Když se Pat a Mat promění v Gumy, není to sranda pro každého. Tenhle pokus o grotesku moc nevyšel. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Voyo Original (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Michal Krajčo (Mára) a David Švehlík (Lukyn) jako dvojice svérázných automechaniků v seriálu Gumy

Nestává se často, aby si sami herci objednali seriál na míru. Richard Krajčo a David Ševčík spolu hrají v divadle osmnáct let, a tak zatoužili zahrát si spolu také před kamerou. Místo emocionálně vyčerpávajícího dramatu, jakým pro oba herce musí i po letech být představení Deštivé dny, zařadili do svého společného repertoáru lehčí žánr.

Pokus napsat a natočit zábavu především pro chlapy se v našich televizích objevil už několikrát, nic ale zatím nepřekonalo Okresní přebor. Stvořit figurky zoufalců tak, aby se jim divák smál a zároveň jim fandil a měl je rád, je velice těžké. Voyo zařadilo nový seriál Gumy do své podzimní nabídky a ohlasy na něj jsou tak extrémně různé, jak se dalo očekávat.

Ztracenci na kraji města

Scenárista Michal Samir se v posledním roce blýskl životopisným seriálem Iveta, který sám i režíroval. Tentokrát vytáhl z rukávu úplně jiný kalibr, v kterém se mělo projevit především to, že jako absolvent Drama Cetre London, kde studoval režii se zaměřením na hereckou průpravu, dobře rozumí tomu, pro koho role píše. Ve shodě s nápadem Richarda Krajča a jeho ženy Karin vystavěl sérii půlhodinových skečů, v nichž mají dominovat výkony Krajča a Švehlíka, lehce dobarvené pár dalšími figurkami, obklopujícími životní prostor dvou totálních břídilů, Máry a Lukyna.

Ti se pokoušejí zlomit smůlu a postavit na nohy autodílnu v staré garáži na kraji jakéhosi předměstí, kam zabloudí málokdo. Šedivé nevlídné prostředí starých baráků, kde život nejde kupředu, ale ustrnul na bloudění v kruhu, kde se nedaří ani zeleni ani lidem, se v seriálu podařilo vytvořit velice přesvědčivě. Pokud si ovšem tvůrci dali do záhlaví seriálu, že jde o komedii, je tohle neutěšené prostředí pro ještě méně utěšené figurky výchozím bodem hodně těžkým, protože chtě nechtě vzbuzuje spíš smutek a pocit bezvýchodnosti, než smích. Zejména citlivější část publika tak v podstatě od začátku do konce každého dílu trpí. Groteska ale nemusí být žádná selanka, komedie nemusí být romantická, může být i chlapsky drsná.

Lukynovu maminku Dagmar hraje dáma s osvědčeným smyslem pro černý humor Dana Batulková

Když herci hrají víc pro sebe než pro publikum

Kdo viděl Deštivé dny, příběh dvou kamarádů, kterým drsné situace, prožívané policisty v chicagských ulicích, postupně rozkládají a nakonec úplně zničí život, ví, že Richard Krajčo a David Švehlík si herecky skvěle rozumí. Jenže po tolika letech, co představení spolu hrají, je těžké vytvořit postavy, které budou fungovat na stejné souhře, ale budou úplně jiné. Michal Samir se o to ani moc nesnažil, Richard Krajčo jako Mára je prostě opět neomalený drsňák a David Švehlík v roli Lukyna přemýšlivý a naivní dobrák.

Tentokrát ale nejde nikomu o život, snad až na ta zvířátka, která Lukyn tak miluje, ale protože se o ně neumí postarat, hynou mu jedno za druhým. Jde jen o ty dva a jejich pinožení, zoufale marné pokusy vydělat peníze. Protože ty jsou pro ně jediným hnacím motorem, který jim má zajistit lepší budoucnost. Tedy hlavně Márovi, protože o mamámka Lukyna se nakonec stejně zase postará maminka. Mára ze sebe sype jeden zaručený plán za druhým a stejně rychle to všechno zase obrací v popel.

Oba kámoši jsou prostě neschopní podnikatelé, nešikovní řemeslníci, blouznivci bez špetky naděje něco stvořit. A to přestože Lukyn je kupodivu vybaven velmi dobrými vědomostmi, jen prostě nedokáže překotné a poněkud šílené Márovy plány jakkoliv usměrnit. Krajčo i Švehlík si své groteskní postavy jednoznačně užívají, nahrávají si, jeden v druhém podporují naturel postav a umocňují jejich podivný vztah. Jenže televize není divadlo, a co snesou loutkové postavy Pata a Mata, hraný seriál prostě pohromadě neudrží. Scenáristických nápadů je po hříchu málo a dialogy jsou chabé, takže po krátkém čase začne pozorování eskapád Máry a Lukyna diváka otravovat.

Na co tihle dva sáhnou, z toho se vyklube jen další průšvih

Pokus dobrý, výsledek nevalný

Záměr natočit smutnou grotesku byl bezpochyby velmi zajímavý, nabízel se podrobný živočichopis lidiček na okraji velkého světa, jejichž příběh je směšný a bolestivý zároveň. Jenže s figurkami v Gumách se jaksi nedokáže ztotožnit, jejich člověčenství zůstává skryto za snahou rozesmát diváka za každou cenu. Dva tři díly se dají vydržet, protože kromě výborných výkonů Krajča a Švehlíka je tu i roztomilá Lukynova maminka Dany Batulkové nebo vyčerpaný hospodský Roberta Nebřenského. Ale právě to, že postavy nedostávají prostor projevit víc své podstaty, je ta galerie po čase nudná. Někomu chlapácké fóry na tu půlhodinu stačí, tito diváci pak na fórech projevují nečekané nadšení. Víc se však množí hlasy, že jde o nevydařený žánrový zmatek. Žel, přikláním se spíše k těm druhým.

Vložil: Ela Nováková