V lidech je historicky zakódován pocit, že spravedlnost má zvítězit, říká režisér Stínohry Peter Bebjak

Foto: Se svolením Falcon

Popisek: Peter Bebjak při natáčení Stínohry

ROZHOVORY NA OKRAJI Režisér Devadesátek Peter Bebjak má ode dneška v kinech nový film Stínohra a chystá pohádku… Peter Bebjak patří k nejpilnějším současným režisérům. Jako tvůrce či producent stojí za úspěšným televizními seriály – například Případy 1. oddělení, Specialisté nebo Mordparta, za televizní Minisérii Herec byl oceněn Českým lvem, počátkem letošního roku se fenomenálního úspěchu na obrazovkách dočkal seriál Devadesátky. Nyní vstupuje do kin nový snímek Stínohra. Příběh muže, který se pod tíhou pocitu viny rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou.

Stínohra, to je vlastně věčný příběh o potrestání zla, který funguje napříč žánry od pohádek, kdy Honza zabije zlého draka, až po akční filmy, kdy akční hrdina vyřídí bandu zločinců….

Vnímám to spíš jako příběh o touze potrestat zlo. Každý člověk asi zažil pocit, kdy alespoň na chvíli toužil po pomstě. Chtěl vrátit nepravost, křivdu, která se mu stala. Naštěstí většina lidí na to brzy zapomene a zůstane to v rovině myšlenky, která přišla a zase rychle odletěla. Ale pro některé se pomsta stane životním tématem. Nejsou schopni vyrovnat se s tím, že o někoho přišli, zvláště pokud se k tomu ještě přidá pocit, že situaci sami zavinili nebo jí mohli zabránit. Ta ztráta, bolest je blízká každému člověku a v lidech je historicky zakódován i pocit, kdy chtějí, aby spravedlnost zvítězila.

Stínohra se z velké části odehrává v prostředí boxu. Máte k tomuto sportu nějaký vztah anebo jste pouze přijal to, kam děj scenáristka Vendula Bradáčová umístila?

Přijal jsem scenáristickou linku, k boxu nemám vůbec žádný vztah, nenavštěvuji ty různé odnože bojových sportů, kdy se bojuje v klecích. Ale potřebovali jsme nějaký prostor, kde má hlavní hrdina šanci ventilovat emoce, kdy ta fyzická činnost, dril funguje jako určitá forma terapie.

Ale ty boxerské scény jste musel režírovat?

Nemusím je vysloveně režírovat, všechno je o dohodě a spolupráci s odborným poradcem, je to svým způsobem kaskadérský výkon. On to s herci nacvičí tak, aby všechny sportovní pohyby vykonávali správně a na mně je už to ostatní.

Pro české publikum - v tom širším smyslu - bude určitě objevem představitel hlavní role Milan Ondrík?

Věřím, že ano. Do českého prostředí pronikla kdysi ta velká slovenská herecká esa, ale určitě není na škodu, aby i zdejší publikum objevilo nové kvalitní herce, stejně jako je slovenský trh otevřený českým hercům, kteří hrají v řadě slovenských seriálů. A Milan je skvělý a vždy byl. Když jsme uvažovali o obsazení, jeho jméno padlo jako jedno z prvních a také na castingu nás přesvědčil, že pro tu roli bude ten pravý a je schopen té postavě pomoci.

V další důležité roli je tu Hynek Čermák a společně velmi dobře fungují, jejich chlapské přátelství je naprosto uvěřitelné…

Milan má ten boží dar, že je velmi otevřený jak vůči kolegům, tak vůči štábu, a to se pak odráží i do postav, které vytváří. A Hynek je samozřejmě skvělý herec, proto jsem si ho vybral.

Milana jste poslal v rámci natáčení do studeného jezera v lomu, kde se musel bez šatů koupat. Neprotestoval?

Do vody musel dokonce dvakrát! Poprvé jsme točili v listopadu a podruhé v dubnu, a na jaře byla ta voda ještě studenější než poprvé. Je to bojovník.

Pro českého diváka jste jako režisér i producent spojen hlavně s kriminálním žánrem, detektivkami, ať to byly Případy 1. oddělení nebo aktuálně Devadesátky. Teď se však chystáte na pohádku. Jaký to bude odskok od toho temného žánru?

Moje televizní práce je z velké části zaměřená na žánry, které pracují s napětím. V té filmové je to jinak, tam si rád vyzkouším jiné polohy a rád se něco nového učím, hledám nový způsob vyprávění. Jednu pohádku jsem už natočil na Slovensku. U pohádky musíte myslet na to, že se budou dívat jak rodiče, tak děti, a navíc obvykle ve vánočním čase... Ano, i v pohádce pracujete s napětím, musíte se o hlavního hrdinu bát, držet mu palce, zlo musí být potrestáno. Ale v této připravované pohádce je to navíc umocněno tím, že jde o výsostně české téma – je o Krakonošovi.

Každého bude okamžitě zajímat, kdo bude hrát Krakonoše?

A to je věc, kterou zatím nemůžu prozradit.

Seriál Devadesátky zaznamenal opravdu mimořádný úspěch. Je to jen naše české téma, anebo podobně rezonuje i na Slovensku?

Řekl bych, že naše slovenské devadesátky jsou odlišné, protože jsou o dost krutější a je tam daleko větší množství různých skupin, které se snažily využívat situace, okrádat podnikatele. Každé město mělo svou vlastní mafiánskou skupinu, bojovaly mezi sebou a bylo to hodně drsné, takže je trochu problém, jak to téma uchopit.

Jaké byly vaše osobní devadesátky?

V té době jsem studoval. Nejdříve loutkoherectví, pak herectví a nakonec režii. Byl jsem student plný očekávání, chráněný školou.

Vystudoval jste herectví, známe vás z filmu Učitelka, uvidíme vás v nějakém filmu jako herce nebo je to uzavřená kapitola?

Není to zcela uzavřená kapitola. Musí ale zafungovat víc faktorů, a ten první je čas, nechci sám sebe dostávat do stresu. Pak to musí být zajímavé téma, a to nejhlavnější jsou lidé, kteří na tom pracují. Musí mě bavit a musím s nimi chtít pracovat. Když se všechny faktory sejdou, tak se hraní nebráním.

Uljana Donátová

Vložil: Anička Vančová