Na Štědrý den přijde Krakonoš. Samozřejmě až po Ježíškovi, až si sedneme k nové vánoční pohádce. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Česká televize - Zuzana Páchová (stejně jako snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Pomyslné žezlo po Františku Peterkovi převzal v nové štědrovečerní pohádce Krakonošovo tajemství Alois Švehlík, jeho Krakonoš je ale úplně jiný, než jsme byli doposud zvyklí

FOTO / VIDEO Štědrovečerní pohádka České televize je pravidelně ohlašována v polovině léta. Není tomu jinak ani letos, takže už víme, že nás čeká romantický příběh plný lásky, ale také tajemství a záhad. Odehrává se na severu Čech, kde už po staletí vládne pán hor, Krakonoš.

Slovenského režiséra Petera Bebjaka známe jako tvůrce kriminálních seriálů, mezi kterými letos vynikají vysoce oceňované Devadesátky. Málokterá štědrovečerní pohádka z posledních let se přiřadí k často opakovaným evergreenům. Tak bohužel celkem zapadla i jedna z těch lepších, kterou natočil před čtyřmi lety právě Peter Bebjak. Jmenovala se O zakletém králi a statečném Martinovi a kromě přímočaré pohádkové dějové linie o souboji dobra a zla se vyznačovala hlavně výborným filmovým zpracováním. Peter Bebjak prokázal, že se umí rozmáchnout v exteriérech romantické krajiny, která v putování odvážného slepého Martina za tajemstvím zakletého krále hraje důležitou roli. Letos dostal Peter Bebjak skutečně velkou příležitost prokázat, že natočit romantickou pohádku umí stejně dobře, jako kriminální příběh. Hlavní postavou, opředenou tajemstvím, je totiž Krakonoš, jedna z nejoblíbenějších pohádkových postav u nás.

Legendární král hor inspiroval i řadu umělců. Takhle si Krakonoše představoval profesor trutnovské reálky Josef Kirschner, jehož kašna je dominantou tamního Krakonošova náměstí; foto Město Trutnov

Kdo je Krakonoš, pán Krkonoš?

Tajemný urostlý muž s mohutným plnovousem, který se čas od času zjevuje pocestným i obyvatelům hor a dovede být stejně krutý k těm, kdo horám škodí, jako laskavý a pomáhající k lidem dobrým, pracovitým a poctivým, je v pohádkovém světě tak trochu záhadou. Zrodil se z fantazie vypravěčů tajemných příběhů na česko-polsko-německém pomezí už před více než dvěma stovkami let. Němci mu říkali Rübezahl, Poláci Liczyrzepa, Češi Rýbrcoul. Jméno Krakonoš se poprvé obejvuje v baladě Krkonošská Kleč Václava Klimenta Klicpery a rychle se v češtině zabydlelo.

Krakonoš neodmyslitelně patří i k Jilemnici, která si činí nárok na označení brána do Krkonoš, a každoročně střeží v zimě Masarykovo náměstí. Ten první tu vyrostl už v roce 1909, tenkrát ale neseděl, nýbrž stál. Od té doby zkrášluje centrum každou zimu, pokud to sněhové podmínky jen trochu dovolí; foto se svolením Josef Dufek

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík, ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé, a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí. Postava Krakonoše je tradiční součástí lyžařské jízdy masek na konci lyžařské sezóny po celých Krkonoších. Pohádek o Krakonošovi existují stovky, některé jsou převzaty ze starých lidových vyprávění, jiné vznikaly a vznikají z fantazie tvůrců pohádek moderních. K těm druhým patří i poslední příběh o Krakonošovi z pera scenáristky Barbary Johnsonové.

František Peterka jako český televizní Krakonoš. Tak ztvárnila původně hrozivého démona, který se časem proměnil v dobrého ducha, režisérka Věra Jordánová.

Krakonoš ve filmu a v televizi

Prvním filmovým Krakonošem byl pravděpodobně slavný německý expresionistický herec a režisér Paul Wegener. V roce 1916 natočil první díl trilogie o životě pohádkových postav Krakonošova svatba (Rübezahls Hochzeit). V něm se Krakonoš zamiluje do elfské princezny, ale ta jeho lásku neopětuje a najde zalíbení v mladém muži na místním zámku. Na zámek se přihlásí jako vychovatelka a Rýbrcoul ji následuje až tam. V příběhu se vyskytují nadpřirozené věci, kouzla, čarodějnice, elfové i rusalky a oživují němý černobílý film k typicky expresionistické barvitosti. A Krakonoš se v tomhle příběhu nakonec i ožení. Je to tedy příběh na hony vzdálený tomu, jakou představu máme o pánovi hor z českých příběhů.

Paul Wegener v němém filmu Krakonošova svatba (Rübezahls Hochzeit); foto se svolením LM Movie Channel

Dalším filmovým Krakonošem se stal v roce 1957 rakouský herec Franz Essel. To už byla krkonošská pohádka se vším všudy. Jmenovala se Krakonoš, pán hor (Rübezahl – Herr der Berge) a tajemný vládce Krkonoš se v ní po 999 letech poprvé přiblížil k lidem, žijícím v údolí mezi kopci. Zkušenost s nimi ale neudělal nejlepší, a tak zase zmizel v hlubokých lesích.

