Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Černý krab: Švédská válečná jednohubka sází na záběry připomínající ruskou invazi. TV reflexe Andrey Musilové

14.04.2022
Černý krab: Švédská válečná jednohubka sází na záběry připomínající ruskou invazi. TV reflexe Andrey Musilové

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Hlavní hrdinku Caroline Edith si zahrála Noomi Rapace

Pro další ze série regionálních jednohubek na jeden večer si Netflix sáhl tentokrát do Švédska. Režisér Adam Berg začal své první filmy točit už jako teenager a mezinárodní pozornost na sebe strhl videoklipem pro skupinu Kent. Na svém kontě má přes 150 děl. Velkolepé? Ne tak docela. Nejde totiž o filmy, ale o reklamy. Zato ne tak ledajaké, reklama Carousel pro Philips získala v roce 2009 dokonce prestižní ocenění Grand Prix v Cannes.

V roce 2016 se vedle elit svého oboru jako je James Cameron a David Fincher ucházel o režírování kultovní marvelovky Deadpool, ale marně. Režie se tenkrát ujal Tim Miller. Naštěstí si na Adama Berga vzpomněl Netflix a dal mu šanci v čerstvé akční sci-fi Černý krab.

Hlavní roli si vystřihla nesmírně zajímavá švédská herečka s islandskými kořeny, Noomi Rapace. U nás ji budete znát z filmů Muži, kteří nenávidí ženy, Tajemství v nás, nebo z mysteriózního horroru Ada. Věřte, že zachmuřený výraz Noomi sluší a nejinak je tomu i tady.

 

Režisér Adam Berg při natáčení

Začátek vás přišpendlí do křesla. Záběry realisticky připomínají agresi ruské invaze

Úvodní scéna je něco, v čem Berg zúročil všechny reklamní triky za svou kariéru. Rozhodně ví, jak vás upoutat na první dobrou. Caroline Edith jako archetypální „obyčejná máma“ veze svou dceru v autě, když se ozve střelba. Lidé na ulici prchají a padají k zemi, Caroline se snaží svou dceru ochránit pod sedadlem. V další scéně pochopíme, že jde o vojačku, přesouvající se na speciální projekt švédské armády. Všude okolo zuří válka. Mráz, vybombardované paneláky, shořelé trosky aut. Ženy snažící se najít cokoliv k jídlu pro své hladovějící děti, bezejmenné postavy ve špinavých bundách, prázdné pohledy obyvatel uprchlického tábora. Mrazivou paralelu s ruskou okupací Ukrajiny nejde nevidět.

Silný úvod bohužel ale také odkazuje na to, co reklamní režiséři umět nemusí. Udržet a gradovat vaši pozornost po celou stopáž celovečerního filmu. A právě tady se nám to začne celé rozpadat.

Edith je díky své schopnosti rychle bruslit vybraná na přísně utajovanou armádní akci. Švédsko pomalu ale jistě prohrává válku. Zvrátit to může pouze tajemný obsah dvou kanystrů, které má speciální jednotka přepravit po zamrzlém území do Odde. Vybraná šestice kamikadze bruslařů se do sebevražedné mise příliš nehrne. Svou silnou vnitřní motivací je Edith motorem celé výpravy. Důvod? Podle informace z vedení této tajné operace se v Odde setká se svou ztracenou dospívající dcerou. Pokud úkol zvládne splnit, může z armády odejít.

 

Film se natáčel ve Stockholmu.

Vojáci s bruslemi na ledu: Smíchejte spoustu podezření a krkolomně neuvěřitelných nehod pro dokonalou diváckou nudu

Jakmile je naše šestice hrdinů se dvěma kanystry na cestě, začne být atraktivita celého příběhu stejně nestabilní jako led pod nimi. Úplně vidím kreativní brainstorming filmařského týmu: Co všechno by se tady asi tak mohlo stát, aby byl divák opravdu zaskočen? Jako první necháme prasknout led pod vedoucí členkou výpravy, která má k sobě připevněné to nejdůležitější z celé mise. To by nás opravdu nenapadlo, že?

Hned poté Berg servíruje další klišé. Křehká Edith, vážící 30 kilo i s postelí, se v bruslích a plné výbavě vrhá do vražedných ledových hlubin. Po minutách dlouhých tak, že se potápí nejspíš u dna Mariánského příkopu, nachází mrtvolu a odřezává z ní batoh s cenným nákladem. Zhruba někde tady začíná být Edith už celkem otravná, ale hloubku a jedinečnost bohužel nečekejte u žádné z postav tohoto sebevražedného týmu.

 

Rolí Lisbeth Salander v trilogii Milénium na sebe Noomi Rapace upozornila nejen v rodném Švédsku, následovala role ve slavném Sherlocku Holmesovi Guye Ritchieho a v Prometheovi Ridleyho Scotta. Stala se z ní v nejlepším slova smyslu herečka mezinárodní, která hraje ve Švédsku už jen málo (viz Černý krab), ale působí v Hollywoodu i v Evropě.

Akční kulometná střelba a bombardování se ukázkově střídá s klidnějšími výjevy odpočinku u krbu opuštěného domu. Ty by se daly krásně využít pro odhalení jednotlivých motivací a charakterů, bohužel se to ale nestane, a vlastně ani nemá jak stát. Pokud si ještě vypůjčím poslední paralelu s reklamou, všichni z týmu vypadají jako profesionální makety jídla, které nám v reklamním bloku spolehlivě nastartují Pavlovův reflex. Ve skutečnosti jde jen o prázdné obaly, vyplněné jen podivnou hmotou bez chuti a vůně.

Po mnoha útrapách, zejména na straně diváka, a pár vizuálně silných scénách hřbitova, se pomalu doklopýtáme k závěrečnému finiši. A ano, pointa je bohužel stejné klišé, jako adrenalinové koupání pod zamrzlou hladinou. Svědomí je silnější než vojenská čest, nenechte si nic nalhávat od autorit a mějte při sobě vždycky teplé spodní prádlo na převlečení, amen. Osobně bych si ty tlačící brusle sundala mnohem dřív než po 114 minutové stopáži.

 

Vložil: Andrea Musilová