Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ošklivé šrámy na zdech Barrandovských ateliérů. Odkaz Miloše Havla slaví 90 let. Filmová reflexe Viktora Horáka, část 2

16.12.2021
Ošklivé šrámy na zdech Barrandovských ateliérů. Odkaz Miloše Havla slaví 90 let. Filmová reflexe Viktora Horáka, část 2

Foto: Se svolením Česká televize / Karel Cudlín

Popisek: Česká televize natočila v roce 2017 seriál Bohéma, který pojednává o bouřlivé předválečné, válečné a poválečné době z pohledu filmařů a herců. Jaroslav Plesl v seriálu ztvárnil zakladatele barrandovských studií Miloše Havla.

FOTOGALERIE Filmové ateliéry na barrandovském kopci disponovaly tou nejmodernější filmovou technologií. Byly plně vybavené pro natáčení zvukových filmů, a v ateliérech se takřka nezhasínalo. Za první republiky byl Barrandov místem, kde se setkávala tehdejší smetánka. Filmové hvězdy po poslední klapce okamžitě zamířili na Barrandovské terasy, kde se konaly téměř ‚gatsbyovské‘ večírky pražských boháčů. Filmy, bujaré oslavy a ohňostroje nad Barrandovem ale bohužel dlouho nevydržely. Velkolepému rozjezdu filmové továrny byla vzápětí vystavena krutá stopka. První český filmový magnát Miloš Havel osudně narazil.

Sláva ateliérů bohužel netrvala moc dlouho a zlomový rok 1939 nebyl osudovým pouze pro Československo, ale znatelně zasáhl i Barrandovské ateliéry. Němci se po ovládnutí země, vydali také do prvotřídně vybavených ateliérů. Pod dohledem Josepha Goebbelse, ministra propagandy, se tu točily propagandistické filmy toho nejhoršího kalibru. Společnost AB byla bratrům Havlovým zabavena a správu nad ateliéry převzali Němci, kteří tu během 2. světové války natočili přes 80 filmů.

Miloš Havel skončil, převzali to Němci

„Původní česká společnost AB zanikla a na její místo nastoupil nově založený německý Pragfilm. Ten říšským propagandistům a tvůrcům poskytl žádané kapacity zejména ve chvílích, kdy byla výroba filmů v Německu ohrožována nálety spojeneckých letadel. V barrandovských ateliérech vybudovali Němci k původním ‚havlovským‘ Starým halám ještě další tři ateliéry, takzvané Nové haly,” uvádí oficiální web Barrandovských studií.

 

Barrandov Studio v letošním roce vzdává hold vizionářskému počinu filmového podnikatele Miloše Havla a architekta Maxe Urbana. Před 90 lety spojili své síly a 23. listopadu 1931 položili na kopci nad Prahou základní kámen projektu výstavby A-B, akciových filmových továren, tedy dnešního Barrandov Studia. Z jejich úsilí vznikla unikátní budova ve funkcionalistickém stylu a zároveň profesionální zázemí vzkvétajícího filmového průmyslu. Genius loci barrandovských studií působí na filmaře z celého světa dodnes. Foto se svolením Studio Barrandov

Během pražského povstání se v květnových dnech roku 1945 nebojovalo jenom v ulicích, ale i v ateliérech. Sice během nepokojů došlo k požáru několika dřevěných budov, ale výrobu to nenarušilo. Po osvobození se už ateliéry původním vlastníkům nevrátily.

O moc lépe se Miloši Havlovi a ateliérům nedařilo ani po 2. světové válce. V 50. letech po nástupu komunistů k moci vyzvali levicově smýšlející filmaři prezidenta Beneše k tomu, aby ateliéry znárodnil. Tak se i stalo a Barrandovské ateliéry padly do rukou režimu. Miloš Havel tak o své ‚dítě‘ přišel znovu. Nejdříve mu ateliéry sebrali nacisté a nyní mu ho vzal ‚pracující lid‘. Filmový magnát a producent Miloš Havel se rozhodl emigrovat a do Československa se už nikdy nevrátil. Usadil se v Mnichově, kde natočil několik prodělečných filmů, podnikal v gastronomii a zemřel jako zchudlý majitel květinářství. Jeho urna byla uložena do rodinného hrobu Havlových na vinohradském hřbitově.

Znárodněný státní film a příchod ‚nové vlny‘

Po roce 1948 byl režimem zřízen znárodněný Československý státní film, který disponoval prvotřídně vybavenými a válkou téměř netknutými Barrandovskými ateliéry. Barrandov se stal nejdůležitější základnou obnovené národní kinematografie. Vznikla tu celá plejáda poválečných filmových skvostů, včetně pár propagandistických snímků. Zlatá léta českého filmu vyvrcholila v 60. letech nástupem ‚československé nové vlny‘.

 

Studio Barrandov má filmařům k dispozici devět filmových ateliérů a k nim velký těsně přiléhající exteriérový pozemek, foto se svolením Studio Barrandov

K tvorbě se dostala mladá generace filmařů, která zásadně ovlivnila evropskou a světovou kinematografii. Do ateliérů vtrhli mladí režiséři s unikátní vizí - Miloš Forman (Hoří, má panenko, Černý Petr), Jiří Menzel (Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek), Věra Chytilová (Sedmikrásky), Jan Němec (O slavnosti a hostech), Pavel Juráček (Případ pro začínajícího kata) nebo Evald Schorm (Návrat ztraceného syna). Jsou tu ale i další jména, která se k nové vlně nehlásí - Karel Kachyňa (Kočár do Vídně), František Vláčil (Markéta Lazarová) nebo Vojtěch Jasný (Všichni dobří rodáci). Za první republiky tu před těmito znamenitými filmaři točila taková jména jako Otakar Vávra (Jan Žižka, Kladivo na čarodějnice) nebo Martin Frič (Kristián).

Snímky natočené ve zdejších ateliérech si přivážejí Oscara - Obchod na korze (r. Ján Kadár a Elmar Klos), Ostře sledované vlaky (r. Jiří Menzel) nebo Kolja (r. Jan Svěrák). Formanovy černohumorné komedie Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko byly na Oscara alespoň nominované. Forman díky tomu, že tu točil Amadea, tak proslavil místní ateliéry ve světě. Na Barrandově se realizoval velkofilm Boris Godunov a z novějších např. Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň, bondovka Casino Royale nebo fantasy Hellboy.

Za dob znárodněného filmu byla kinematografie plně dotována státem, vydělané peníze z kin a televize se opět vracely filmařům. Finanční tok fungoval jako dokonalý kruh: výroba filmu - peníze z kina a od státu - výroba filmu. V dnešní době, kdy filmoví producenti musí platit různé distribuční poplatky a o výdělky se dělí s kiny, to je takřka nepředstavitelný systém. Na Barrandově sídlilo několik odlišných a velmi úspěšných dramaturgicko-výrobních skupin, které vyráběly filmy. Skupiny se podobaly americkému studiovému modelu - každá skupina byla žánrově odlišná a studio zaměstnávalo vlastní scenáristy, nejlepší tuzemské herce a registrovalo stovky komparzistů. V 80. letech studio vyrábělo kolem 30 celovečerních snímků ročně a ve štábech zaměstnávalo až 2 tisíce různých profesí.

 

Dnes točí na Barrandově převážně zahraniční štáby, taky tu má ale sídlo televize Nova

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 nastávají dramatické změny na ‚kopci snů‘ nad Vltavou. Státní dotace kinematografie končí, státní peníze už do filmu neplynou a ateliéry jsou postupně privatizovány. Tím nastává jejich nová éra ve znovu obnovené demokracii. Barrandovské ateliéry se čím dál více otevírají zahraničním filmařům, kteří si cení, jak plně vybavených studií, tak ‚zlatých českých ručiček‘. Čeští filmaři a Barrandovské ateliéry patří ke světové špičce. Barrandov Studio nadále zůstává místem, které láká domácí i zahraniční filmové štáby. Vždyť se filmaři do ateliérů vrací za jakéhokoliv režimu, už 90 let.

 

Vložil: Viktor Horák