Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Barrandovské ateliéry tu jsou už 90 let. Sláva ‚východního Hollywoodu‘ byla vykoupena krví. Filmová reflexe Viktora Horáka, část 1

15.12.2021
Barrandovské ateliéry tu jsou už 90 let. Sláva ‚východního Hollywoodu‘ byla vykoupena krví. Filmová reflexe Viktora Horáka, část 1

Foto: Se svolením Studio Barrandov (stejně jako historické snímky v článku i současné fotografie ve fotogalerii)

Popisek: Areál Studia Barrandov v roce 1938, za hlavní budovou jsou vidět kulisy k filmu Cech panen kutnohorských

Barrandovské kopce toho nabídly mnoho skvělého, ale za jakou cenu? Kromě trilobitů a tvrdé skály se nad proslulými barrandovskými terasami skrývají jedny z nejstarších filmových ateliérů v Evropě. Studio Barrandov patří mezi zásadní filmová studia, jejichž renomé zaznívá po celém světě. Kromě toho, že se sem sjíždějí hollywoodské štáby a vzniklo tu bezpočet světových bijáků, tak si ateliéry zažily temné časy. Potemnělými ateliéry prošli nacisté, komunisté, lži i smrt.

„Barrandovské ateliéry v letošním roce vzdává hold vizionářskému počinu filmového podnikatele Miloše Havla a architekta Maxe Urbana. Před 90 lety spojili své síly a 23. listopadu 1931 položili na kopci nad Prahou základní kámen projektu výstavby A-B, akciových filmových továren, dnešního Barrandov Studia. Z jejich úsilí vznikla unikátní budova ve funkcionalistickém stylu a zároveň profesionální zázemí vzkvétajícího filmového průmyslu. Genius loci barrandovských studií působí na filmaře z celého světa dodnes,” uvádí na svém webu Barrandov Studio.

 

Cech panen kutnohorských (1938)

Kopec s ‚továrnou na sny‘ nad Vltavou

Stavba proslulých Barrandovských ateliérů pod taktovkou Miloše Havla, strýce Václava Havla, začala v listopadu 1931, téměř před 90. lety. Ateliéry byly v té době technologickým zázrakem, a ještě k tomu byly postaveny neuvěřitelně rychle. „První filmovací den připadl už na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek režiséra Innemanna Vražda v Ostrovní ulici,” píše web Barrandov Studio. Už po necelých 14 měsících po začátku stavby se v ateliérech začal točit první film.

 

Model prvních budov studií z roku 1932, foto se svolením Národní knihovny ČR

Barrandovská filmová studia jsou jedny z největších v celé Evropě. Proto je často vyhledávají filmaři z celého světa, včetně Hollywoodu. Nápad na vybudování ateliérů vzešel od bratrů Václava a Miloše Havlových. Stavitel Václav Havel chtěl vybudovat na Barrandově moderní a luxusní vilovou čtvrť. Tento nápad na rezidenční komplex pro boháče dostal Václav Havel, když byl jako student na cestách v USA. „Mou inspirací byla Amerika,” přiznal v jednom z rozhovorů otec bývalého prezidenta České republiky. „Na své útraty jsem odjel na studijní cestu po univerzitách Spojených států. Při návštěvě Kalifornské univerzity v Berkeley jsem se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů. A tam mě – bylo to ve čtyřiadvacátém roce – napadl Barrandov,” uzavírá Havel.

Jeho bratr Miloš byl v té době úspěšným filmovým producentem. Vlastnil produkční firmu Lucernafilm a v roce 1921 založil distribuční společnost AB. Proto hned, co jeho bratr přišel s nápadem na barrandovský rezidenční komplex, navrhl, aby tam postavili filmové studio s ateliéry.

Jak vznikl ‚východní Hollywood‘

Základní stavební kámen byl položen 23. listopadu 1931 a stavělo se podle plánů věhlasného architekta a urbanisty Maxe Urbana. Ten navrhl celou rezidenční vilovou čtvrť včetně filmových ateliérů a Barrandovských teras se zahradní restaurací. Pro Urbana, který se kromě architektuře věnoval i filmu, to byl jakýsi životní testament.

 

Pohled na ikonické panorama filmového Studia Barrandov ve třicátých letech

Při stavbě bylo pamatováno na dostatečné prostory pro administrativu, sklady kostýmů a rekvizit, šatny herců, kanceláře a místnosti pro produkční týmy a štáby, ale také na restaurační a jídelní zařízení. Započala výstavba obrovské ‚továrny na sny‘ v srdci Evropy. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu truhlářské dílny, střižny, projekční kinosály a laboratoře, včetně natáčecích hal a ateliérů (25 x 35 x 10 m s možností propojení sálů). V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry k nejmodernějším v celé Evropě. Ne nadarmo si barrandovská filmová továrna během let vysloužila označení ‚východní Hollywood‘.

 

Vražda v Ostrovní ulici (1933)

Krátce po otevření začala studia produkovat až 80 filmů ročně a disponovala 300 stálými zaměstnanci. Vzápětí přišly první zahraniční zakázky a ateliéry se mohly začít rozšiřovat. Bratrům Havlovým a Maxu Urbanovi se podařilo postavit nejmodernější filmové ateliéry v Evropě. A přesto, že se díky megalomanskému podniku obrovsky zadlužili, tak se stali mecenáši českého filmu. V ateliérech vznikla řada snímků, které patří do zlatého fondu české kinematografie.

Barrandov má specifický genius loci, který provází jak vznik, tak následný život jednoho z největších studií v Evropě. Náhorní planina posloužila jako ideální místo pro zahradní restauraci a vilovou čtvrť pro podnikatele a filmové hvězdy. Mezi celebritami, které navštívily slavnostní otevření Barrandovských teras a bazénu, byl i první československý prezident T. G. Masaryk.

Pokračování ve čtvrtek

 

Vložil: Viktor Horák