RECENZE Výborná koncepce, pointa i dvojí pohled na zločin. Jussi Adler-Olsen, Chlorid sodný
23.06.2022
Foto: Wikipedia, commons / Gregor Tatschl
Popisek: Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q jsou zpět. Šéf oddělení vražd Marcus Jacobsen se setkává se svým nejlepším vyšetřovatelem Carlem Mørckem nad starým případem, který se ho osobně hluboce dotýká. Členům oddělení začne růst pod rukama nepříjemná spleť dávno uzavřených kauz. Náročný úkol donutí Carla, Asada, Rose a Gordona, aby se semkli pevněji než kdy jindy.
Pro znalce díla je tu další střípek osudů vybraných postav, pro novice v rámci Olsenovy série půjde o skvělé zpestření horkých dnů. Román je čtivý, má spád, zápletku, a ačkoli jsem se zpočátku bál velkých časových odskoků, cirka na straně 300 (za polovinou) jsem se bát přestal.
A už jenom čekal, jak to dopadne.
Znovu vydává HOST v překladu Kristiny Václavů. U ní začnu. Jazykově si s těžkou, pro mě strohou a nesrozumitelnou řečí poradila úžasně. Ohýbá slova, nebojí se použít nespisovné koncovky, občas citoslovce, které to celé okoření. Jazykově jde o mistrovské dílo, což poznáte po dvou listech.
Chlorid sodný se četl sám.
Dlouho jsem si tak neodpočinul, a že jsem už minule chválil Čubovo Ocelové srdce. To však bylo krátké. Olsen je velice rozsáhlý, nikoli zdlouhavý. Dílo má pět stovek stran bez ilustrací, prázdných a mrtvých míst. Chválit bych mohl dlouho. Olsen pracoval coby redaktor i novinář, takže si dal náležitě práci s tím, aby věci zapadaly, aby detaily na zaprášených fotografiích dávaly i po letech smysl, aby děj odsýpal, dialogy neuspávaly a vraždám se dalo věřit.
Pochvala je na místě
Poté, co se oddělení Q ponoří do vyšetřování úmrtí výrazných osobností, která policie dosud považovala za sebevraždy nebo nešťastné náhody, odhalí hrůzný vzorec pachatelova jednání. Vše nasvědčuje tomu, že vraždám ještě není konec. Aby zabránili další kruté smrti, pustí se v obtížné době proticovidových opatření do zarputilého boje o čas. Jenže mezitím se z Carlovy minulosti jako had, který se chystá zaútočit na svou kořist, vynoří docela jiný případ… O tom se dočtete.
Mně na knize zaujal nejen děj, ale i dvojsmyslné vyznění. Málokdy totiž akceptujeme hrubé chování a vraždy. Málokdy znamená, že jen do okamžiku, než zjistíme příčinu. Beru-li v potaz, že důsledkem je smrt - co když ten mrtvý udělal něco hrozného? Co když ta mrtvá zapříčinila ještě víc škody… Určitě znáte horror Saw. Takže jste doma. Přesně tento okamžik mi přišel nadčasový.
Po půlce románu mi došlo, proč se věci dějí a proč se někteří chovají, jak se chovají. Nechci schvalovat násilí, natož zabíjení, v podání Jussi Adler-Olsena však symptomy dávaly smysl. Bezvadná kniha, 85 procent.

Obálka nakladatelství HOST
Vložil: Zdeněk Svoboda