Od Klubíčka po divoké devadesátky. Ondřej Vetchý už zase pátrá. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Česká televize - Lucie Koňaříková

Popisek: O mimořádně nadané a mazané detektivy není v historii české literatury rozhodně nouze. Nejpopulárnější současný představitel této profese Ondřej Vetchý tentokrát nepátrá v dokumentární sérii Česká detektivka po zločincích, nýbrž se proměnil v průvodce.

VIDEO Policisté, soukromá očka, detektivové a jejích protivníci – zloději, lupiči, vrazi. Mohlo by se zdát, že všechny kriminální případy už byly literárně zpracovány, stále ale vznikají další. Jaká je historie tohoto žánru v Čechách a kdo byli a jsou zakladatelé a nejslavnější spisovatelé detektivek?

Příběhy loupežníků, mordýřů a podvodníků znalo dobře už devatenácté století. Žánr mordýřské balady byl napůl hudební a napůl vypravěčský. Ostatně kdo by neznal třeba lotra Babinského, lupiče a vraha, který byl nakonec odsouzen k dvaceti letům žaláře. Po návratu z vězení šířil svou legendu, jako již spořádaný Pražan chodil do malostranských hospod, kde za pivo vyprávěl historky ze svého loupežnického života. Aby posluchači nepřišli zkrátka, zpestřoval skutečné příběhy historkami z románů, které si přečetl sám o sobě. Protože již za života se stal legendou a literárním hrdinou sešitových románů.

Skutečný rozvoj detektivního žánru nastal ovšem po první světové válce. V nově vzniklé republice panoval hlad po čtivu nejrůznějšího druhu a příběhy s tajemstvím či s pátráním po pachateli zločinu si čtenáři oblíbili pro jejich napětí i spád a také pro postavy vyšetřovatelů a detektivů, kteří se stávali českými hrdiny bez bázně hany.

Vražda v Ostrovní ulici:

Historicky prvním českým detektivem byl inspektor Klubíčko. Duchovní otec Emil Vachek ho přivedl na svět v roce 1928 v knize Tajemství obrazárny. Jeho prvním filmovým představitelem se stal v roce 1933 Jindřich Plachta ve filmu Vražda v Ostrovní ulici, který natočil Svatopluk Innemann podle Vachkovy knihy Muž a stín.

Nejslavnější vyšetřovatelé

Ať už se jedná o detektiva Klubíčka, doktora Mejzlíka, revírního Čadka nebo třeba soustružníka Finka, v klasické české detektivce šlo vždy o vytrvalé vyšetřovatele, kteří díky své píli objasnili každý zločin. Nejen jim a jejím autorům se věnuje nový cyklus ČT Česká detektivka. Ten mimo jiné přiblíží také pestrost tuzemské literární detektivní tvorby, poukáže na její tradici i současné autory a v neposlední řadě připomene, že detektivní příběhy psal i Karel Čapek. 

13. revír:

V roce 1946 vstoupil na stříbrné plátno Jaroslav Marvan jako policejní revírní inspektor Svatopluk Čadek v kriminálním dramatu 13. revír. Natáčení příběhu podle románu Eduarda Fikera Zinková cesta začal už v roce 1944 J. A. Holman, po odhalení ilegální skupiny, v níž působil, ale musel uprchnout před gestapem a projekt převzal Martin Frič.

Cliftonky a Karel Čapek

Velké slávy se dočkaly ještě před první světovou válkou sešity s Cliftonovými detektivními příběhy, kterým se začalo říkat cliftonky. Představovaly ve své době svébytný fenomén a dosáhly velké slávy, ač se jednalo o typicky brakovou literaturu. Legendárního Léona Cliftona připravil o čestný titul prvního českého sériového detektiva jeho údajný americký původ. A tak se jím může pyšnit až detektiv Klubíčko, jehož první případ napsal Emil Vachek v roce 1928. Po něm následovali další, dnes už (polo)zapomenutí i nezapomenutelní: dr. Mejzlík, revírní Čadek, Ludva Láce, kapitáni Kalaš a Exner, rada Vacátko, dr. Pivoňka, malíř Horác, inspektor Borůvka, soustružník Ota Fink...

Čapkovy povídky:

V roce 1947 se Jaroslav Marvan proměnil v Čapkova komisaře Bartoška

Čeští detektivové nejsou nadáni výjimečnými vlastnostmi jako jejich anglosaské vzory. Vynikají však znalostí lidských povah a obecně života, což je spolu s rozvážným a přesným úsudkem a pílí a vytrvalostí dovede k objasnění každého zločinu. Kromě originálních českých detektivů má český detektivní žánr ještě to specifikum, že se mu od počátků věnovali (kromě specialistů) také autoři umělecké literatury. Řadu detektivních příběhů napsal i Karel Čapek a právě on patrně založil pojetí české detektivky, která vypovídá často o společnosti víc než leckterý vážný román.

Poklad byzantského kupce:

Populárního kapitána Exnera, vtipného a neodolatelného elegána, si vymyslel spisovatel Václav Erben. Jeho prvním filmovým představitelem byl v roce 1966 Jiří Vala v Pokladu byzantského kupce, pak následovali Petr Kostka, Jiří Kodet, Karel Heřmánek a Michal Dlouhý.

Ondřej Vetchý a detektivové

Průvodcem devítidílným cyklem o svérázných českých literárních detektivech i autorech jejich příběhů je Ondřej Vetchý. Oblíbený herec se v posledních letech ostatně sám stal několikrát vyšetřovatelem v televizních krimiseriálech. Právě nyní ho můžeme sledovat v poslední řadě Případů 1. oddělení, svérázného vyšetřovatele si zahrál i v psychologickém thrilleru Spravedlnost, neméně zajímavou roli měl i v seriálu Docent a dramatický příběh ze zákulisí ne vždy čisté policie sehrál v roli poručíka Kreinera, nespravedlivě obviněného ze zabití kolegy.

Tentokrát Ondřej Vetchý žádné záhady ani vraždy neřeší, v seriálu Česká detektivka se ovšem vyznává ze své lásky k tomuto žánru: „Baví mě třeba příběhy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany, protože mám rád, když mohou být čtenáři interaktivní. Když na základě indicií mohou sami pátrat po pachateli, po motivech zločinů. To jsem miloval už jako kluk.“ Malý průvodce historií české detektivky je obohacen četbou ukázek z nejrůznějších knih. A právě zde Ondřej Vetchý dokazuje, že jeho mluvené slovo umí být stejně sugestivní, jako herecký výkon.

Seriál Česká detektivka můžete sledovat ve středu večer na ČT Art.

Zdroje: ČT Art, FDB, ČSFD

Vložil: Ela Nováková