Něco neuvěřitelného. Česko v Benátkách aneb slavný filmový festival představí naše novinky. Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: Se svolením La Biennale di Venezia

Popisek: Benátský filmový festival, snímek z minulého ročníku. Letos bude mezi vlajkami i ta česká...

Filmový festival v Benátkách uvede v září hned několik českých filmových novinek: dusné drama Oběť od Michala Blažka nebo „feministickou dystopii” Běžná selhání s Taťjanou Medveckou a Beátou Kaňokovou. Benátský áčkový festival patří do tzv. „velké festivalové trojky” hned vedle festivalů v Cannes a Berlíně. Kromě toho se v září na italském festivalu představí restaurovaný trezorový film Ucho režiséra Karla Kachyni, virtuální snímek Tmání a koprodukční drama Obzor. Festival nad benátskými kanály se koná od 31. srpna do 10. září. Posledním českým snímkem uvedeným v Benátkách byla černobílá válečná freska Václava Marhoula - Nabarvené ptáče v roce 2019 - získal tam od studentské poroty ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF), cenu, která patří k paralelním oceněním vyhlašovaným během benátské filmové přehlídky a je udělována snímku, jenž nejlépe vyjadřuje boj za práva dětí.

Poetické drama Běžná selhání od režisérky Cristiny Groșanuové vede festival v sekci Giornate degli Autori, do které se vybírá z celého světa deset filmů. Předsedkyní poroty pro tuto sekci je oceňovaná filmařka Céline Sciamma, autorka dramatu Portrét dívky v plamenech. Český film se v sekci Giornate degli Autori představí poprvé od roku 2008, kdy zde byl uveden Venkovský učitel Bohdana Slámy. „Hrdinky vzdorující běžným selháním na nás silně zapůsobily. Feministická dystopie Cristiny Groșan je varováním o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí,“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrer.

Beáta Kaňoková a Jana Stryková ve snímku Běžná selhání, foto Xova Film

„Film Běžná selhání sleduje příběh tří žen různých generací během jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy,” píše se v tiskové zprávě. Rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșan natočila snímek s mezinárodním štábem podle scénáře Kláry Vlasákové. Hlavní role ztvárňují Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Vica Kerekes nebo Rostislav Novák ml. „Pro mě je úžasné, jak Cristina pracuje s pohledem na Prahu a její architekturu jinak, než jsme zvyklí. Myslím, že Běžná selhání by mohl být nejen český, ale evropský film,“ říká o práci na filmu Taťjana Medvecká, která ztvárnila jednu z ústředních postav snímku.

Film Oběť hledá soudce a život v cizí zemi

Dostat se na filmové festivaly do Cannes, Benátek či Berlína je nejvyšší umělecká meta. Mladý režisér Michal Blaško se už zúčastnil všech, přitom ten poslední, benátský dobývá svým filmovým debutem. Do Cannes se dostal se svým krátkým dramatem Atlantida o pašování ukrajinských uprchlíků přes slovenské hranice. Se svým jarním seriálovým hitem Podezření se představil divákům berlínského festivalu a nyní míří pokořit nejstarší evropský filmový svátek do Benátek. Napínavé slovensko-česko-německé koprodukční drama Oběť komplexně vyobrazuje život ukrajinské menšiny v Česku. Festival ho uvede v prestižní sekci Orizzonti.

Vita Smačeljuk a Gleb Kuchuk ve snímku Oběť, foto Nutprodukce

„Celovečerní debut Oběť už první záběrem z nitra autobusu čekajícího na hranicích pohltí publikum dramatickou situací, v níž se mísí ukrajinština s češtinou. Diváci i kamera spěchají spolu s hrdinkou Irinou, ta se potřebuje dostat k synovi Igorovi, kterého zrovna kdesi v Česku operují. Ukrajinského mladíka a nadějného gymnastu prý někdo napadl. Drama Oběť je od prvních chvil intenzivní a současné, nejen námětem, ale i kontaktním stylem, který publiku jen pozvolna odhaluje, že situace je mnohem komplikovanější, než se zprvu zdá,” uvádí tisková zpráva distributora s tím, že se jedná o „české drama evropských rozměrů”.

„Oběť je příběhem o důvěře matky Iriny a syna Igora žijících v cizím státě, kde jsou odkázaní hlavně sami na sebe,” dodává režisér Michal Blaško. „V jistém smyslu je to univerzální příběh, který by se mohl odehrát kdekoli na světě, protože proti sobě staví dvě minority. Otázkou zůstává, na jakou stranu se postaví většinová společnost, která se tak stane soudcem,“ uzavírá Blaško.

Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová ve filmu Ucho, foto Filmové studio Barrandov

Za pozornost také stojí kultovní „trezorový” film Ucho s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým. Nově restaurovaný snímek Karla Kachyni bude uveden v ceněné sekci Venice Classics. „Výběr Ucha do sekce Venice Classics považuji za velký úspěch. Každé zařazení filmu do programu takto prestižního festivalu bez ohledu na to, zda jde o film nový či starší, pomáhá k upevnění dobrého jména naší kinematografie ve světě,” prohlásil ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Velkého úspěchu se také dočkal tuzemský animovaný snímek Tmání, který je určený pro virtuální realitu, píše server 25FPS. Film režiséra Ondřeje Moravce se dostal mezi dvacítku VR filmů z celého světa a klade si otázky jako např.: „Co se odehrává v hlavě mladého člověka, který má deprese?” nebo „Existuje cesta, jak se dostat z depresivních stavů ven?”.  Posledním českým zábleskem na italském festivalu je koprodukční drama Obzor, který nabízí unikátní práci s filmovým médiem.

Vložil: Viktor Horák