Barrandovské ateliéry tu jsou už 90 let. Sláva ‚východního Hollywoodu‘ byla vykoupena krví. Filmová reflexe Viktora Horáka, část 1

Foto: Se svolením Studio Barrandov (stejně jako historické snímky v článku i současné fotografie ve fotogalerii)

Popisek: Areál Studia Barrandov v roce 1938, za hlavní budovou jsou vidět kulisy k filmu Cech panen kutnohorských

Barrandovské kopce toho nabídly mnoho skvělého, ale za jakou cenu? Kromě trilobitů a tvrdé skály se nad proslulými barrandovskými terasami skrývají jedny z nejstarších filmových ateliérů v Evropě. Studio Barrandov patří mezi zásadní filmová studia, jejichž renomé zaznívá po celém světě. Kromě toho, že se sem sjíždějí hollywoodské štáby a vzniklo tu bezpočet světových bijáků, tak si ateliéry zažily temné časy. Potemnělými ateliéry prošli nacisté, komunisté, lži i smrt.

„Barrandovské ateliéry v letošním roce vzdává hold vizionářskému počinu filmového podnikatele Miloše Havla a architekta Maxe Urbana. Před 90 lety spojili své síly a 23. listopadu 1931 položili na kopci nad Prahou základní kámen projektu výstavby A-B, akciových filmových továren, dnešního Barrandov Studia. Z jejich úsilí vznikla unikátní budova ve funkcionalistickém stylu a zároveň profesionální zázemí vzkvétajícího filmového průmyslu. Genius loci barrandovských studií působí na filmaře z celého světa dodnes,” uvádí na svém webu Barrandov Studio.

Cech panen kutnohorských (1938)

Kopec s ‚továrnou na sny‘ nad Vltavou

Stavba proslulých Barrandovských ateliérů pod taktovkou Miloše Havla, strýce Václava Havla, začala v listopadu 1931, téměř před 90. lety. Ateliéry byly v té době technologickým zázrakem, a ještě k tomu byly postaveny neuvěřitelně rychle. „První filmovací den připadl už na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek režiséra Innemanna Vražda v Ostrovní ulici,” píše web Barrandov Studio. Už po necelých 14 měsících po začátku stavby se v ateliérech začal točit první film.

Model prvních budov studií z roku 1932, foto se svolením Národní knihovny ČR

Barrandovská filmová studia jsou jedny z největších v celé Evropě. Proto je často vyhledávají filmaři z celého světa, včetně Hollywoodu. Nápad na vybudování ateliérů vzešel od bratrů Václava a Miloše Havlových. Stavitel Václav Havel chtěl vybudovat na Barrandově moderní a luxusní vilovou čtvrť. Tento nápad na rezidenční komplex pro boháče dostal Václav Havel, když byl jako student na cestách v USA. „Mou inspirací byla Amerika,” přiznal v jednom z rozhovorů otec bývalého prezidenta České republiky. „Na své útraty jsem odjel na studijní cestu po univerzitách Spojených států. Při návštěvě Kalifornské univerzity v Berkeley jsem se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů. A tam mě – bylo to ve čtyřiadvacátém roce – napadl Barrandov,” uzavírá Havel.

Jeho bratr Miloš byl v té době úspěšným filmovým producentem. Vlastnil produkční firmu Lucernafilm a v roce 1921 založil distribuční společnost AB. Proto hned, co jeho bratr přišel s nápadem na barrandovský rezidenční komplex, navrhl, aby tam postavili filmové studio s ateliéry.

Jak vznikl ‚východní Hollywood‘

Základní stavební kámen byl položen 23. listopadu 1931 a stavělo se podle plánů věhlasného architekta a urbanisty Maxe Urbana. Ten navrhl celou rezidenční vilovou čtvrť včetně filmových ateliérů a Barrandovských teras se zahradní restaurací. Pro Urbana, který se kromě architektuře věnoval i filmu, to byl jakýsi životní testament.

Pohled na ikonické panorama filmového Studia Barrandov ve třicátých letech

Při stavbě bylo pamatováno na dostatečné prostory pro administrativu, sklady kostýmů a rekvizit, šatny herců, kanceláře a místnosti pro produkční týmy a štáby, ale také na restaurační a jídelní zařízení. Započala výstavba obrovské ‚továrny na sny‘ v srdci Evropy. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu truhlářské dílny, střižny, projekční kinosály a laboratoře, včetně natáčecích hal a ateliérů (25 x 35 x 10 m s možností propojení sálů). V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry k nejmodernějším v celé Evropě. Ne nadarmo si barrandovská filmová továrna během let vysloužila označení ‚východní Hollywood‘.

Vražda v Ostrovní ulici (1933)

Krátce po otevření začala studia produkovat až 80 filmů ročně a disponovala 300 stálými zaměstnanci. Vzápětí přišly první zahraniční zakázky a ateliéry se mohly začít rozšiřovat. Bratrům Havlovým a Maxu Urbanovi se podařilo postavit nejmodernější filmové ateliéry v Evropě. A přesto, že se díky megalomanskému podniku obrovsky zadlužili, tak se stali mecenáši českého filmu. V ateliérech vznikla řada snímků, které patří do zlatého fondu české kinematografie.

Barrandov má specifický genius loci, který provází jak vznik, tak následný život jednoho z největších studií v Evropě. Náhorní planina posloužila jako ideální místo pro zahradní restauraci a vilovou čtvrť pro podnikatele a filmové hvězdy. Mezi celebritami, které navštívily slavnostní otevření Barrandovských teras a bazénu, byl i první československý prezident T. G. Masaryk.

Pokračování ve čtvrtek

Vložil: Viktor Horák