policii Modrava a Krále Šumavy, setkáváme se s dvojím pohledem na tento svérázný kraj. Policie Modrava je plná slunce a zelených plání. Přestože se v příbězích řeší kruté vraždy, pronikají hustými lesy sluneční paprsky a rosa se třpytí v lesním podrostu, kde se utěšeně kýčovitě pase vysoká zvěř. Šumava Davida Ondříčka je temná nejen temnou dobou. Nad bažinami se táhne mlha, lesní světlo je ponuré, až strašidelné a k lidem není kraj vůbec přátelský. V tom všem dospívá značně naivní mladý dobrodruh, kterému bude dáno poučení o tom, co se to vůbec děje, teprve ve střetu agentů Státní bezpečnosti i těch z druhé strany hranice.

Chybět nebudou ani zákeřná rašeliniště, v nichž v roce 1959 režisér Karel Kachyňa utopil ve svém celovečerním filmu mladou Jiřinu Švorcovou alias do prodavačku Marii Rysovou

V první dílu seriálu je naivita mladého Hasila vyjádřena třeba tím, jak svému milovanému veliteli bezmyšlenkovitě opakuje větu, kterou slyšel od staršího bratra: Převedl jsem skupinu národních socialistů, ti jsou prý teď v ohrožení. On sám ví o politickém dění pramálo, nabízí svou pomoc prostě těm, kdo ji potřebují – a zaplatí za to. To, že v centru dění v Praze jsou lidé zatýkáni už jen proto, že o nich někdo řekl, že se chystají přejít hranice, Hasil zjevně ani netuší. Pro něj je to zpočátku čistý souboj muže ve zbrani proti muži, toužícímu po svobodě.

Příběh z temných lesů se bude v dalších dílech samozřejmě vyvíjet. Jakým způsobem dají autoři Josefu Hasilovi dozrát v legendu, to teprve uvidíme. Vzpomínám tady na mého tátu, který strávil za údajný plánovaný přechod hranic hezkých pár měsíců na Pakráci, jak on by se asi díval na tuhle značně romantizovanou sérii. Myslím, že by se tomu spíš smál. I když pro diváka, jeho napjaté očekávání dalších událostí a snahu získat pro Hasila sto procent sympatií stvořili autoři seriál nesporně chytlavý. Navíc ho velmi dobře obsadili nepříliš známými mladými i staršími herci, čímž dali divákovi větší pocit autenticity, než kdyby využili chronicky známé seriálové tváře, jak tomu bývá v komerčních televizích zvykem.

Vložil: Ela Nováková