Domácí násilí. Horké téma v Ulici. Kde končí zábava a začíná skutečný svět? TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Linda Rybová jako Blanka Voláková v seriálu Ulice

Na podvečerní Ulici se dívá průměrně milion diváků 15+ denně, tedy asi devítina dospělé populace v naší zemi. Kolikrát vysmívaný, tolikrát milovaný seriál je slušným nástrojem ovlivňování veřejného mínění. Buďme rádi, že se nepustil do politiky a drží se ,obyčejných' sousedských témat.

Slogan „Možná je to vaše Ulice, možná jste to vy“ a hudební znělka za šestnáct let v našich domácnostech natolik zdomácněly, že i když vizuál pod úvodními titulky se několikrát proměnil, hudba i slogan zůstávají. Možná patříte mezi ty, kdo neviděli ani jeden díl, když se ale odněkud ozve úvodní hudba, je vám jasno, na co se váš soused zrovna dívá. Sice vůbec nevíte, kdo je kdo, ale v tramvaji lidé probírají, jak se v Ulici prezentuje téma lesbické svatby, a to vás jaksi mimoděk přinutí se nad tou otázkou také zamyslet.

Alkoholičku zahrála tak věrohodně, že ji někteří diváci dokonce začali podezřívat, že je na alkoholu opravdu závislá

Tenhle seriál se prostě vetře do vaší mysli, ať si o něm myslíte, co chcete. Funguje nejspíš účinněji než reklama i dokumentární filmy, natož televizní diskuze politiků. Ulici se tohle podařilo, protože na rozdíl od romantických seriálů abstrahuje od luxusního nebo výjimečného prostředí. Dalo by se říct, že je typicky středostavovská. Opírá se o ta nejjednodušší pravidla, kterých se nám ve veřejném životě tolik nedostává: S poctivostí nejdál dojdeš, Lež má krátké nohy, Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. V Ulici je mnoho nepoctivců a zákeřných intrikánů, ti slušní je ale dřív nebo později převálcují.

Jistě, ti, kdo Ulici pravidelně sledují, se zajímají, jestli se ti naši mladí vezmou, případně jestli si ti starší najdou novou lásku. Nám ostatním se ale onou šeptanou tramvajovou propagací dostanou do hlavy témata rasismu, LGBT komunity, porozumění lidem s autismem, právo na důstojné umírání... Někteří diváci uváději, že v Ulici mají navrch herecké výkony nad úrovní scénářů. Jistě, jsou to jednoduché mainstreamové příběhy, rozehrávané s trochou napětí a trochou humoru tak, aby se divák snadno identifikoval s prostředím i postavami. Pořád ale platí, že podobnost je čistě náhodná a scenáristé již šestnáct let odvádějí poctivou práci, protože nezneužívají skutečné lidské osudy. Pouze z nich vytvářejí esenci, podtrženou právě výbornými hereckými výkony. Taková je prostě Ulice, takoví jsme my diváci, tak nějak jde život a tak si od toho svého chceme odpočinout u televizní fikce. Fenomén tohoto seriálu pokračuje dál a teď právě nás drtí příběhem domácího násilí.

Linda Rybová se závažných témat nebojí, nyní přichází v příběhu její Blanky na řadu domácí násilí

Blanku je těžké mít rád

Linda Rybová na sebe vzala nelehký úkol hrát ženu labilní, sebemrskačskou, lítostivou a neschopnou samostatného rozhodování. Blanka je sice výborná zubařka, ale už si prošla alkoholickou anabází i pokusem o sebevraždu. A to jen proto, že chce za každou cenu to nelepší pro své dospělé děti. Pokus odpoutat se od despotického manžela nevyšel, přestože Blanka prožila a prožívá silné citové pouto k jinému muži. Ani Evžen ani kamarádky ale nedovedou pochopit, že Blanka se nedokáže vzepřít manipulativnímu Luďkovi, a přestože ten se na ní dopouští psychického násilí a uchyluje se i k násilí fyzickému, strach z něj je silnější než přání od něj odejít. Naposledy Luděk Blanku dokonce znásilnil. Ano, i manžel může ženu znásilnit, prostě ji přinutit k odmítanému sexu.

Říká se, že denní seriál je v podstatě ,kolbenka', v níž na hlubší city, vztahy a přešení problémů nezbývá čas. Právě Linda Rybová ale dokazuje, že to není pravda. Tak věrohodně dokáže na relativně malém prostoru rozehrát téma zoufalství, beznaděje či závislosti, že nezbývá než před ní smeknout.

Tohle téma je společensky stále hodně choulostivé a ženy mnohdy těžko dokazují, že manžel na nich páchá takové násilí. Bílý kruh bezpečí pomáhá mimo jiné právě těmto ženám a odborníci z tohoto spolku podpořili rozehrání tématu v seriálu Ulice. Scéna, kdy Blanka krájí rajčata a ruka s nožem se jí chvěje tak, že divák jen trne, kdy slaboučká Blanka bodne a zabije nesnášeného manžela. Protože i tak mohou podobné příběhy skončit. Doufejme jen, že tak drastického vyvrcholení Blančina příběhu se v Ulici nedočkáme, že se včas rozhodne pro odbornou pomoc. Blanku nemůžete mít rádi, je tak slaboučká, že si nedokáže získat sympatie diváků, takhle se prostě žádná žena vidět nechce, i když příběhy některých se tomu Blančinu hodně podobají. Tak nehrdinné hrdince aspoň držme palce, ať to s ní nedopadne úplně špatně. Bohužel nakročeno k tomu má a teď je v rukou scenáristů, jestli z ní udělají příklad odstrašující nebo motivující.

Není schopná vzepřít se psychickému týrání, po němž leckdy následuje i to fyzické. Sebevědomí má na nule, nevidí šanci, jak ze zoufalé situace ven, nemá kam jít, žije s pocitem naprostého osamění a beznaděje. Lindina seriálová Blanka na první pohled moc sympatií neprobouzí, je to prostě závislácká fňukna. Přitom jen potřebuje pomoc, aby zmobilizovala síly a svůj život změnila. Toto téma je bohužel opravdu žhavé. Pod knutou psychického vyděrače, manipulátora a leckdy i násilníka žije mnohem víc lidí, než si vůbec dokážeme představit.

Nebuďte k hercům nespravedliví

Blanku nemáme rádi, manžela Luďka upřímně nesnášíme, Evžen je nám protivný, protože nedokáže Blance rázně pomoci. Oč lépe Lida Rybová, Vasil Fridrich a Martin Finger tenhle trojlístek hrají, o to víc si diváci herce s rolemi spojují. Za všechny to nedávno v jedné talk show vyjádřil herec Michal Novotný, který je aktuálně spojován s postavou mafiána Ivana Jonáka ze seriálu Devadesátky. „Dokonce na moji maminku na ulici volají paní Jonáková!“ To už je docela přes čáru, nemyslíte? Je to divný osud seriálových herců. Lidé na ně na ulici pokřikují jmény postav a mnohdy je urážejí, protože mají pocit, že se potkávají s postavou, nikoliv s hercem. Jsme to ale blázni, že? Tak až někdy někoho, kdo hraje negativní postavu, potkáte v kavárně nebo v baru, zkuste mu říct: Vy toho neřáda hrajete tak dobře! Vy tu ufňukanou ženskou umíte tak prožít! Já se na vás rád(a) dívám!

Vložil: Ela Nováková