Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Anthony Burgess, Mechanický pomeranč. Kubrickův otisk historie

18.02.2022
RECENZE Anthony Burgess, Mechanický pomeranč. Kubrickův otisk historie

Foto: Warner Bros.

Popisek: Z filmu Mechanický pomeranč (1972)

Nejprve k titulku. Troufnu si říct, že zejména v kontinentální Evropě získal anglický román slávu až poté, co se na distribučním trhu objevila Kubrickova óda. Obě od sebe přitom dělí výrazný časový rozestup. Kniha vyšla prvně v roce 1962, filmový biják měl premiéru na konci jednasedmdesátého.

Ačkoli si oba tvůrci vyměnili řadu pochvalných slov, jistý patos i přesto zůstal. Spisovatel vyčítal mezi řádky Kubrickovo svérázné zpracování, věhlasný režisér neoponoval. Řekl, že si vybral látku, kterou v ději odhalil.

Domnívám se, že každý, kdo knížku otevře, aniž by ji znal, bude jen nevěřícně přemýšlet, co to čte.

Knížka je to skutečně zlá. Neohlíží se na lidství, zahazuje lidskost, volí cestu pekla. Čistočistého zla obohaceného hudbou. Ostatně počítám, že řada čtenářů film viděla, tedy není třeba jít do detailů.

Pointa je ovšem jinde. Dostanu se k tomu.

Aktuální vydání připravil ODEON. Vůči jakékoli (své) předešlé tvorbě vybočuje. Barevným nesouladem známým z Kohoutova románu Ten žena a ta muž, uspořádáním názvu nakladatelství na hřbetu, celkově pojatým fontem. Prostě vším. Nejsem grafik, nejsem nakladatel, ale uznávám, že je to skvost.

Abnormálně obtížný jazyk

První housle představuje text. Látka, kterou dá málokdo na jeden zátah. A to právě proto, že jde o zlá slova, ošklivé scény, nepřítomnou bezmoc.

Vůdce mladých londýnských násilníků Alex tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním bezbranných obětí a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je však zatčen a donucen podstoupit terapeutický experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Přemíra násilných scén však není v Burgessově díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním. Tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. A vyústěním je zjištění, že člověk se rodí dobrým, jelikož alternativu zla si volí dobrovolně, čímž ovšem přestává být člověkem…

Formálně je kniha rozdělena do tří částí. Život, léčba, život.

Co je na textu nejpoutavější? Překlad Ladislava Šenkyříka snad ještě z osmdesátých let. K němu samozřejmě potřebujete i jistou znalost angličtiny. Pakliže nevládnete alespoň základními slovesy, budete tu směsici novo-čehosi-česko-anglického horko těžko vstřebávat. Kromě těch náročných scén je jazyk druhou obtížnou rovinou díla.

 

Zdroj: ODEON

„Potom sem si dal milovanýho Mozarta, Jupitera, a přišly nový obrázky jinejch fejsů k nakopnutí a rozmačkání, a potom sem si pomyslel, že už bude stačit jenom jeden disk, než se mi podaří tu hranici přejít, a chtěl sem si dát něco ouldanýho a silnýho a pořádnýho, takže z toho byl J.S.Bach, kterýho sem měl na disku. Braniborskej koncert jenom pro smyčce. A híroval sem zase s jinou rozkoší než předtím, lukoval sem znova to jméno na papíře, kterej sem ten večer a přitom jakoby kdysi dávno ripoval v chalupě jménem DOMOV.“ 

Pokud se s tím popasujete, dostanete se hrozně hluboko do mysli těch, kterým na životě (ostatních) nezáleželo. Prizmatem uvedené logiky je Mechanický pomeranč o člověčenství, jak by řekl Čapek, nikoli o zlu. Zlo fascinuje, přitahuje pozornost, čímž látka získává na důrazu. Alespoň tak to vnímám… A obálka s lahví? Život, ovšemže život. Jen si vybavte svastiky vysílané na plátno při „terapii“.

Jak navíc prozradila za nakladatelství ODEON PR manažerka Helena Frantová: „Návrh obálky je náš původní, nepřevzatý. A dědicové práv, kteří ho schvalovali, z něj byli nadšení."

Jde o stylizované mléko v láhvi, tedy symbol bytí, přičemž obálku a grafickou úpravu navrhl Martin T. Pecina.

Výjimečnou knihu hodnotím 90 procenty.

Vložil: Zdeněk Svoboda