Vyždímaná esence války, bezmoci a zbytečné smrti: Na západní frontě klid. TV reflexe Andrey Musilové

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Hlavního hrdinu Paula hraje Rakušan Felix Kammerer.

Četli jste stejnojmenný román německého veterána první světové války Ericha Marii Remarqua? Potom budete možná zklamáni. Anebo taky ne, pokud od filmové adaptace neočekáváte přesnou kopii této meziválečné klasiky. Novinka na Netflixu se knižní předlohou nechává spíše volně inspirovat.

Do třetice všeho nejlepšího? Adaptace z roku 2022 je v pořadí třetím filmovým zpracováním. První snímek na sebe nenechal dlouho čekat, byl natočen krátce po vydání knihy v roce 1930. Jeho úspěch dokumentují dvě prestižní ocenění Academy Awards za nejlepší film a režii Lewise Milestona.

Následovalo zpracování Delberta Manna z roku 1979, které získalo v roce 1980 Golden Globe za nejlepší TV film. Oba předchozí filmy byly americké. Letošní adaptace se ujal německý režisér Edward Berger, známý především ze seriálů Místo činu, Deutschland 83 nebo Patrick Melrose.

Nejhorší rozhodnutí v životě. Z ideologického nadšení rovnou do agonie zákopů

Hlavním hrdinou je Paul Bäumer. Sotva dospělý mladík z generace, jejímž prvním povoláním je vyrábění mrtvol, jak výstižně popisuje sám Erich Maria Remarque. Kamera nás ale pustí pouze do jeho života ve válce. Důležité emoční spojnice s rodinou, nemocnou matkou nebo spolužáky z rodného města oproti původnímu příběhu zcela chybí.

Paul šel k odvodu s nadšením, dokonce zfalšoval podpis rodičů, protože nebyl ještě plnoletý.

Vlivem dobové propagandy se Paul s několika svými spolužáky dobrovolně přihlásí do války, zúčastnit se vítězného tažení na Paříž. Naivní nadšení partu mladých kluků pochopitelně opustí už cestou na frontu, kam je doprovází jen ponižování a drsná realita zákopů. Až dokumentárně podrobné scény se střídají s lyrickými záběry na krajinu. Lesy, ve kterých mlčky žijí zvířata, vyděšená hlukem z palby. Rozlehlá pole s mrtvými vojáky v bahně.

„Vrchní velitel očekává, že vydržíte aspoň šest týdnů,“ nebere si servítky jejich nadporučík. Realita je ještě horší, při bubnové palbě záhy po příjezdu umírá Paulův nejlepší přítel z dětství. Paul při útoku sám málem přichází o život, chaoticky se motá mezi troskami zákopů a mrtvými těly se sáčkem, do kterého má ukládat vojenské známky zemřelých.

Paula se ujímá o 20 let starší Kat. Přátelství Paula a Kata tvoří ústřední linku příběhu a zároveň zvýrazňuje kontrasty mezi oběma postavami. Paul je mladý, vzdělaný a zoufale nepraktický. Zároveň aspoň ve filmu postrádá jakékoliv propojení na svět mimo frontu – žádný stesk po své rodině ani plány, jak naloží se svým životem do budoucna. Kat oproti němu načerpal spoustu životních zkušeností, ačkoliv je negramotný. Nad vodou ho drží láska ke své ženě a živnost, ke které se chce po válce vrátit.

Sled silných scén působí jako kulometná palba. Samotný příběh ale postrádá plynulost a vývoj

Co se tomuto snímku opravdu nedá upřít, je syrovost a autenticita válečných scén. Bahno, všudypřítomná smrtelná agonie, bolest a brutalita plamenometů. Kameře věřím každý detail a pokud by bylo možné oživit vzpomínky pamětníků, věřím, že by vypadaly přesně takto.

Velká válka, jak se jí říkalo zhruba 20 let do té ještě větší, druhé světové, byla příšerný masomlejn, kdy o pár metrů bojovaly statisíce vojáků a umíraly ve strašných podmínkách.

Scény z útoků se střídají se stereotypem vojenského ležení. Krádeže z hladu v nejbližších hospodářstvích, navazování kontaktů s opuštěnými ženami na venkově. A potom znovu do přední linie, kde je sázka na smrt pravděpodobnější než přežití. Chápu záměr tupou jednotvárnost válečného přežívání představit divákům, bohužel ale po celou dlouhou stopáž nahlédneme Paulovi do hlavy jen na pár krátkých chvilek.

Jednou z nejsilnějších scén celého filmu je zabití a následná pomoc francouzskému vojákovi, se kterým zůstal Paul uvězněný v prohlubni od děla. Neznámý voják umírá po Paulově útoku dlouhou a bolestivou smrtí. Od původních nadávek a snahy udusit ho hrstí hlíny Paul přechází k empatii a snaze dopřát mu milosrdnou smrt. Je to jeden z mála vysvětlujících okamžiků, které v celém filmu citelně schází. Paul působí bez rodinné historie a citových vztahů jako „dítě války“. Jeho jediným benefitem a zároveň charakteristikou je zručnost v zabíjení a pořádná porce štěstí, díky níž běhá v první linii téměř jako nezranitelný superhrdina. Aspoň z úvodní expozice přitom víme, že byl studentem z dobré rodiny. Opravdu si nevzpomněl ani jednou na svou matku? Nikdy se nezamiloval? Škoda! Představitel Paula, sedmadvacetiletý Felix Kammerer, přitom hraje bez větších hereckých zkušeností svou postavu velmi citlivě.

Klíčové scény se odehrávají těsně před příměřím na konci války, které bylo vyhlášeno 1. listopadu 1918 v 11 hodin pařížského času. Jednání hlavních velitelů v luxusních rezidencích je do očí bijícím protikladem nouze přetížených lazaretů, kde umírají zmrzačení vojáci.

Mnozí si stěžují, že film nemá se slavnou knižní předlohou moc společného... Zhlédnout ho můžete na Netflixu.

Ve filmu s velkorysým rozpočtem půl miliardy korun můžete zapátrat i po české stopě. Natáčel se totiž i v barrandovských ateliérech, v Roudnici nad Labem, v Postoloprtech, Milovicích a dalších lokalitách. Kromě Česka natáčení probíhalo v Německu a v Belgii. Německo už tento snímek nominovalo jako kandidáta na Oskara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film roku 2022. Podívejte se na něj a tipněte, zda má šanci uspět.

Vložil: Andrea Musilová