Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Rachel Abbottová: Hra na vraždu. Perfektní nápad, styl i pointa

22.10.2021
RECENZE Rachel Abbottová: Hra na vraždu. Perfektní nápad, styl i pointa

Foto: Kalibr (stejně jako snímek obálky v textu)

Popisek: Rachel Abbottová

Psychologický thriller či román mě míjí. Obávám se, že bude užvaněný. Dlouhé popisy, zbytečná souvětí, rozvleklý děj. Takové Hledání ztraceného času, nečitelný text. U Abbottové jsem udělal výjimku. Ohromně zajímavá anotace vzbudila mou pozornost natolik, že jsem knihu za pár hodin pročetl. Byla skvělá.

Ten den jsme tam byli všichni. A teď je jedna z nás po smrti… Před rokem, na den přesně, jsme se všichni sjeli na Lucasovu svatbu do jeho nádherného cornwallského domu s výhledem na moře. Toho dne si ale nikdo nikoho nevzal. Teď nás Lucas pozval znovu – na oslavu výročí. Ale výročí čeho? Svatby, která se nakonec nekonala, anebo tragédie, k níž došlo jen pár hodin před začátkem obřadu? Prý na dnešní večer naplánoval hru. Máme kostýmy, máme své role a každý se musí zúčastnit. Začneme prý každou chvíli. Co od nás Lucas chce? Co nám neřekl? A co se stane, až tahle strašná hra skončí?

Vůbec nebude od věci říct, že psychologický román a popis psychologie pachatelů nejsou dvě odlišné nádoby. Ba naopak. Ačkoli mi prvních pár stran připadalo vyloženě zbytečných, později zkušená spisovatelka dokázala, že psát umí. Krom toho mě dokázala vtáhnout do děje, aniž by mi překážely okolnosti.

Jediným ´klopýtnutím´ byly deníkové útržky. K těm se ještě dostanu.

Zprvu se ocitáte v Polskirrinu. Na místě, kde se mají brát Nina s Lucasem. Takový hezký zamilovaný pár. Do krásného domu uprostřed ještě krásnější krajiny přijíždějí první hosté. Spolu obědvají, večeří, baví se. Spolu vzpomínají na časy dávno minulé. Takto nás autorka provede prvními několika kapitolami (z celkem 77). Chvílemi mě to nudilo, uznávám. Zejména popis jídla, zábavy a šatů mě míjel. Jenomže pak se naskytne první výhybka. Jsou jí deníky. Nejdřív jsem netušil, kdo je jejich autorkou. Pouze několik stran celého románu je věnováno těmto pasážím. Vyplyne z nich, že se v minulosti něco stalo.

 

Něco, co má spojitost s osazenstvem svatby. Jestli šlo o násilí, loupež, psychický tlak nebo jiný skandál, to zprvu nevíme.

A pak, těsně před svatbou, se na místě konání najde mrtvá žena. Utopená. Přijíždí kriminálka, rozjíždí pátrání. Vše sledujeme s odstupem prostřednictvím postavy jména Jemma. 

Střih.

Uteče rok, kdy Lucas zve opět všechny někdejší hosty do své rezidence. A tam jim předává kartičky, věrně kopírující jejich životy. Vztahy, strachy, tajemství, nadšení. Role začínají splývat s realitou a režijní taktovku přebírá…

Ve všech směrech jsem s knihou 24 hodin po přečtení spokojený. Bavila mě především střídavá pozice vypravěče i hustě zaplněná písmena na netypicky velkých stranách. V překladu Milana Lžičky vydává Kalibr.

Dávám 78 procent.  

 

Vložil: Zdeněk Svoboda