Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Komerční pokračování Vlastníků se nekoná: Hádkovi aneb Když se sejde rodina, je to vždy radost. Opravdu? Filmová reflexe Viktora Horáka

27.07.2022
Komerční pokračování Vlastníků se nekoná: Hádkovi aneb Když se sejde rodina, je to vždy radost. Opravdu? Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: BontonFilm (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Hádkovi

Se sloganem „Když se sejde rodina, je to vždy radost” se do tuzemských kin přiřítila další z desítek komedií, které sponzoruje FTV Prima. Film Hádkovi je druhým celovečerním počinem režiséra Vojtěcha Moravce a pojednává o toxických vztazích v jedné rodině. Režisér nám servíruje scény, které moc dobře známe z vlastních domovů, když se sejdou znesváření příbuzní. Snímek je plný hořkosladkých vtipů, tajemství z rodinných kuchyní a někdy až zvrácených scén, které jako by vypadly z jiného filmu. Snímek je někde mezi typickou komerční českou komedií a pokusem o tragikomedii ve stylu úspěšných Vlastníků. Tvůrci ukazují nešvary tuzemských domácností a rozhádaných příbuzných, ale bohužel, podbízivému humoru se divák nevyhne. O tom, že ani jednoho „hereckého” Hádka ve snímku nepotkáte, snad ani nebudu psát.

Na snímku se také podepsala koronavirová pandemie a fakt, že scénář napsal Moravec se svojí manželkou Sandrou Novákovou, která zároveň ztvárnila jednu z hlavních rolí. Kromě toho přidám trochu bulváru: během slavnostní premiéry se Moravec s Novákovou vzali přímo v kinosále Lucerny. Hezké gesto, rozhodně zajímavější než film.

 

Svatba na premiéře v Lucerně

V tuzemské filmové břečce ale komedie typu Hádkovi dominují oproti filmovým paskvilům jako Věčně tvá nevěrná, Špindl, Štěstí je krásná věc nebo Šťastný nový rok. Oproti průměrně hloupým a bezduchým zábavám, kde hraje buď Jiří Langmajer, nebo Jana Plodková, jsou Hádkovi takřka nadprůměrnou podívanou. Snímek je laděný do křiklavě teplých a pastelových barev, které přese všechnu rádoby „tíhu” dramatického příběhu působí jako filmová omalovánka plná vtípků a energie. Režisér Vojtěch Moravec kromě své partnerky Sandry Novákové - po slavnostní premiéře filmu v Lucerně už manželce - do hlavních rolí obsadil poměrně nestandartně civilního Jakuba Prachaře, klasicky mlčenlivého Hynka Čermáka, maloměšťačku s nosem vzhůru Jitku Čvančarovou a jediného „normálního” Ondřeje Pavelku se zálibou ve slivovici. Hlavní hvězdou, která si bere celé plátno pro sebe, je ale Sandra Nováková a její role hloupoučké krásky, která si někdy až moc podbízivě plete slova nebo vystrkuje obnažené pozadí.

 

Sandra Nováková a Jakub Prachař

„Dva bratři se svými ženami se potkávají v bytě svého dědy, který je v nemocnici a už to s ním vůbec nevypadá dobře. Bráchové jsou každý úplně jiný, ale mají se svým způsobem rádi, zato jejich manželky se nemohou vystát a vzájemné pomlouvání je pro ně nezbytnou součástí života. Ve vzduchu visí dědictví po dědečkovi, ale na schůzku dorazí i otec obou bratrů s důležitou novinkou. Dědeček chce s nimi se všemi jet k moři, aby ho jednou v životě viděl. Mají se tedy o čem bavit, ale naráží na jeden problém. Nikdy se neshodnou a pokaždé skončí tím, že se pohádají. Jmenují se Hádkovi,” píše Bontonfilm o filmu. Z tohoto jednoduchého, ale funkčního námětu se odvíjí 95 minut filmového příběhu. Střídmá stopáž, jedna lokace, pět herců a rychlý střih se zbytečnou hudbou.

 

Jitka Čvančarová a Hynek Čermák

Boj s peříčky klouže po povrchu 

Svým pojetím snímek Hádkovi připomíná drsnou tragikomedii Bůh masakru od Romana Polanského. Komorní styl příběhu, který se - podobně jako divadelní představení - odehrává pouze mezi čtyřmi zdmi jednoho bytu a balkónu, umožňuje řadu vtipných situací, humorných gagů, ale také ostrých hádek a mrazivých rozhovorů. Postavy nemají kam odejít, nemohou se vzdálit a jsou odkázáni pouze na svého partnera: jedině otec rodiny je osamocený s lahví pálenky a tajemstvím, které nikoho nepřekvapí. Moravec oproti Polanskému pouze klouže po povrchu a do opravdu silného rodinného problému ve finále nezabrousí. Je to klasické pobouřenecké oťukávání: krásná aerobička s pomalým smýšlením, vysokoškolsky vzdělaný tatínek s malým příjmem a jeho bratr s extremistickým politickým smýšlením a pofidérním kšeftováním. Hádkovi jsou přehlídkou stylizovaných figur a přemrštěného chování. Casting se povedl na výbornou, ale zkazil to plytký scénář, byť s nadějným tématem. Konečnou politickou debatu na pomezí oslavy SPD a smuteční oznámení smrti jednoho blízkého působí zbytečně vnuceně, natahovaně a nakonec i dost poklesle. Především přerod vážné, smuteční atmosféry v nekonečný výbuch smíchu po debatě o boji proti komunismu je na hraně dobrého vkusu.

 

Sandra Nováková, Jakub Prachař, Jitka Čvančarová, Hynek Čermák, Ondřej Pavelka, Lucie Polišenská

U výsledného filmu se člověk místy směje, ale také překvapeně „kulí oči”. Několik sarkastických ušklíbnutí jsem si nemohl nechat ujít: především podezřele se vyvíjející, nepochopitelně bizarní vztah mezi Čermákem a Novákovou. Komedie o rodinných nesnázích a rozpolcených příbuzeneckých vztazích se najednou promění v bizarně odpudivou až zvrácenou zábavu na prahu incestu. Hádky a podvůdky v komunistickém bytě jdou na dřeň: smích vystřídají slzy, řev a odchody. Vše krásně vrcholí bitvou s polštáři, která je plná peří, slivovice a bankovek létajících z hlavy komunistického papaláše. Trochu neumětelská mě také přišla hudební kompozice snímku: chytlavé songy byly nasazené do situací, které hudební podkres nepotřebují a hudba je tudíž zbytečně na obtíž. Od tvůrců komediálního hitu Matky jsem toho opravdu moc nečekal, ale nakonec mě snímek Hádkovi příjemně překvapil. Za vše bych vypíchl slow-motion souboj ve znamení peříček a tragického vystřízlivění.

 

Vložil: Viktor Horák