Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tohle má být Chlap? Tak to nás, ženy, pánbůh potěš a od doktorů ochraňuj. TV glosář Ely Novákové

14.03.2022
Tohle má být Chlap? Tak to nás, ženy, pánbůh potěš a od doktorů ochraňuj. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Chlap Tomáš Maštalír jako Ondřej Frank, hlavní hrdina české verze italského seriálu Doc. Nelle tue mani

Aby nedošlo k omylu – mužů i žen v bílém plášti si velice vážím, a zejména v posledních dvou letech před nimi smekám. V televizních seriálech se nám ale zabydleli doktoři nesnesitelní. A už je toho trochu moc.

Neschopný lékař, ale všehoschopný kariérista. Doktor s poruchou osobnosti. Sociopatická doktorka. Chirurg pomáhající pacientům mimosmyslovými schopnostmi. Doktor alkoholik, případně závislák na prášcích. Poznáváte je? Ano, to jsou (ne)hrdinové Ordinace, Modrého kódu (První mise), Doktora Martina. Nejsme v tom ale sami. Stačí připomenout galerii doktorů z Chirurgů, Dobrého doktora, Dr. House, Plastické chirurgie atd. Ostatně předobrazem všech současných maniakálních mužů s fonendoskopem kolem krku jsou nezapomenutelný syčák dr. Cvach, ale také excentrický dr. Štrosmajer a záletný dr. Blažej z Nemocnice na kraji města. 

Vypadá to, že my lidé, nepoznamenaní studiem anatomie a patologie, potřebujeme tu posvátnou úctu před lékaři všeho druhu trochu naředit, abychom se nebáli k zubaři nebo na preventivní prohlídku. A tak nám televize servírují na jedné straně doktory supermany a na druhé profesní i morální šmejdy. Jistě, ono to tak nějak bude, lékaři jsou prostě také jenom lidé. Dokud nám byl předkládán seriály z nemocničního púrostředí jednou za čas, byl ten pohled dokonce zajímavý. V posledních letech se ale na nás hrnou lopatou a je to jako s kriminálkami. Příběhy se opakují jako diagnóza rýmy. Co od nemocničního seriálu čekat nového? A přece se zdálo, že na obzoru je silný příběh.

 

Pierdante Piccioni

Italský lékař Pierdante Piccioni, přezdívaný Doktor amnézie, jehož skutečný příběh se stal předobrazem seriálu; foto se svolením Il Giorno

Tenkrát v Itálii

V roce 2013 se v Itálii stala dopravní nehoda, při níž byl těžce zraněn tehdy čtyřiapadesátiletý renomovaný lékař pohotovosti, docent na universitě v Pavii a odborný poradce italského ministerstva zdravotnictví Pierdante Piccioni. Když se probudil z kómatu, zjistil, že si nepamatuje nic z posledních dvanácti let svého života. Zůstala mu odbornost, ale zmizely vzpomínky ze soukromí i z práce, prostě celá jedna etapa života. S pomocí kolegů a přátel některé události postupně rekonstruoval, skutečné vzpomínky se ale vynořovaly jen jako neznámé obrazy. O své zkušenosti napsal knihy Minus dvanáct a První pomoc. A v době, kdy Itálie bojovala s přeplněnými nemocnicemi v první vlně covidu, se soustředil na pacienty, kteří byli po těžkém průběhu a často dlouhém umělém spánku propouštěni z nemocnice. „Sám jsem složil magisterskou zkoušku z pacientologie,“ s úsměvem připomněl, proč si troufá těmto pacientům rozumět víc než kdo jiný. „Neexistuje způsob, jak pochopit, jaké to je ocitnout se na druhé straně.“

Jako poslání dané osudem přijal pomoc nemocným, kteří přežili akutní fázi, aby se necítili opuštěni, jak se cítil po probuzení z kómatu on sám. V nemocnici v Lodi otevřel novou jednotku integrace, kde jsou sledováni pacienti v remisi z Covid-19. „Je to můj tým, který rozhoduje, kdo může být převezen z oddělení nebo propuštěn z nemocnice,“ vysvětlil v rozhovoru pro Corriere della Serra. „Protože vyléčením covidu to u některých pacientů bohužel nekončí a my nenecháme žádného staršího pacienta opuštěného umírat.“ Dalo by se tedy říci, že lékař se ztrátou paměti našel v pandemii nové poslání, nový život. To ovšem nebylo to, co na příběhu Pierdante Piccioniho zaujalo televizní scenáristy. Ti se rozhodli podle příběhu charismatického usměvavého muže napsat drama o lékaři, který se zřejmě do hlavy uhodil přinejmenším dvakrát.

 

Luca Argentero

V italské verzi, nazvané Doc. Nelle tue mani,  ztvárnil lékaře Pierdante Piccioniho populární herec Luca Argentero; foto se svolením Sorrisi

Z Itálie na Slovensko a dál do světa

Tak vznikl italský seriál DOC – Nelle tue mani (Ve vlastních rukou), který se dočkal již dvou řad po šestnácti dílech. Byl k vidění i u nás na AXN a na Slovensku rychle inspiroval tvůrce na Markíze k natočení vlastní verze. Licenci koupila SONY od italské společnosti Lux Vide. Slovenská verze se od italské prakticky neliší, dialogy jsou včetně lékařské teminologie prostě přeložené do slovenštiny. Hlavní hrdina má dokonce stejné jméno – v italštině Andrea, na Slovensku Andrej. Pro hlavní roli byl vybrán Ján Koleník, nejspíš protože pro maskéry nebylo obtížné z něj udělat jednovaječné dvojče italského představitele Luca Argentera. Další klony seriálu táhnou světem, už má svou španělskou, portugalskou, francouzskou, brazilskou, mexickou i slovinskou verzi a připravuje se anglická. Nejnověji teď nastoupila na diváky verze česká s dost nepochopitelným názvem Chlap.

 

Druhá šanca Ján Koleník

V slovenské verzi, nazvané Druhá šanca, hraje hlavního hrdinu Andreje Fabiána Ján Koleník; foto se svolením TV Markíza

Kde je ten Chlap?

Proč Nova zvolila název Chlap, je opravdu těžko říct, ale prostě tomu tak je. Proč seriál nasadila, když slovenská verze, kterou pilně sledují zejména divačky na Markíze i v Čechách, ještě běží, to je také dost nepochopitelné, když se opět jedná o čistě překlopený italský scénář. Asi se na Nově nemohli dočkat, až ten trhák zláme všechny divácké rekordy. Máme tedy za sebou první díl a už víme, na čem jsme. Hlavní hrdina se (jak jinak) jmenuje Ondřej a je stejně jako jeho mezinárodní předchůdci nesnesitelný technokratický šéf interního oddělení nemocnice. Pacienty označuje čísly místo jmény, nepředstavují pro něj lidské bytosti, ale objekty profesní prestiže, stanovit diagnózu a vyléčit je prostě další podrbání ega. Ani kolegové pro něj na jeho cestě k absolutní dokonalosti mnoho neznamenají, mladého lékaře zlikviduje za drobnou chybu mávnutím prstu.

Chladný, úspěšný, neomylný. Tohle má být Chlap? Kde se tedy v jeho životě vzal upřímný vztah ke kolegyni Evě, kterou očividně miluje, a dokonce svůj vztah hodlá zveřejnit? Tehle lapsus v charakterotvorbě zkrátka scenáristé museli ponechat, jinak by to nebyla tak výživná limonáda. Egocentrický Ondřej je totiž vzápětí postřelen do hlavy a po operaci mozku částečně ztratí paměť. Tedy vypadne mu oněch dvanáct let života, jak se to stalo jeho skutečnému předobrazu. Pro seriálového hrdinu to ovšem znamená vrátit se do života takový, jaký býval kdysi, když byl šťastně ženatým otcem dvou dětí. Proč se tak změnil, zůstává po prvním dílu záhadou. Člověk by řekl, že musel nějakou ránu do hlavy dostat už jednou, ale nejspíš svou roli sehrály synova smrt a rozvod.

Teď tedy Chlap tápe a nestačí se divit, když se vidí na nemocničním videu. Sám sebe se ptá, proč se choval jako arogantní hňup. Do toho bývalá manželka (momentálně ředitelka nemocnice) neví, co si počít s tunou lásky, kterou ji bývalý manžel obdarovává, a chudák milenka, na kterou zapomněl, roní slzy od záběru k záběru. Jen tak mimochodem ale Ondřej zjišťuje, že diagnostické schopnosti mu zůstaly, a tak se s nadšením hodlá pustit do práce. Má to ovšem ještě jeden háček – na jeho místo usedl ctižádostivý kolega. Tomu se na primářské židli nejen líbí, ale ona se mu také velice hodí. Potřebuje totiž definitivně zamaskovat jedno fatální profesní selhání, na které mu Ondřej Frank sice přišel, ale vzápětí ho zase zapomněl. Uff, máme to rozehrané na velké melodrama. A to stále nesmíme zapomínat, že v každém dílu uvidíme nejméně jednu brilantní diagnózu záhadné nemoci.

 

Chlap

Doktor Frank je dokonalý stroj na diagnózy, empatie v něm ale nezůstalo, ani co by se za nehet vešlo

Táhne se to jako smrad

Herecké příležitosti velkého rozsahu byly nabídnuty nejen představiteli hlavní role Tomáši Maštalírovi, ale také Andree Růžičkové v roli milenky, Jitce Ježkové jako manželce a Jiřímu Dvořákovi jako padouchovi doktoru Sýkorovi. Jenže co hrát, když není kde brát? Dlouhé unavené pohledy hrdiny do zrcadla, ve kterém se marně hledá. Utrápené pohledy očima plnýma slz zapomenuté milenky. Marný boj ředitelky a bývalé manželky o zachování zdravého rozumu v příšerné situaci. Snad jen ten Dvořákův padouch je svými úšklebky a gesty trochu uvěřitelný. Jinak se to všechno vleče ve stylu telenovely, rozhodně to nemá švih Dr. House, který byl v promu k seriálu často zmiňován. A nemá to ani humor a dobře pointované situace Poldy, který probuzením z kómatu po letech vzdáleně Chlapa připomíná.

Ono to nemá švih a humor žádný, je to prostě přeslazené, bolestínské a ve výsledku nesmírně nudné. Řemeslná zručnost režiséra Petera Bebjaka se prostě utopila v plytkém scénáři. Italové tenhle typ seriálů milují, stačí si vzpomenout na mnoho let natáčené a vysílané Okouzlení. Jenže v italském serálu jsme také zvyklí na směs archetypálních postav, vždycky tu je například nějaká komická stará nebo starý, kteří melodrama odlehčují. Tentokrát se nikdo takový, a tudíž ani úlevný smích nekonají, nekoná se ale ani hrdina vzbuzující diváckou empatii, nekoná se zkrátka nic, co by diváka udrželo v křesle.

 

Chlap

Špetku života do diváckého umírání před obrazovkou vnáší alespoň Jiří Dvořák coby padouch Sýkora

Rozdělený divácký svět

Jak už to u takového seriálu bývá, diváci se poměrně striktně rozdělili na dva tábory. Když nahlédneme na hodnocení na CSFD, je tam buď pět hvězdiček, nebo žádná. Buď nadšené opěvování divaček, milujících bílé pláště a zamilované story, nebo palec dolů. První díl sice sledovalo 863 tisíc diváků v širší skupině 4+, ale co si budeme povídat, Nova jistě čekala milion a víc. Aby nakonec ten rozpolcený Chlap nenásledoval do propadliště dějin jiný pokus o počeštění slovenského hitu, totiž seriál Anatomie života.

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková