Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ve dne celník, v noci pašerák aneb Život jako dobrodružný román. Legedární Král Šumavy se vrací. TV glosář Ely Novákové

21.03.2022
Ve dne celník, v noci pašerák aneb Život jako dobrodružný román. Legedární Král Šumavy se vrací. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Legendárního Krále Šumavy ztvární Oskar Hes, syn choreografa a zakladatele skupiny UNO Richarda Hese. Na snímku v dramatu Dukla 61 o největší důlní katastrofě druhé poloviny 20. století, která měla být zapomenuta.

Kdy je převaděč utečenců hrdina, a kdy padouch? Pomezí česko-německo-rakouské bylo tak trochu horká půda a příběh Krále Šumavy může sloužit aktuálně jako historická paralela. Třídilnou minisérii o Josefu Hasilovi natáčí režisér David Ondříček.

Šumavská blata jsou krajina krásná, ale smutná. Močály nikdy nelákaly k osídlení, zdejší kruté zimy a krátké léto pro lidi nebyly cílem. Ne nadarmo někde tady vzniklo hořké české úsloví „ve dne celníkem, v noci pašerákem“. Cestičky přes blata vždy znalo jen pár místních, pašovalo se tu zboží, kradený dobytek a nakonec se tudy převáděli i lidé. Zlatou érou místních převaděčů byla padesátá léta minulého století. Celé rodiny prchaly před komunistickým režimem na Západ, a protože legálně to nešlo, vystavovali se lidé nebezpečí přechodu přes blata, kde ovšem nečíhaly jen nástrahy zrádných močálů, ale také pohraničníci s ostře nabitými samopaly. Kromě zoufalých lidí tu ale sem a tam putovali také agenti, minimálně do té doby, než bylo pohraniční pásmo rozšířeno na několik kilometrů široký pás země nikoho.

Ilegální přechod přes západní hranici byl pro komunistický režim také záminkou k perzekucím. Mnohokrát se stalo, že na někoho byla nastražena režimem past, po níž následovaly roky vězení a pracovních táborů. Známý je příběh herečky Jiřiny Štěpničkové, která byla takto podvedena a zadržena na hranicích i s malým synem. Následně strávila deset let ve vězení. Anonymních příběhů tohoto druhu byly stovky, možná tisíce. Stačilo, když vás někdo udal, že chystáte útěk z republiky. StB reagovala okamžitě. Že v tom figurovala i řada falešných udání, a režim se tak zbavoval neohodlných osob, to patří k obrazu téhle pro naši historii mizerné doby.

Mám takový příběh v krvi, můj otec byl takto označen jistým přičinlivým svazáckým funkcionářem prostě proto, že nechtěl s komunistickým režimem mít nic společného. Mnoho měsíců strávil ve vězení, nebylo mu umožněno dostudovat práva, návštěvy pánů od státní bezpečnosti se mu vlekly životem jako červená nit. V době normalizace si tátův příběh našel i mě a byl mi v určitou chvíli pány od StB velmi zřetelně připomenut.

 

Král Šumavy Vala

Jiří Vala jako strážnistr SNB Karel Zeman v dramatu Karla Kachyni z roku 1959. Tvrdou a zákeřnou šumavskou přírodu si během natáčení naplno vychutnala i tehdy mladičká Jiřina Švorcová, kterou se filmaři snažili v rašeliništi ze všech sil opravdu neutopit; foto se svolením Národní fimový archiv

Králové Šumavy a jiných hranic

Nám ale v tuto chvíli nejde o lidi prchající, ale o ty, kdo jim cestu do svobodného světa měli zprostředkovat. Nás, generaci narozenou v padesátých letech, vychovali v tom, že to byli nepřátelé státu. Jedním z nástrojů této výchovy se stal román Rudolfa Kalčíka a podle něj Karlem Kachyňou natočený film Král Šumavy. Film bezpochyby výborně natočený jako hrůzostrašný thriller, se skvělými hereckými výkony Radovana Lukavského a Jiřího Valy, nicméně tak jasně propagandistický, až z toho bolí zuby. Traduje se, že při promítání filmu se při scéně zastřelení Krále Šumavy z hlediště ozývaly hlasy: „Hasila nechytili!“

Jeden z nejšikovnějších převaděčů, Josef Hasil, který se opravdu stal předobrazem filmového Krále Šumavy, totiž skutečně ve finále komunistické spravedlnosti unikl. Nebyl ovšem jediným převaděčem, řada z nich byla na hranicích zatčena nebo zastřelena, jiným se podařilo zmizet v zapomnění. Vzpomínám na slova jednoho rodinného známého, který na Šumavě sloužil na vojně koncem šedesátých let. „Chceš si projít Hasilovu stezku?“ nabízel v jakési vypravěčské eufórii po vojně. No, nechtěla jsem, co si budeme povídat, strach mě z toho jímal. Ale zůstalo mi to v hlavě jako důkaz, že i sedmdesátých letech se sem tam objevil nějaký ten Král Šumavy, který dlouhou cestu přes blata znal. Muselo to tak být, když ji prozkoumali i kluci ve vojenském.

