Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Albert Čuba, Ocelové srdce. Bravurní román zakladatele Tří tygrů

12.06.2022
RECENZE Albert Čuba, Ocelové srdce. Bravurní román zakladatele Tří tygrů

Foto: Se svolením Divadlo Mír

Popisek: Albert Čuba v Divadle Mír

Albert Čuba (1983) je herec, spisovatel, režisér, producent a divadelník. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Po absolvování nastoupil do angažmá v Komorní scéně Aréna. Dva roky učil na základní umělecké škole ve Slezské Ostravě dramatickou výchovu, nyní učí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě obor jevištní pohyb. Sever Moravy má v krvi. Ve své knize, Noir-románu, to dal jasně najevo. Jde o skvělou, až úžasnou věc. Četba, vazba, ilustrace, děj, všechno mi udělalo abnormální radost. Skvost.

Pasák a jeho prostitutka, noční recepční v jediném velkém hotelu ve městě, herecká hvězdička z Prahy, zkorumpovaný politik a jeden rádoby investigativní novinář. To nemůže dopadnout dobře! Krátká akce, která měla být dílem jediné noci, se tak trochu zvrtne. Někdo přijde o život hned a někdo až později. A někdo se nad sebou zamyslí až za mřížemi. Děti noci jinak ani nekončí. Tohle je jejich příběh. Tak tedy vítejte ve městě, kterému se říká černé...

Anotací jsem naznačil děj. Román v brožované vazbě (XYZ) má ale mnohem víc prvků, u nichž je nutné přibrzdit.

Jako první je to pozice vypravěče. V odborném periodiku by ho nazvali omniscientním. Já tomu říkám vševědoucí. Zkrátka někdo, kdo popisuje děj, jakoby u něj byl. Nenechte se ale zmást. Autor velmi šikovně natahuje pozornost k závěrečným kapitolám, kde se z vševědoucího ,kohosi' vyvrbí reálná figura. Na tomto místě mě dostal.

Kromě zmíněné pozice je na místě zdůraznit jazyk.

Skvělý.

Protahování děje, opakování mnohokrát vyslovených tezí nenudí, ale uvolňuje. Čuba mi tímto vzdáleně připomněl těžké váhy literátů, kteří dokázali držet pozornost a hrát si se čtenáři. Od první stránky vám jeho styl sedne.

 

zdroj: XYZ

Další zastávkou budiž děj. Ten je samozřejmě náležitě přitažený za vlasy, jak se sluší a patří u knihy s úvodní citací Harveyho Denta. Prvků podobně laděných filmů bychom našli mnoho, od Machety po Sin City. Scény s dlouhou čepelí a padajícími údy jsou parádní. Bezkonkurenční. Volnost, jakou redakce autorovi dopřála, byla bezmezná, o tom nepochybuji.

Vypravěčsky, scénicky i dějově je Ocelové srdce jedinečné. Prostě mu nemám co vytknout. Navíc je hluboké, i když to při čtení možná tak nevyzní. Závěrečná message, jak se moderně říká, je jasná a určitě nemá přivodit úsměv na tváři.

Ale kdybych se snažil, zmíním přeci jen dvě drobné a navýsost faktické poznámky. Když novinář konfrontuje politika s investigativními poznatky, rozhodně se nechystá psát reportáž, jak uvádí Čuba, ale kauzu. Reportáž lze napsat z návštěvy Baníku nebo babičky, ale určitě ne z citlivých podkladů. Druhá věc je práce kriminálky. Autor jednou zmiňuje, že do případu bylo přidáno několik vyšetřovatelů. Tak to nefunguje. Vždy je jeden, přidává se analytika, operativa, ale určitě ne (dozorující) vyšetřovatel. To však nehraje žádnou zásadní roli.

Protože počítám, že Čuba bude (doufám) psát i nadále, je dobré hlídat si drobnosti.

Jediné, co by mě zajímalo, je postava Mlíka. Ne kvůli osobě v románu, ale kvůli inspiraci. Kasaře Mlíka mám totiž spojeného s filmem Pěnička a Paraplíčko, kde hrál takového zvláštního sketu.

Vyvedenou knihu vydalo XYZ a já ji moc, moc chválím.

86 procent.

Vložil: Zdeněk Svoboda