Obydlíme blízký i vzdálený vesmír? A nezbude z nás nakonec jen mozek? TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením National Geographic (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Co čeká lidstvo ve vzdálené budoucnosti? Dostaneme se dál do vesmíru? Objevíme nové planety, zdroje a možná i nové životy?

National Geografic natáčí pořady, v nichž nás seznamuje se současnými poznatky vědy o vesmíru, Zemi, přírodě, biologii i genetice. V cyklu Rok milion se ovšem pustil na pole vědy poněkud vratké, totiž futurologie, oboru, který se zabývá dalekou budoucností lidstva.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století byla jedním z humanitních studijních oborů také teorie kultury. Na uměnovědných katedrách patřily zkoušky z tohoto podivného, hlavně ideologického předmětu k společnému studijnímu základu. Náš přednášející, zjevně si vědom toho, že nás marxisticko-leninskými poučkami o kultuře nenadchne, prozradil hned na začátku semestru svůj velký koníček – futurologii. Maloval nám na tabuli schémata, která na nás působila trochu podivně, trochu komicky, nicméně provokovala k diskuzím ani ne tak na půdě univerzity, jako u sklenky vína.

Že lidstvo čeká v budooucnu převratný vývoj v způsobech komunikace, to je nám jasné už dnes

Sny o budoucnosti lidstva. Například jsme se dověděli, jak se bude člověk vyvíjet jako druh. Nejdřív prý zakrní nohy, protože nebude potřeba chodit, přesuny z místa na místo za člověka obstarají stroje. Pak přestanou fungovat ruce, protože vše budeme obstarávat hlasovými nebo jen myšlenkovými pokyny a veškerou práci zase převezmou stroje a roboti. No, zkrátím to. Nakonec zbude jen velká hlava, respektive mozek, který o svou funkci nepřijde, protože pořád bude co rozvíjet, vymýšlet, posouvat dál.

Futurologie není zrovna vážená věda. Podobně jako prognostika, pracující s kratšími časovými horizonty, není totiž schopná zahrnout všechny proměnné, které mohou nastat a snaživě přesné výpočty totálně zbourat. V tom je na tom možná futurologie lépe než ekonomická prognostika, zabývá se totiž tak vzdálenými časy, že potřebuje ke svým vizím hlavně fyzikální a přírodovědné zákony. Teoretická fyzika a astrofyzika nabrala tak nesmírně rychlý vývoj, že si futurologové troufají na definice toho, co čeká budoucí generace lidstva za statisíce let.

Práci přenecháme strojům. Ale ruku na srdce - také vám tohle monstrum připomíná spíš fantaskní přístroje z verneovek?

Určitě je to zajímavé, jenže nás to neodvede od našich starostí v směšně krátkém životě jednotlivce. Ale budiž, přestaňme chvilku myslet na to, že na světě stále existují mocichtiví šílenci, schopní rozpoutat horkou válku, že je nás na Zemi tolik, že se topíme v problémech s potravinami a kyslíkem. Nahlédněme do představ vědců, pro které hlavním problémem pro přesnější určení, jak bude vypadat lidstvo za milion let, je prozatím stále tajemná ,temná hmota', pravděpodobně řídící pohyb celého vesmíru. Zahoďte temné myšlenky, které vás v těchto dnech určitě trápí, a vydejte se na cestu neuvěřitelného dobrodružství, hraničícího se science fiction.

Klasická rodina zůstane podle tvůrců seriálu navzdory technologiím zachována...

Věřme, že člověk jako druh je skutečně neuvěřitelně zvídavý, přizpůsobivý a životaschopný. Pak vás šestidílný cyklus Rok milion, který od 13. března vysílá Prima ZOOM, určitě zaujme. A netrapte se tím, že některé pojmy z teoretické fyziky, astronomie i genetiky uslyšíte poprvé, budou vám vysvětleny na úrovni popularizace vědy, to znamená tak, abyste si pod nimi dokázali představit tolik, kolik běžnému člověku úplně stačí. A když vám to bude málo, můžete hledat na Googlu, pustit se do studia astronomie třeba v kurzech, které pořádá Hvězdárna a planetarium v Praze. Nebo si pořiďte Barevný atlas genetiky, abyste snáze pochopili, co současná věda dokáže udělat s úpravou lidských genů, aby nás zbavila nemocí, případně nás obohatila o schopnosti, které nám pomohou s adaptací na prostředí na vzdálených planetách.

...a stejně tak i vztah člověka k přírodě. Jako nutnost pro obživu, nebo jen pro zábavu?

Rok milion

Budoucnost je označení pro časový horizont, který ještě nenastal v toku času. V časové ose se dále označuje současnost jako čas, který právě probíhá, a minulost jako doba, která již proběhla. Chápání jednotlivých časových horizontů nelze přesně definovat, neboť záleží na souvislostech. Budoucnost má v lidské mysli zvláštní postavení, jelikož se lidstvo odpradávna snaží dozvědět o ní co nejvíc. Někteří lidé se o to pokoušeli formou věštění nebo předpovědí.

Na základě vědeckého zkoumání neexistuje objektivní důkaz, že by se budoucnost skutečně předpovídat či odhadovat dala. Například francouzský fyzik Pierre-Simon Laplace sice dospěl k názoru, že na základě determinismu (tj. přesné znalosti rychlosti a poloh prvků ve vesmíru) lze spočítat, co se bude dít v budoucnosti, to však bylo vyvráceno tzv. principem neurčitosti. Budoucnost se často také stává námětem vědecko-fantastické literatury. Prima ZOOM se nebojí ani minulosti ani budoucnosti, a tak vás v seriálu Rok milion vezme na hodně futuristický výlet. Podíváme se, jakou dominanci bude mít umělá inteligence, zda dosáhneme nesmrtelnosti nebo kolektivního vědomí. A odhalíme spoustu dalších zajímavostí ze života našich budoucích generací.

Stejně tak zůstává na naší planetě místo i pro jiné živočišné druhy

Vzrušující a fascinující seriál předpovídá, jaké bude být člověkem za milion let. Dramatický příběh zachycuje život typické americké rodiny budoucnosti, v níž nechybí například ani dcera, která je vybavena částečně umělou inteligencí. Vydejte se na strhující odyseu. Podívejte se, jak by různé futuristické technologie a vynálezy mohly ovlivnit lidské životy.

13. 3. – Budoucnost umělé inteligence
20. 3. – Cesta k nesmrtelnosti
27. 3. – Kde je moje tělo?
3. 4. – Kolektivní vědomí
10. 4. – Nepozemská energie
17. 4. – Za hranicemi vesmíru

Vložil: Ela Nováková