Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Michel Houellebecq, Zničit. Óda na smrt

07.12.2022
RECENZE Michel Houellebecq, Zničit. Óda na smrt

Foto: Se souhlasem Michel Houellebecq

Popisek: Michel Houellebecq v debatě

Kontroverzní. Provokativní. Pobuřující. To je nejznámější spisovatel Francie, možná i Evropy. Houellebecq umí vtáhnout čtenáře do děje, hrát si s ním, štvát ho i frustrovat. Jestliže byl román Serotonin skandální, Platforma byla inovativní a Podvolení dráždivé, nic podobného od aktuálního díla nečekejte.

Odeon opět zabodoval vším, co s knihou souvisí. Docela mě překvapil i doslov. Jeho autorkou je filozofka Tereza Matějčková a ústředním motivem Schopenhauer. Je to naprosto přesný příměr. Bolest, zlo, opakování a omezené naplnění. To už by bylo na jinou diskusi…

Houellebecqovo „zničení“ z mého úhlu pohledu souvisí s bořením, a současně i stavěním. Autor zpočátku drží naprosto jasnou dějovou linii, později drobenou a zaměřenou na úplně jinou podstatu. Pevný dějový základ tvoří moment, kdy se krátce před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027 na síti objeví video, které jako by ukazovalo popravu možného kandidáta Bruna Jugeho.

Jedná se o podvrh, jak se později ukáže.

Současně je čtenáři představeno několik výjevů v pařížském metru a postup tajné policie. Alespoň zdánlivě se snaží odhalit viníky možného rozvratu. 

Paul Raison vystudoval elitní univerzitu a pracuje jako vysoký úředník na ministerstvu hospodářství. Jako Jugův zaměstnanec a důvěrník má za úkol vypátrat tvůrce videa. V průběhu jeho vyšetřování dojde k sérii záhadných teroristických útoků, mezi nimiž nelze najít žádnou souvislost. Nejen práce, ale i soukromý život Paula Raisona je všechno, jen ne snadný. S manželkou Prudence stále žijí spolu, ale už spolu nic nesdílejí. Dokonce i přihrádky v lednici jsou oddělené.

Ničení, v tomto případě vztahu, je vyrovnáno dalším paradoxem. Umírajícím otcem, který obě postavy nečekaně sbližuje. Poslední oddíl výrazného románu je ranou do hlavy. Kdo by čekal sex, případně grandiózní finále, bude možná zklamán. Kniha končí stejně, jako končí život. Óda na radost se mění v ódu na smrt.

 

zdroj: ODEON

Dočtete a těšíte se na nekonečný seriál Ulice…

Kromě struktury románu, a že je vyčerpávající, musím vychválit jazykově vytříbený překlad. Alan Beguivin užil tolik nádherných přídavných jmen, místy i novotvarů, že Houellebecqa snad ještě povyšuje.

„Mluvil o tom sebejistě, jako by tam chodil každý den. Začali tedy stoupat, ale na každé podestě museli přeskakovat hromady náhodně poházených kufrů, oddělené zejícími dírami, nebezpečí skutečně existovalo a mladý muž zmizel; Paul byl nucen zastat roli vůdce. Konečně dorazili do nejvyššího a také nejnebezpečnějšího patra, tentokrát bylo nutné překonat velký prázdný prostor. Paul ho úspěšně přeskočil a pak se otočil, aby pomohl své družce, ale už nešlo o plebejskou ženu, nýbrž o ženu mladou, dynamickou a moderní, jež pečovala o svou pleť a pracovala na obchodním ředitelství…“

Zničit není celistvý román, co do dějové osy. Má silný začátek pro všechny milovníky napětí a akce, ale násobně působivější konec, zejména pro milovníky života.

Velmi těžkou knihu stavím po bok ukrutně náročných a vyčerpávajících textů Prsa a vajíčka a Malý život.

Vložil: Zdeněk Svoboda