Franz Essel jako Krakonoš, pán hor (Rübezahl – Herr der Berge); foto se svolením Arca-Film

Český film postavu Krakonoše hned napoprvé značně polidštil. Kouzelný dětský film Krakonoš a lyžníci je především příběhem o dětsví, prožívaném na svazích hor, a tajemný Krakonoš je sice součástí klukovských fantazií, především ale pravým horalem, zdatným chlapiskem, ale také typickým krkonošským pašerákem, který si masku Krakonoše obléká, aby skryl svou pravou tvář. Tuto podobu Krakonoše ztvárnil v roce 1981 ve filmu Kakonoš a lyžníci Karel Heřmánek.

Nesporně nejslavnějším Krakonošem se ale stal herec František Peterka ve večerníčkových Krkonošských pohádkách. To byl ten pravý horský duch, který žil v hlubokých lesích a spravedlivě zasahoval do životů chamtivého správce polesí Trautenberka a jeho poctivých mladých sloužících, chasníka Kuby a hospodyně Anče a lidského ochránce lesů hajného. Dvacet epizod Krkonošských pohádek patří k nejkrásnějším hraným pohádkovým miniaturám, jaké Československá televize natočila. Příběhy vtipné, dobře pointované, úžasně zahrané Iljou Prachařem, Hanou Maciuchovou, Jaroslavem Satoranským a Zdeňkem Řehořem, se pravidelně vracejí, aby okouzlovaly už několikátou generaci dětí od desetiletí 1974-1984, v jehož průběhu vznikly. Režisérka Věra Jordánová, expertka na televizní pohádky, své mistrovství v žánru osvědčila právě schopností zkratky v desetiminutových Krkonošských pohádkách.

Krakonoš roku 2022

„Rozporuplná a tajemná postava Krakonoše patří k nejzajímavějším hrdinům našich pověstí a pohádek. Lidé si o vládci a ochránci Krkonoš a jejich pokladů vyprávějí už několik století, knížek o Krakonošovi jsou desítky, možná stovky. Ale ani vědci se neshodnou na tom, kdo to vlastně Krakonoš je a odkud se vzal? Náš příběh přináší jednu z možných odpovědí na tuto věčnou otázku,“ vysvětluje autorka scénáře a kreativní producentka České televize Barbara Johnsonová. Scénář zavede příznivce pohádkových příběhů na zámek Hůrka do podhůří Krkonoš. Do něj přijíždí jeho nový majitel Štěpán se svojí snoubenkou, krásnou komtesou Blankou, a mladším bratrem Adamem. Cestou Štěpánův kočár nešťastně srazí kolemjdoucí dívku, Adam jí pomůže a ona se do něj zamiluje. Naplní se jejich láska?  A jakou záhadu skrývá starý obraz na zámku Hůrka a co strašlivého se v horách odehrálo? A konečně, jaký příběh nakonec napíše národopisec Jiráček, který sbírá místní pověsti a nevychází z údivu nad tím, že zdejší lidé stále věří v Krakonoše?

Kreativní producentka Barbara Johnsonová

„Krakonošovo tajemství má podle mne v sobě všechny atributy současné atraktivní a žánrově rozmanité pohádky,“ říká režisér Peter Bebjak, který již má první část natáčení se zimními záběry za sebou a nyní, během července a srpna, se vypravil do dalších krajů Česka. Štáb se objeví v Příchovicích na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, v jeskyních v okolí Blanska, ve skanzenu Veselý kopec a v Úštěku. Pro pohádkový zámek Hůrka, v němž se odehrává velká část děje, využili tvůrci lokace hradů Kost a Sovinec a zámků Hrádek u Nechanic a Doudleby nad Orlicí.

Na své si určitě přijdou i milovníci architektury. Pozdně renesanční zámecký skvost Doudleby nad Orlicí se pyšní unikátními sgrafity jak na vnější fasádě, tak i na vnitřním dvoře, a dokonce i na sedm metrů vysokých komínech.

Roli Krakonoše v štědrovečerní pohádce hraje David Švehlík. Dědictví po Františku Peterkovi je samozřejmě hodně zavazující, jeho Krakonoš bude ale poněkud jiný, takže kopírování se nikdo bát nemusí. „Krakonoš byl pro mé dětství zcela zásadním hrdinou díky Františku Peterkovi a Krkonošským pohádkám. V té naší je ale postava pána hor jiná a rovnou mohu slíbit jisté překvapení. Pro mne je poctou zahrát si v pohádce. Obzvláště pak, když je jako tato dobře napsaná, má dobré obsazení a výborného režiséra. Jsem velký milovník Krkonoš, takže tím větší mám z role radost,“ naznačuje něco málo o pohádce Krakonošovo tajemství David Švehlík.

Vložil: Ela Nováková