Starosvětská klasika vystrkuje feministické růžky. Zbytečné tanečky okolo, současná témata mohla zaznít mnohem silněji. Filmová reflexe Andrey Musilové
03.11.2021
Foto: Falcon (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Čtyři sestry Marchovy: Meg (Emma Watson), Amy (Florence Pugh), Jo (Saoirse Ronan) a Beth (Eliza Scanlen)
Když se řekne klasické dílo americké literatury 19. století, román Malé ženy od spisovatelky Louisy May Alcottové se nevybaví jen čtenářkám romantické beletrie. Jde víc než jen o city a vztahy, čtyři sestry dospívají v ženy na pozadí americké občanské války, v níž bojuje jejich otec. Přes válečné útrapy vzdorují osudu s nezdolným optimismem. Jejich pubertální uličnictví se postupně mění v první lásky a vztahy, dětské sny v životní poslání. Některé dávné sny se podaří realizovat, jiné zaniknou v rutině manželství.
Autorkou a režisérkou Malých žen je Greta Gerwig, která svůj talent prokázala už při svém režijním debutu Lady Bird (2017) o věčně nabroušené holce s duší křehčí než dárková krabice karlovarského porcelánu. Zazářila i jako herečka v horrorech Baghead (2008) a Dům ďábla (2009). Jak vyšlo najevo až později, během natáčení Malých žen byla Greta Gerwig těhotná. Šťastnou novinku se celý natáčecí štáb dozvěděl až po závěrečné klapce.

Režisérka Greta Gerwig a Saoirse Ronan (Jo). Původní knižní klasika neobsahuje samozřejmě ani špetku feminismu, ten do filmu dodala autorka scénáře a režisérka. Nutno jí připsat ke cti, že vycházela z historických faktů o spisovatelce Louisy May Alcott.
Obsazení čtyř sester táhne jako nejznámější herečka Emma Watson alias Hermiona z Harryho Pottera, která už ji zůstane jako alter ego snad navždy. V tomto filmu hraje nejstarší a snad až příliš zodpovědnou sestru Meg. Mnohem výraznější herecké výkony však zůstávají v rolích dalších sester, které odehrály méně známé herečky. Hlavní postavou je osamělá a vnitřně planoucí i pochybující Jo, kterou hraje Saoirse Ronan. Do jemné a něžné Beth se proměnila Eliza Scanlen, vzpurnou Amy si vychutnává až do posledního vzteklého dupnutí Florence Pugh. Je vám to jméno povědomé? Strhujícím způsobem ztvárnila i rozháranou hlavní postavu z mysteriózního horroru Slunovrat.

Emma Watson (Meg) ušla od své dětské role Hermiony již kus cesty. První dva snímky po potterovské sérii (My Week with Marilyn a Charlieho malá tajemství) jsou oceňována spíše kritiky než diváky, zahrála si ale i ve velkofilmu Noe s Russellem Crowem či v úspěšné pohádce Kráska a zvíře s Danem Stevensem z Downton Abbey.
Bohužel absolutně nevýraznou roli matky odehrála Laura Dern. Možná pro silnější výkony neměla prostor ani v předloze, přesto pro mě zůstává jen parafrází maminky, jejímž hlavním úkolem zůstává dohlížet na to, aby se děti mezi sebou nehádaly a konaly dobré skutky. Tohle je prostě moc kýčovité a navoněné i na 19. století. Ostatně uštěpačná a drsně vtipkující Maryl Streep v roli tety dokazuje, že to jde i jinak. Maryl Streep si mimochodem tuto roli vyžádala na vlastní přání a že si ji vychutnává jako dezert, vyplývá z každé scény, kde se objeví.
Znalost literární předlohy je nepovinná, ale budete se bez ní místy ztrácet
Dějová linka se totiž prolíná na několika osách – jednou z nich je dospívání sester v rodném domě s matkou a služebnou, další příběh posouvají do období pozdějších vztahů a manželství. Děj se neposouvá chronologicky, ale střídá náhledy. Připravte se tedy na určité zmatky v postavách, které navíc nejsou na začátku příběhu srozumitelně pojmenovány. Orientaci příliš neusnadňuje ani fakt, že se postavy fyzicky nemění – stejné tváře a stejně dlouhé šaty ke kotníkům a upnuté límečky nás provází bez ohledu na životní etapy hrdinek.

Maryl Streep v roli tety Marchové je jako vždy excelentní. Tahle herečka to prostě jinak neumí.
Téměř každá ze sester má svůj jedinečný talent. Jo neustále sepisuje povídky a romány, Amy se chce stát uznávanou malířkou, Beth miluje hudbu. Nejstarší Meg láká divadlo, ale později ho ráda vymění za bohatství získané sňatkem.
V úvodní scéně Jo vstupuje do redakce a nesměle nabízí svou povídku k tisku. Šéfredaktor si s ní rád plácne, i když je to za podmínky, že většinu seškrtá a příběh ukončí svatbou nebo úmrtím, což je pěkně vypíchnutý stereotyp dané doby. Navíc dává do protikladu i budoucí život Jo, která si jako jediná uchová největší míru svobody, i přes všechny snahy o její ´seškrtání´.

Timothée Chalamet jako Laurie a Saoirse Ronan Laurie jako Jo. Timothéa nyní září v blockbusteru Duna, Saoirse známe jako Susie z oceňovaného i skvělého snímku Pevné pouto.
Časovou smyčkou se octneme o sedm let dříve, když ještě všechny sestry žily se svou matkou v rodném domě na venkově. Otec rodiny, lékař March, je povolán do války, ale válka jako taková zůstává milosrdně skrytá kdesi na okraji. Namísto pichlavých odkazů na válečné útrapy film konejší hřejivou podívanou na vyjížďky v kočáře, návštěvy divadel a sourozenecké popichování u rodinného krbu. Válka o sobě tak dává vědět jen přes krátké scény a odkazy, kdy sestry na popud matky dovezou svou vánoční snídani chudé rodině s hladovějícími dětmi. Díky tomu se však do dosud ženského příběhu dostane jeden z hlavních hrdinů. Laurie je vnuk urozeného majitele honosného sídla ze sousedství a jediný mužský člen tajného spolu, kterého mezi sebe sestry přijmou.
Louisa May Alcott: Měla jsem v životě mnoho problémů, proto píšu veselé příběhy
Tento výrok autorky knižní předlohy zůstává občas hořce patrný i ve filmovém zpracování. Z dívek se stávají ženy, dětské starosti se mění v dospělé lásky. Nejvíc si osud v předloze i filmu pohrál se skromnou postavou, která si to vůbec nezaslouží – Beth. Opakovaný a vysilující s nemocí je mnohem emotivnější než vzdálené kulisy války.

Meg, Amy, Jo a Beth pohromadě. Film si můžete pustit na Netflixu.
Malé ženy získaly šest nominací na Oscara, proměnily je nakonec v jediného, a to za návrh kostýmů. I to je svým způsobem symbolické. Hrají totiž mnohem více na okázalost a selanku navenek než na skutečné vnitřní drama, které by se usazovalo ještě několik dnů po shlédnutí.

Vložil: Andrea Musilová