Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Klára Wang Tylová, Ostrov duchů. Vsadím se, že si ho přečtete dvakrát

29.03.2022
RECENZE Klára Wang Tylová, Ostrov duchů. Vsadím se, že si ho přečtete dvakrát

Foto: Se svolením nakladatelství Paseka

Popisek: Klára Wang Tylová se svou knihou

Útlá knížka s krásnou obálkou (Nikola Janíčková) a velice inteligentní kompozicí. Tolik bych ve zkratce řekl ke skládačce, kterou vydala Paseka v příjemném, brožovaném vydání. Tylová, bývalá redaktorka, později dopisovatelka z Tchaj­wanu v Lidových novinách, dala do kupy skutečně hezký obraz.

Přiznám ovšem bez mučení, že po prvním přečtení (104 stran) jsem se k němu musel vrátit a vypsat si celou strukturu. Což dělám výjimečně. Samotného mě to zarazilo, protože rozsahem jde spíš o povídkový soubor.

Mladý Tchajwanec Wej našel tu pravou holku. Anebo taky ne. Britská učitelka angličtiny Lucy zase našla byt s nečekaným spolubydlícím. A má z něj strach. Studentka Su­wej hledá sílu, jak obstát nejen na vysoké škole. Nepodaří se jí to. Realitní makléř William se žene za úspěchem a bohatstvím, naráží. Indonéská pečovatelka Siti se probírá vzpomínkami na domov na východní Jávě. Youtuber Shade hledá duchy, a to doslova. Šest velmi odlišných hrdinů, šest příběhů o hledání. Spojují se na Tchaj­wanu, kde duchové jsou často živější než lidé a kde se posmrtný život nebere na lehkou váhu.

Autorka vystudovala žurnalistiku a mezinárodní vztahy v Brně a mezinárodní komunikaci v magisterském programu na univerzitě v Tchaj­peji.

O té zemi nevím nic. Nikdy jsem se jí nezabýval. Neznám politiky, sportovce, umělce, kulturní prostředí, neznám národní parky, historii, řeč. Ale pro čtení to potřeba nebylo. Autorka si nelibovala ani tak v reáliích, jako v mozaice vztahů. Sice se o zemi něco dozvíte, třeba odkud a kam se postava vydala, ale vzápětí podobnou větu zapomenete. Přeci jen nejde o Řím nebo Athény. Kniha není určena pro milovníky cestování. Jak je tenká, tak je chytrá.

 

Obálka Ostrova duchů, Paseka. Foto Zdeněk Svoboda

Po prvním dočtení, zabralo snad dvě hodiny, jsem si říkal, že je to dobré. Protože mám trénovanou paměť, snažil jsem se vybavit hlavní postavy. Vzpomněl jsem si jen na dvě. Zbylé mi splývaly. Naprosto… vyjma jedné události, kde dominoval provaz a lístky na rozloučenou. Tedy jsem šel spát a druhý den si dal knihu znovu. Až po druhém čtení jsem dokázal pochopit inteligenci a princip. Až po druhém čtení mi došlo, že odpověď na závěrečnou scénu, kde tři kluci sedají do auta a lopatu položí do kufru, jsem už četl na straně 22.

Je to promyšlené a dobré

Až u druhé četby jsem pochopil, že paní, o kterou se stará dívka Siti, má co do činění s bytem, ve kterém se mrtvá našla… Mimochodem, kapitola Siti je z hlediska empatie nejsilnější. Drobné náznaky chování pána a služky, paní a služky, byly zachyceny věrohodně a bolely.

Abych vám nepopletl hlavu, řeknu ve stručnosti příběh. Tchaj-wan má dvě klíčová náboženství. Přirozeně buddhismus a taoismus. Především druhé jmenované vychází z hledání, protikladů a klade důraz na rituály. Ty v knize zachyceny nejsou. Ale útržkovitě se s nimi setkáte. Třeba když jeden mladík před natáčením duchů chodí do chrámu. Pro ateistické Česko - Slovensko věc nepředstavitelná, pro ostrovní stát zásadní. O víře jsem mluvil v souvislosti s duchy. Zkrátka a dobře je kniha postavena na mrtvé dívce, která se oběsí v bytě. Tento byt patří rodině, jež se obrátí na makléře, aby ho pronajal. Bohužel pro ni pod cenou, protože takovéto byty prostě netáhnou a lidi se v nich bojí. Majitelka bytu šla tak daleko, že zvažuje žalobu na rodiče oběšené, poněvadž jí zhatili investici… Přesně tato bodnutí ukazují na citlivost přístupu Wang Tylové.

A o tom to celé je.

První část ukáže nesourodý vztah zdravotní sestry a místního budižkničemu. Další je o učitelce angličtiny, která chce mít po letech sdíleného bydlení soukromí. Třetí část je stěžejní: je o uvedené sebevraždě. Čtvrtá o muži, který byt pronajme. Pátá o rodině, jíž byt patří, očima posluhovačky. A poslední se vrací na začátek. Zdravotní sestra chce opustit zmíněného přítele, nemakačenka a naboba, a milovat dobrodružného Shada, který točí filmy o záhadách.

Jazyková vrstva je poměrně shodná. Všechny postavy tak nějak mluví stejně, nevybočují.

Ostrov duchů je logicky poskládaná knížka, kde kompozice přehlušuje děj. Příběhy jsou vždy uzavřeny, dávají smysl a poukazují na princip tao, tedy kontrastu. Život x smrt, naděje x zoufalství, láska x ztráta.

Klára Wang Tylová při psaní a tvorbě přemýšlela, je to vidět.

Chybu jsem našel jen jednu (strana 81).

Vidím to na 75 procent, rozhodně se nejedná o nudné, nezáživné čtení. Vydala Paseka, které děkuji za recenzní výtisk.

Vložil: Zdeněk Svoboda