Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zapomenout znamená zradit. Československý zahraniční i domácí odboj za druhé světové války knižně

07.12.2021
Zapomenout znamená zradit. Československý zahraniční i domácí odboj za druhé světové války knižně

Foto: Se svolením Databáze pamětníků / Paměť národa

Popisek: Veteráni 2. světové války, ilustrační foto

Když Libor Nedorost, již zkušený autor trilogie Češi v 1. světové válce, narazil na zažloutlé dokumenty o osudech jedné moravské rodiny, ihned pochopil, že má v ruce jedinečný materiál. Postava Jana Půlpytla a jeho rodiny rámuje rozsáhlou publikaci, v níž autor na základě četné dobové dokumentace vytváří plastický obraz československého zahraničního a domácího odboje, i krutou represi nacistického aparátu.

Materiály mapují vzestup a zánik brněnského závodu továrníka Václava Jiránka. Libor Nedorost věnuje zvláštní pozornost Janu Půlpytlovi-Podhajskému, který jako záložní důstojník prošel krkolomnou pouť přes Polsko, Sovětský svaz, Střední východ do libyjského Tobruku. Jako velitel 4. roty Československého pěšího praporu 11 – Východního ho pomáhal bránit a který jako velitel 5. praporu 3. čs. Samostatné brigády v SSSR beze stop zmizel na Dukle... Nedorost se zaměřuje i na Jiránkova zetě Jana Zahradníka, který s ohledem na svou účast v odboji v souvislosti s tzv. kyjovskou heydrichiádou, prošel peklem německých koncentračních táborů.

Autor přináší nejen jedinečné svědectví o odvaze Čechů, Moravanů i Slováků za 2. světové války v boji proti hitlerovské mašinérii, ale současně připomíná současníkům, že na to vše ´zapomenout znamená zradit!´

Libor Nedorost publikoval i řadu časopiseckých článků, jejichž tématem jsou jak účast vojáků z Čech a Moravy v rakousko-uherských jednotkách během 1. světové války, historie sokolských Pluků Stráže svobody, tak i regionální a literárně historická témata. Za všechny jmenujme soudní proces s básníkem Petrem Bezručem – Velezrádce Petr Bezruč.

Celá kniha je rozdělena do patnácti oddílů.

Například dějství Pod Goetheho dubem vypráví o příjezdu Jiránkova zetě Jana Zahradníka do koncentračního tábora Auschwitz I. Ten nebyl primárně táborem vyhlazovacím, nýbrž koncentračním v jeho pravém slova smyslu.

 

Postava Jana Půlpytla a jeho rodiny rámuje rozsáhlou publikaci, v níž autor na základě četné dobové dokumentace vytváří plastický obraz československého zahraničního a domácího odboje, i krutou represi nacistického aparátu. Foto se svolením Olympia

„Přestože v něm vězňové těžce pracovali, trpěli nedostatkem potravy a sadistickým násilím svých německých trýznitelů, ve srovnání s dřevěnými nevytopenými baráky v Březince, které byly vyhrazeny židovským vězňům, však byly jejich životní podmínky „relativně lepší“. I přesto však měli obyvatelé tábora Auschwitz I. každý den k smrti, která měla v německých koncentrácích tisíce podob, blízko.“

V rodinném archivu se uchovaly také korespondenční lístky Jana Zahradníka odeslané rodině z Buchenwaldu, kam byl 19. srpna 1943 transportován.

Jan Zahradník se ke své rodině vrátil dne 15. června roku 1945 v pruhovaných vězeňských šatech a s vytetovaným vězeňským číslem na ruce.

„Po válce se dlouhou dobu vypořádával s následky prožitých útrap, které zanechaly trvalé následky v podobě částečné invalidity. Jako vzpomínku na léta věznění si doma uchovával deku, která jej provázela německými lágry. Podle svědectví jeho blízkých ji až do své smrti používal k žehlení svého oblečení. Až do své smrti 7. 4. 1996 se aktivně angažoval v Českém svazu protifašistických bojovníků.“

Za poskytnutí recenzního výtisku této mohutné a krásné publikace děkujeme nakladatelství Olympia.

Vložil: Zdeněk Svoboda