Černošský mýtus o včelách a genius loci Chicaga, to je Candyman, totální klasika hororu. ´Franšíza´ se povedla. Filmová reflexe Viktora Horáka

Foto: Forum Film (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Nejprve je třeba říci, co to je filmová franšíza. To není pokračování, ani remake, autor prostě využije známého světa a postav v něm k vytvoření nového příběhu. Mezi nejdéle trvající moderní filmové franšízy lze zařadit Jamese Bonda, Godzillu a King Konga, Pátek třináctého, Noční můru v Elm Street nebo Star Trek.

FOTO, VIDEO Začínající režisérka Nia DaCosta na sebe upozornila indie krimi-dramatem Little Woods a vypadá to, že má před sebou hvězdnou budoucnost. Za dva roky by nám měla představit komiksový velkofilm The Marvels. Teď běží v kinech její filmová verze klasického hororu Candyman. Pokračování ze čtvrtka.

Na sociálním hororu se podílel úspěšný režisér a producent Jordan Peele jako scenárista. Sám se proslavil svými sociálně-kritickými horory Uteč nebo My, kde se velmi vyhraněně zabývá otázkou rasismu a černošskou subkulturou. Dost podobných motivů je obsaženo i v aktuálním Candymanovi. Jordan Peele si s Niou DaCostou nejspíše velmi dobře rozuměli - jelikož nejdříve měl film sám režírovat, ale nakonec se podepsal jako spoluscenárista a producent. Film ostatně obsahuje vše, co je pro Peelovu tvorbu typické - je to mix žánrového hororu a sociálně-kritického dramatu. Je tu kauza Black Lives Matter, černošská otázka, rasismus, problém s moderní zástavbou a urbanismem, umělecká krize a aktuální i dávné křivdy v chicagských ghettech.

Policejní násilí se táhne jako červená nit celým filmem

Důležitým aspektem filmu je urbanismus a specifické prostředí černošských komunit ze 70. let. Podstatným tématem je také policejní násilí, což tvoří hlavní příběh táhnoucí se celým filmem. Dávná legenda o titulním ´Candymanovi´ je univerzálním tragickým příběhem o černošském muži, jenž se kvůli sérii nešťastných událostí dostane do svízelné situace, která končí smrtí z rukou násilnických policistů. Příběh neuvěřitelně živý a neustále aktuální - podívejme se, co se minulé léto dělo v USA kolem George Floyda a Black Lives Matter. Vše zaobaleno do kulis zapadlé chicagské periferie, která má neuvěřitelný genius loci. Moderně urbanistická zástavba tvoří kontrast s nekvalitními činžáky určené pro černošské obyvatelstvo. Vše oplocené drátěnými vysokými ploty, aby bylo jasné, kde je hranice. Mezi vybydlenými domy se pohybují osamělé existence, které skrývají temné příběhy a čekají na možnost vyprávět.

Hlavní hrdina nového Candymana Anthony, vlastně přímo nový Candyman, ale to bychom spoilovali, je Yahya Abdul-Mateen II, kterého známe jako padoucha z Aquamana.

Není to pouhý horor, ale temná výpověď o aktuálním dění v USA, která bude mít ještě dlouho ruce od krve. Svých kořenů a minulosti se Amerika jen tak lehce nezbaví, i když by chtěla. Rasistická minulost je stále zažitá nejen v lidech, v samotném městě a jeho budovách přežívá dále. Proto i titulní antihrdina je obsažen jak ve zdech domů, tak v místních legendách a pověrách - je to přízrak temné minulosti, jenž je stále přítomný.

Hlavní hrdina oživuje mýtus Candymana

Hlavní postavu černošského výtvarníka Anthonyho ztvárnil Yahya Abdul-Mateen II, který hledá inspiraci a prožívá umělecký blok. Na živobytí vydělává jeho přítelkyně, kurátorka v chicagské galerii, zatímco se Anthony ocitá v krizi. Chodí po chicagských ulicích, kde narazí na původní strašidelnou legendu o Candymanovi. Historka je úzce spjata s městskou periferií, jež Anthonyho až magicky přitahuje a učaruje mu. Následně začne malovat zlověstné malby, které pomohou onoho Candymana oživit.

Dobrá zpráva pro fanoušky klasiky: původní ikonický Candyman v podání herce Tonyho Todda se v tomto snímku též mihne.

Režisérka unikátně pracuje se zobrazením architektury ve filmu. Město a budovy jsou nedílnou součástí filmového vyprávění a neslouží pouze jako kulisy, ale jako přirozený vývoj příběhu a mnohdy působí jako samostatné postavy. Na začátku jsme obklopeni vysokými a moderními mrakodrapy a upravenými luxusními ulicemi. Ke konci, když se příběh dostává do děsivě mystického finále, exteriérové kulisy se promění ve zdevastované sídliště nebo vybydlený a posprejovaný kostel uprostřed moderního panelákového náměstí. Působivé scény jsou také během umělcovy práce - díky postmoderní legendě se v Anthonym probudí umělecký zápal a začne vznikat série maleb. Umělecká instalace inspirovaná candymanovskou legendou je děsivá a slaví úspěch. Přichází tradiční scény, kde parta školaček nebo kurátor s mladou asistentkou pětkrát vysloví ono tajemné slovo ´Candyman´ s pohledem upřeným do zrcadla. A následně se dějí věci.

Je Candyman ten zlý?

Ikonický záporák obklopený rojem včel s hákem místo ruky po sobě zanechává krvavý masakr. Pomalu objevující se včely zvěstují příchod dávného zabijáka - je ovšem Candyman nabízející dětem sladkosti opravdu ten zlý? Snímek je plný palčivých otázek a nebojí se tnout do živého. Pracuje s tím, že titulní vrah je zloduchem, ale zároveň i obětí. Je to přízrak minulosti a připomínka dávných křivd, které ale stále nejsou vyřešeny.

Mladý výtvarník Anthony má pocit, že jeho kariéra stagnuje a on potřebuje nový impuls, aby mohl pokračovat v tvorbě. Jednoho dne mu kamarád povypráví tragický příběh o tom, jak se zrodil muž s hákem a proč začal vraždit. Anthony je tou legendou zcela fascinován a začne pátrat po dalších okolnostech. Jeho obrazy najednou získávají temný nádech a postupně se na nich začíná objevovat jediná tvář...

Tento snímek je ideálním mixem sociálního dramatu, který rozebírá palčivé otázky dnešních dnů. Témata jako rasismus, policejní brutalita, problémy s ubytováním, městské vysídlování a život v černošských ghettech jsou neustále aktuální a nenechávají USA chladnými. Zároveň snímek funguje i jako žánrový horor - je tu dostatek strašidelných okamžiků, brutálních krvavých scén a napínavé atmosféry. Candyman si zakládá především na kombinaci pohádkově děsivé legendy dle reálných událostí s ostrou kritikou aktuální společnosti a psychicko-fyzickou deformací jednoho citlivého umělce.

Vložil: Viktor Horák