Co si budeme povídat, převaděči svou práci nedělali zadarmo. Možná v nich háral odpor ke komunistům, nicméně také hlad po penězích, které se touto riskantní činností daly vydělat. Dnes proudí světem statisíce lidí na útěku – před válkou, před hladem a bídou, před diktátorskými režimy. Podivné řemeslo převaděčů se v médiích objevuje prakticky denně a často bývá označováno jako nelidské, protože ceny za přepravu do svobodného světa jsou horentní a riziko úmrtí pro běžence velké. To ostatně bylo i na české západní hranici. Statistiky se různí, ne všechna úmrtí jsou zdokumentována, nicméně pravdou zůstává, že zde v letech 1948-1989 zemřelo několik lidí, prchajících, ale také pohraničníků. V době studené války zde zkrátka panovala válka žhavá.

 

Král Šumavy

Seriál Král Šumavy natáčí produkční firma Lucky Man Production pro streamovací platformu Voyo. Kromě hlavního hrdiny v podání Oskara Hese (vpravo) v něm uvidíme mimo jiné Gabrielu Heclovou (vlevo) či Judit Bárdos (druhá zprava). Na snímku s režisérem projektu Davidem Ondříčkem; foto se svolením TV Nova

Legendární Josef Hasil

Proč právě Josef Hasil se stal legendou, je zřejmé. Nejenže přežil, ale dokázal prchat a skrývat jak akční hrdina. Původně nastoupil na hranici jako člen pohraniční stráže, aby záhy zjistil, jak se věci mají, a přešel na druhou stranu. Protože pocházel ze šumavské vesnice, znal cestu přes blata a začal tudy převádět. Byl dopaden, uvězněn, ale podařilo se mu utéct z vězení i z republiky. V Bavorsku se stal agentem americké zpravodajské služby a dál cestoval přes hranici a převáděl lidi. V letech 1949-1952 vybudoval v jižních Čechách síť spolupracovníků a informátorů, kteří pomáhali s přepravou uprchlíků na hranice.

Když v roce 1953 spadla železná opona, Hasil svou činnost ukončil. Odešel do Spojených států, kde se živil nejrůznější prací, až na třicet let zakotvil jako kreslič pro automobilku General Motors. Po roce 1989 navšívil Československo, prezidentem Václavem Havlem byl v roce 2002 vyznamenán Medailí Za hrdinství. Zemřel v roce 2019 v Chicagu ve věku úctyhodných 95 let. Před smrtí se uvolil komunikovat s autorem historického třídílného románu Návrat Krále Šumavy Davidem Janem Žákem. Tento román nyní posloužil kromě jiného Davidu Ondříčkovi pro stejnojmennou chystanou třídílnou minisérii.

 

Návrat Krále Šumavy

Dosud nejrozsáhlejší literární rekonstrukci příběhu muže, který po válce nejprve pomáhal střežit hranici v uniformě Sboru národní bezpečnosti, aby se po únoru 1948 stal jeho nejobávanějším soupeřem, vydalo nakladatelství Labyrint

Život jako dobroudružný román

„Jako mnoho jeho vrstevníků žil Josef Hasil svůj život naplno bez ohledu na rizika, která to přináší,“ říká David Ondříček a pokračuje: „Ale kdo se v tak mladém věku pustí do nočních močálů? Chci Krále Šumavy natočit jako strhující, dobrodružný thriller o klukovi, co by ze všeho nejraději jezdil po své milované Šumavě na motorce za holkama, jenže doba, okolnosti, samotná STB a jeho svérázná, tvrdohlavá povaha z něj udělají až mýtického superhrdinu československého pohraničí. Jde o nadčasový příběh o mládí, střetu hodnot a touze po lásce, dobrodružství a svobodě.“ 

Scenárista Tomáš Vávra (např. Vyšehrad: Seryjál) dodává: „Kde by v jiném životě byl jeho vrchol a ta nejnapínavější část, tam příběh Josefa Hasila teprve začíná. Nebyl jen obětí nějaké zvůle tehdejšího režimu, byl aktivním bojovníkem, který se z obyčejného kluka stal v podstatě nepřítelem státu číslo jedna.“

Je paradoxní, že Kachyňův film z roku 1959 přes svůj netajeně ideologický charakter posloužil zároveň jako podpora vzniku legendy o bojovníkovi za svobodu. Příběh Josefa Hasila se totiž tradoval mezi lidmi a byl kupodivu dobře známý. Výkřik „Hasila nechytili!“ se tak stal jedním z výkřiků odporu proti komunistům. David Ondříček má cit pro zachycení správných okamžiků ze života legendy, to nesporně dokázal filmem Zátopek. Můžeme se tedy jen těšit na jeho obraz Krále Šumavy, který bychom v hlavní roli s Oskarem Hesem měli vidět na Voyo letos na podzim.

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková