RECENZE Bernard Minier, Lov. Servaz je zpět. Autor ho však překonal něčím jiným
11.03.2022
Foto: Albatros Media, se svolením
Popisek: Bernard Minier
Dodnes si pamatuji pocity nad četbou prvního českého překladu. Psal se rok 2015, tedy sedm let dozadu, a já byl učarován postavou detektiva Servaze. Napsal jsem, že jde o jeden z nejlepších krimi románů za posledních pět let a že obsahuje vše, co tvoří nezapomenutelnou detektivku.
Nakladatelství XYZ se Miniera ujalo v kombinaci s bezvadným překladem Jiřího Žáka a za těch sedm let postupně vydalo vše, co Francouz spáchal. A jelikož to jde hezky rok po roce, sedmý Servaz je právě v prodeji. Čímž děkuji za poskytnutí recenzní kopie knihy, na níž jsem se vážně těšil. Ani na vteřinu, ani na jednu z téměř šesti stovek stran nepohlížím jako na zbytečnou. Minier prokázal absolutní přehled a kontrolu nad osnovou a ke všemu přidal ještě jednu perličku. Současný svět.
Úvodem autor konstatuje, že řada dějových linek je skutečná. Zejména násilí, které se v posledních letech v zemi galského kohouta odehrává. Povětšinou se jedná o radikály, případě o střet křesťanství a islámu. Spor, jenž se vede odnepaměti, zasáhl taky do literatury. Jenomže způsobem, kde bychom to nečekali. V žádné předešlé Minierově tvorbě si nevybavím tolik etnických poznámek, tolik odkazů na bezvládí nebo nepokoje, tolik faktografických tezí.
A to znovu zdůrazním, že jde o detektivku, nikoli o literaturu faktu nebo o dílo postavené na rešerších, jak to umí třeba Follett.
Již posedmé se tedy setkáváme s velitelem Servazem. Tentokrát je přivolán k případu autonehody, v níž auto srazilo nahého muže s jelení hlavou. Muže, který se snažil uniknout něčemu strašlivému a který má na hrudi vypálené slovo 'spravedlnost'. Minierův nový thriller směřuje tentokrát ke složitým otázkám o úpadku společnosti. Martin Servaz se během vyšetřování zaplétá do velmi citlivé situace, kdy pomalu odkrývá důsledky morální, sociální, politické a zdravotní krize, kterou prochází francouzská společnost.
Hřebíček je zaražen, hlavička však vykukuje.
Krásná literatura v boji za existenci
Tak pojďme na to.
Servaz vede lineární vyšetřování smrti mladého kluka. Neříkám, že jde o vraždu, protože tak to není. Dílem náhody, dílem autorova konceptu se mladík, jistě určený k porážce, nechává srazit autem. Vidí ho, ale utíká dál. Řidič brzdí, muže sráží. Volá policii. Všechno následující je neuvěřitelný roj dění, výslechů, pátrání. Všechno do sebe zapadá už jen proto, že román se odehrává během sedmi dní.
Obálka Lovu, Albatros Media, nakladatelství XYZ
Nejvíc jsem ocenil, jak Minier zkombinoval současnost (2017–2020) a zasadil ji do napínavé četby. Chvíli se tak ocitáte v redakci ustavičně kouřící redaktorky Esther, abyste si vzápětí přečetli o pobodaných v Toulouse. Posloucháte židovsko – arabskou policistku a pak přeskočíte k příkoří menšin. Strašidelná, opravdu strašidelná kombinace, u detektivek prakticky neznámá.
Minier se nejenže vymezil proti rasismu i společenským rozdílům, on je navíc pojmenoval. Pakliže líčí v negativním světle policisty, přidává důvody. Pakliže je černý mladík vinen čímsi z minulosti, neznamená to, že se nechtěl změnit.
Úhly pohledu skotačí jak ručičky na hodinách.
Když vynechám svízelné okolnosti vzniku knihy, vrátím se k důsledku. Ke smrti několika lidí. Nebudu nic vyzrazovat, naznačovat, protože spisovatel připravil čtenářům hned tři velká překvapení. Co ale řeknu, že jsem trochu na vážkách s hodnocením. Kniha je fantastická, a to bez vší pochybnosti.
Horší je jiná věc: já totiž naprosto chápu přístup autora, obětí, ale i pachatelů...
Dávám 89 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda