Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Finská literární senzace Popel a sníh

20.05.2022
RECENZE Finská literární senzace Popel a sníh

Foto: Paseka (stejně jako fotografie v textu)

Popisek: Popel a sníh

Je to o válce, o té druhé světové, ale ne v duchu, jaký naše část Evropy zná. Tedy žádné autentické či mírně zabarvené svědectví Arnošta Lustiga (Dita Saxová) nebo Ladislava Fukse (Spalovač mrtvol). Ačkoli k Fuksovi má blíž. Sblížení fikce a reality pro lidi, kteří nejsou přímými účastníky vyhlazování, je poměrně trefné spojení. Literaturu faktu (zejména Academia) vynechme protentokrát docela.

Petra Rautiainenová ve své knize šněrovala osudy několika postav, až se jí podařilo zabalit velmi křehký dárek. Nejen díky nakladatelství Paseka, předně kvůli překladu Vladimíra Piskoře se úžasný titul dostává na pulty knihkupců. O snadné čtení ale nejde. Ač prosté věty, zapamatovatelné dialogy, brilantní popis krajiny a postupné změny mentality, je to hodně složitá, sbližující se kompozice i směsice různých postav, především charakterů.

Příběh z exotického, takřka mystického prostředí severských pustin, jimiž se na přelomu let 1944 a 1945 přehnala takzvaná laponská válka. Ta zjizvila nádhernou krajinu stovkami zajateckých táborů i duše místních obyvatel.

Novinářka Inkeri Lindqvistová přijíždí v roce 1947 na sever psát reportáž o tom, jak se Laponsko zotavuje po skončení války. Zároveň pátrá po osudu svého manžela, který během bojů někde tady za nevyjasněných okolností v zajateckém lágru zmizel. Jenže ačkoliv má klíče k minulosti blíž, než by si troufla pomyslet, neustále naráží na to, že ti, kteří si nedávné události pamatují, odmítají cokoliv prozradit.

Historický román s detektivními a špionážními prvky, v němž hrdinka čelí nejen mlčení pamětníků, ale i falešným stopám a identitám, se stal finskou literární senzací. Vyhrál Savonskou literární cenu a byl nominován na Cenu deníku Helsingin Sanomat a na ocenění Kniha roku knihkupecké sítě Suomalainen Kirjakauppa.

Pokud knihu rozříznu na dvě souměrné části, k té jedné jsem měl celou dobu blíž.

Bez kontextu je to ještě těžší

Protože se hodně zajímám o literaturu 2. světové války, přirozeně jsem přimknul k dění kolem roku 1944. Události jsou chronologické a postupují od února do září čtyřiačtyřicátého. Děj je zaměřen na tábor v obci Inari ve finském Laponsku. Rozlohou jde o několikatisícové město. Druhá část románu (1947-1950) se váže k Enontekiu rovněž ve finské provincii Laponska, kde se mimochodem narodil spisovatel a malíř Valkeapää.

Válka je zachycena věrně, ač zcela jiným způsobem. Nehledejte nelidské zacházení ani dřeváky v zimě. Nečekejte bití, znásilňování žen psy a další skutky, které se děly od Polska po Francii (Lyon...). Čekejte kluka, vojáka, který je povolán pracovat coby tlumočník v nacistickém zajateckém táboře a jehož osud je spojený se ženou (novinářkou), jež se do uvedených končin tři roky poté vydává. Pátrat po věcech, na které se nikdo neptá, po kterých už nikdo nepátrá…

 

Čte se to skvěle, je to napínavé, citlivé, pro našince zajímavé.

Co mi absolutně chybělo, byla odborná příprava. Stačil by úvod pro vysvětlení, jak je Finsko členěno, kdy získalo samostatnost, jak to bylo s vytlačováním německých jednotek na konci války, jak to bylo s podporou Ruska v Zimní válce, co je to vlastně ta laponská válka... Bez kontextu si děj neužijete a bude velmi spletitý. Budete číst příběh, ale našlapovat budete po špičkách. Já si tu práci se studiem dal, a ačkoli všechno časem zapomenu, určitě ve mně něco zůstane. Když už žádná jména a roky, Popel a sníh určitě.

86 procent.

Vložil: Zdeněk Svoboda