RECENZE Michel Houellebecq, Zničit. Óda na smrt
07.12.2022
Foto: Se souhlasem Michel Houellebecq
Popisek: Michel Houellebecq v debatě
Kontroverzní. Provokativní. Pobuřující. To je nejznámější spisovatel Francie, možná i Evropy. Houellebecq umí vtáhnout čtenáře do děje, hrát si s ním, štvát ho i frustrovat. Jestliže byl román Serotonin skandální, Platforma byla inovativní a Podvolení dráždivé, nic podobného od aktuálního díla nečekejte.
Odeon opět zabodoval vším, co s knihou souvisí. Docela mě překvapil i doslov. Jeho autorkou je filozofka Tereza Matějčková a ústředním motivem Schopenhauer. Je to naprosto přesný příměr. Bolest, zlo, opakování a omezené naplnění. To už by bylo na jinou diskusi…
Houellebecqovo „zničení“ z mého úhlu pohledu souvisí s bořením, a současně i stavěním. Autor zpočátku drží naprosto jasnou dějovou linii, později drobenou a zaměřenou na úplně jinou podstatu. Pevný dějový základ tvoří moment, kdy se krátce před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027 na síti objeví video, které jako by ukazovalo popravu možného kandidáta Bruna Jugeho.
Jedná se o podvrh, jak se později ukáže.
Současně je čtenáři představeno několik výjevů v pařížském metru a postup tajné policie. Alespoň zdánlivě se snaží odhalit viníky možného rozvratu.
Paul Raison vystudoval elitní univerzitu a pracuje jako vysoký úředník na ministerstvu hospodářství. Jako Jugův zaměstnanec a důvěrník má za úkol vypátrat tvůrce videa. V průběhu jeho vyšetřování dojde k sérii záhadných teroristických útoků, mezi nimiž nelze najít žádnou souvislost. Nejen práce, ale i soukromý život Paula Raisona je všechno, jen ne snadný. S manželkou Prudence stále žijí spolu, ale už spolu nic nesdílejí. Dokonce i přihrádky v lednici jsou oddělené.
Ničení, v tomto případě vztahu, je vyrovnáno dalším paradoxem. Umírajícím otcem, který obě postavy nečekaně sbližuje. Poslední oddíl výrazného románu je ranou do hlavy. Kdo by čekal sex, případně grandiózní finále, bude možná zklamán. Kniha končí stejně, jako končí život. Óda na radost se mění v ódu na smrt.
zdroj: ODEON
Dočtete a těšíte se na nekonečný seriál Ulice…
Kromě struktury románu, a že je vyčerpávající, musím vychválit jazykově vytříbený překlad. Alan Beguivin užil tolik nádherných přídavných jmen, místy i novotvarů, že Houellebecqa snad ještě povyšuje.
„Mluvil o tom sebejistě, jako by tam chodil každý den. Začali tedy stoupat, ale na každé podestě museli přeskakovat hromady náhodně poházených kufrů, oddělené zejícími dírami, nebezpečí skutečně existovalo a mladý muž zmizel; Paul byl nucen zastat roli vůdce. Konečně dorazili do nejvyššího a také nejnebezpečnějšího patra, tentokrát bylo nutné překonat velký prázdný prostor. Paul ho úspěšně přeskočil a pak se otočil, aby pomohl své družce, ale už nešlo o plebejskou ženu, nýbrž o ženu mladou, dynamickou a moderní, jež pečovala o svou pleť a pracovala na obchodním ředitelství…“
Zničit není celistvý román, co do dějové osy. Má silný začátek pro všechny milovníky napětí a akce, ale násobně působivější konec, zejména pro milovníky života.
Velmi těžkou knihu stavím po bok ukrutně náročných a vyčerpávajících textů Prsa a vajíčka a Malý život.
Vložil: Zdeněk Svoboda