Kozák korejsovatí, ženská na krku a fórky na hranici. Ale vražda je pořád vražda. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Česká televize (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Po šesti letech se Ondřej Vetchý konečně vrací na obrazovku jako major Tomáš Kozák s novými Případy 1. oddělení

Když Jaroslav Mareš ohlásil, že mu v šuplíku ještě zbylo pár příběhů na 3. řadu Případů 1. oddělení, vypuklo mezi věrnými diváky této kriminalistické série nadšení až nepřiměřené. Teď je tady tedy máme.

V čele mordparty po šesti letech, kdy jsme se s nimi neviděli, a samozřejmě po zásluze konečně stanul Tomáš Kozák. Zmizel nestor Václav Plíšek, zato se objevili noví členové týmu. K nelibosti zejména  Martina Pražáka byla do týmu jako operativec zařazena i mladá policistka Adéla Čulíková. A příliš oblíbený není ani nový vyšetřovatel Jiří Netík. Dřív se společně čelilo šéfovi Korejsovi, nesnesitelnému nejen věčným krájením jablíček, ale i nezaslouženou touhou po vyšší židli. Teď je atmosféra podivně rozkolísaná.

Vražda je sice pořád vražda a 1. oddělení jde stále po stopách pachatelů s neúnavností tlupy buldoků, jenže do jejich práce mnohdy proti vůli starých mazáků pronikají nové metody i technologie. Hádají se, jsou na sebe protivní, vrčí a prskají. Tomáš Kozák navíc všechno proflákne veřejně, když vystoupí v televizi v talkshow Karla Šípa. Nebere si servítky, pomluví bývalého šéfa, postěžuje si na to, že práce v terénu si už nikdo neváží. A to v prvním dílu ještě netuší, že Josef Korejs opustí svůj teplý post na policejním prezídiu a vrátí se do mordparty.

Populární parta kriminalistů v částečně obměněném složení

Jiná doba, jiné nálady

Hned první případ je hodně podivný a nechutný. Nález dvou koster, u kterých se koroner doktor Vojíř fatálně zmýlí, když nesprávně určí dobu úmrtí, posílá členy mordparty po falešných stopách. Atmosféra v kanceláři je nepříjemná, Pražák leze všem na nervy opakováním, že on má dvacet let zkušeností, zatímco někteří si myslí, že díky škole spolkli všechnu moudrost světa, a ještě k tomu nosí sukni. A Tomáš Kozák začíná ,korejsovatět'. Jako by si každý jeli po vlastní lajně, souhra týmu je spíš vynucená.

Autor seriálu Jaroslav Mareš proměnu zažil na vlastní kůži a v posledních příbězích se ji pokouší zachytit. Jenže tím trošku posunul herce do jiných rolí. Ondřej Vetchý najednou nevypadá jako suverénní mozek mordparty, ale jako rádoby věčně mladý, ve skutečnosti opotřebovaný chlap, který si s chutí uleví od přetlaku na veřejnosti i vůči kolegům. Je to pozice, se kterou si herec moc neví rady, protože ztrácí pevnou půdu pod nohama. Podobně jsou na tom i ostatní. Filip Blažek jako Martin Pražák byl vždycky protivný bručoun, teď z něj ale jaksi nezbývá nic jiného. Jeho parťák Anděl v podání Petra Stacha se víceméně vytrácí, protože Blažkovu přehrávání se nedá nijak čelit. Juraj Loj se záměrně špatnou češtinou Slováka v Praze a Barbora Bočková v roli bystré, nicméně odmítané parťačky jsou tak trochu jako z jiného filmu. Nepřiliš utěšená atmosféra v nové kanceláři by v rukou jiného scenáristy dala nejspíš zaznít rozehrání mezilidských vztahů, tady jde ale spíš jen o konstatování, že holt i v mordpartě jsou lidé různí.

Přesto v seriálu zůstává to, co diváky bavilo v předchozích řadách – jednoduchost vyprávění, stručný popis, jak parta neúnavných policajtů eliminuje vedlejší linie a zacílí na sběr důkazů, vedoucích k zatčení pravého vraha. Že je to parta otrlá, to je při tom, kolik nechutných vražd a setkání s chladnokrevnými pachateli mají za sebou, pochopitelné. Že je scenáristé obdařili smyslem pro humor, je pro diváka osvěžující, i když jsou to někdy žerty na hranici žaludeční nevolnosti. Jenže takové jsou i samotné případy. Hned ten první, kdy vrah chladnokrevně rozřezal a uvařil oběti a jejich zbytky zakopal na zahradě, je přímo hrůzostrašný.

V první epizodě přišla dokonce ke slovu i populární show Karla Šípa Všechnopárty, rozhodně to ale neznamená, že by scenáristé potřebovali jenom natáhnout stopáž ,vatou'

Případy známé i málo medializované

Už v předchozích řadách Případů 1. oddělení pamětníci poznávali některé kauzy, o kterých se hodně mluvilo a psalo. Pak přišla jakási mezihra v podobě Devadesátek, v které se autoři zaměřili na hodně známé případy z oblasti organizovaného zločinu, novinky, která naše země zasáhla v 90. letech po sametové revoluci. Nyní tedy opět uvidíme ,obyčejné' mordy, to ale neznamená, že by šlo o případy méně zajímavé. Profily pachatelů nás často budou nechávat v úžasu nad tím, že i takoví lidé mezi námi žijí.

„Z většího seznamu skutečných případů jsme vybrali takové, které jsou vždy jedinečné, způsobem provedení či způsobem odhalení. Ve výčtu jsou vedle známých událostí, jako vražda taxikáře, i unikátní, méně známé kauzy,“ vysvětluje druhý scenárista seriálu Jan Malinda. A zároveň ujišťuje, že neodhalili zdaleka všechny postupy kriminalistů, protože nechtěli poskytovat návod možným dalším pachatelům. Zato se snažili příběhy upravit tak, aby byly pro diváky napínavější a atraktivnější. A to se jim, i přes jisté výhrady k posunům v postavách, nesporně znovu povedlo.

Vložil: Ela Nováková