Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Kronika ohlášené smrti, Gabriel García Márquez. Co víc si přát…

08.02.2022
RECENZE Kronika ohlášené smrti, Gabriel García Márquez. Co víc si přát…

Foto: Democracy Now! (svolení k užití pro tuto recenzi)

Popisek: Gabriel García Márquez

Magický realismus, lépe snad realismo mágico, je další z dlouhé řady nekonvenčních literárních úhlů pohledu. Pokud by se čtenář držel pouze navyklých frází a floskulí, absolutně by se odcizil pravému smyslu, který někdy ve třicátých letech při pohledu na díla (hnutí) Neue Sachlichkeit osvětlil kritik Franz Roh.

Spojení s expresivitou se nabízí samo, přeci jen bylo teprve pár let od konce světové války. Stačí říct, že cynismus fantazie jde vpřed a míra prostého života je upozaděna. Ještě snáz bych mohl uvést, že i prasklá lavička může mít hlubší smysl očima dvou milenců. Hodiny, které tečou žirafě na krku, se staly také symbolem.

Když už jsem u symbolů, literárních odnoží podobného ražení je bezpočet. Od symbolismu přes fabulace po postmodernismus. I kdyby se chtěl člověk všemu naučit, znát španělské, německé, italské či ruské zástupce, před nimi vždy musí kráčet jejich práce.

Proto v případě, že vás něco táhne k magickému realismu, otevřete si Calvina, Grasse, Rushdieho, Murakamiho, Bulgakova. Anebo přímo zástupce míst, kde magie dosud převládá a naučila se soužití s křesťanstvím: Jorge Luis Borges, Carlos Fuentes, Julio Cortázar anebo Gabriel García Márquez.

Pakliže byste nic z výše uvedeného neznali, četba vám tolik nedá. Je opravdu nezbytné mít znalosti, abyste se mohli alespoň částečně popasovat s mozkem někoho, jako byl právě Márquez.

Kronika ohlášené smrti je v od svého vydání (1981, Crónica de una muerte anunciada) široce respektovaná, překládaná a inspirující próza, lépe řečeno novela. Rozsahem ji srovnám s knihou Plukovníkovi nemá kdo psát (1961, El coronel no tiene quien le escriba). Taky tuto novelu stavím mezi nejúžasnější práce, jež autor stvořil.

Mimochodem mnohem významnější díla přišla celkem paradoxně v rozmezí tří dekád. Jen si vezměte, že Sto roků samoty vyšla v roce 1967 a Láska za časů cholery (Florentino Ariza, Fermina Daza...), jeden z autorových nejobsáhlejších románů, až v roce 1985.

 

Srovnání obálek: česká (aktuální) a původní. Koláž: redakce Krajské Listy.cz

Všem těm knihám se člověk, který alespoň trochu píše nebo má cit pro jazyk, musí poklonit.

Stejně jako překladatelům z téhož jazyka: Blankou Stárkovou počínaje, Josef Hiršalem a Lumírem Čivrným konče. Jmen je bezpočet. Aktuální vydání Kroniky ohlášené smrti (2021, ODEON) má na svědomí skvělý komparatista a lingvista Eduard Hodoušek. Jeho překlad vyšel už v roce 1984.

Kniha popisuje události, jichž byl García Márquez nepřímo svědkem a vztahují se k roku 1951 a k městu Sucre na jihu Kolumbie. Region je slavný prakticky jen díky knize. Tehdy se krátce po svatbě ženich rozhodl vrátit nevěstu, jelikož nebyla panna. Byla tedy nečistá, což je v silně nábožensky orientované zemi smrtelný hřích. Ženich se následně s bratrem rozhodl očistit pověst rodiny tím nejhorším, vraždou.

Postav je na několika desítkách stran mnoho: Santiago Nasar, Angela Vicario, Pedro & Pablo Vicario, Prudencia Cotes, Clothilde Armenta, Divina Flor a další a další. Plést se nebudou jednak kvůli průzračným charakteristikám a současně pro ústřední motiv. Podívejte se mimochodem na původní obálku a srovnejte ji s až impresionistickým pojetím české verze. To, o čem kniha je, přiblíží jednoznačně originální, nikoli zahraniční vydání.

Pilíř světové literatury musí znát každý, jde skutečně o špičkovou prózu držitele Nobelovy ceny za literaturu.

Vložil: Zdeněk Svoboda