Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Maxim Gorkij, Zrození člověka. Odhoďte předsudky

03.06.2022
RECENZE Maxim Gorkij, Zrození člověka. Odhoďte předsudky

Foto: Se svolením Marxist-Leninist Theory, institut

Popisek: Maxim Gorkij

Říkám si, jak některá jména žijí vlastním životem. Zcela odděleným od skutečnosti, ačkoli je ta skutečnost třeba sto let stará. Napadá mě nejen Maxim Gorkij, ale i Pavlik Morozov. V obou případech si matně vzpomínám, že po nich byly pojmenované školy a že sloužily komunistické propagandě.

Ačkoli to je silné slovo.

Prostě se staly jistými symboly sovětských hrdinů. Jenomže s těmito předsudky se zejména tvorba prvně jmenovaného číst nedá. Byla by chyba přistupovat k jeho práci jako k něčemu agitačnímu, propagačnímu.

Gorkij byl pozorovatel života.

Někdo zachází tak daleko, že deklinuje brakovou literaturu. Ono to máte těžké. Každá doba třímá něco svého.

Když jsem začal číst soubor povídek Zrození člověka (ODEON, 2022) v překladu Libora Dvořáka, na něhož nedám dopustit, katapultoval jsem se do jiné dimenze. V povídkách (zejména těch nejslavnějších, jako je Makar Čudra a Stařena Izergil) jde o tak překrásnou kombinaci očí a jazyka, že i po letech musíme ocenit spisovatelův kumšt.

Maxim Gorkij (1868–1936) je ostatně jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité.

Jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit. Zvláštní místo v jeho uměleckém odkazu zaujímají povídky, jimiž začínal a jejichž psaní se věnoval po celý život. Jak se zdá, zejména autorovy povídky hravě překonávají propast času, která dělí dobu jejich vzniku a dnešek. Výbor nazvaný Zrození člověka vychází v novém překladu zmíněného Libora Dvořáka.

Je to radost ze čtení. Je to opak autobiografického Dětství, které mě děsilo a nudilo. Když tak přemýšlím, celkem mě před lety bavilo představení Jegor Bulyčov a ti druzí.

„Nový“ soubor povídek, ODEONem zařazených do knihovny klasiků, je balzám pro mozek náruživého čtenáře. Určitě doporučuji. Devadesát procent.

Vložil: Zdeněk Svoboda