RECENZE Haing Ngor, Roger Warner: Vražedná pole. Když se v dubnu 1975 dostali v Kambodži k moci Rudí Khmerové…
06.10.2021
Foto: Jota
Popisek: Vražedná pole
VIDEO Východní část Evropy, která prošla komunistickým aparátem i jeho represemi, ví, o čem to je. Málokdo si však ke zvěrstvům, politickým procesům, všeobecnému strachu a obav z budoucnosti umí přidat ještě hlad. To byl jeden z faktorů, který mě na knize Hainga Ngora napadl jako první. Viděno celkově, jedná se o detailní svědectví otřesné doby, otřesných skutků a světa otočeného zády.
V dubnu 1975 se dostali v Kambodži k moci Rudí Khmerové vedení mužem, který si říkal Pol Pot. Rudí Khmerové rozpoutali v zemi teror, vyhnali veškeré obyvatelstvo z měst na venkov a z lidí udělali otroky. Kambodžský lékař Haing Ngor v této knize vypráví děsivý příběh o tom, jak přežil běsnění Rudých Khmerů ve své zemi, a vydává svědectví o nepředstavitelném strádání, ohromující brutalitě, utrpení a nelidském chování režimu, který zemi naprosto rozvrátil.
V roce 1979 se mu podařilo z Kambodži uprchnout do Spojených států amerických, kde jako sociální pracovník pomáhal jiným uprchlíkům. Další obrat v jeho životě nastal, když ho režisér Roland Joffé obsadil do role kambodžského novináře a tlumočníka Ditha Prana ve filmu Vražedná pole (1984), za kterou získal Oscara. Haing Ngor zemřel v roce 1996 v Los Angeles při loupežném přepadení.
Kniha je mimořádně silným memoárem o životě v zemi, kde vládl komunistický režim Rudých Khmerů. Autor líčí sestup země do nepředstavitelného pekla: světa otroků a nesmyslné brutality, v níž zanikl jakýkoli rodinný život. Ale vedle bolesti a strastí kniha přináší i naději a je zářným příkladem toho, jak dokáže ten nejlepší druh lásky ´rozkvést´ kvůli sdílené zkušenosti děsivého utrpení. Tato kniha připomíná hrůzy války, ale je především důkazem o nezlomnosti lidského ducha.
Kromě překrásné obálky a hlubokého textu má titul nejsilnější záběr v detailech. Nesetkal jsem se dosud s upozorněním autora, aby slabší povahy vynechaly určité části. Ohavnosti, jichž byl svědkem, se nedaly zapomenout. Mučení je věc jedna, usmrcení těhotných žen věc druhá. Totožně se chovali nacisté v Osvětimi a právě podobné skutky se do knih dostávají jen zřídkakdy. Důvodem je fakt, že se svědkům objevují obrazy, které se desítky let snažili vytěsnit.
Autor knihy nepřibarvoval. Když kradl, neboť měl hlad, popsal to. Popsal smrt, bídu, absurditu systému, americké zbraně, liknavost ostatních států. Stejně dobře se dá na knihu pohlížet z hlediska dějepisu. Znal jsem Rudé Khmery, neznal generála Lol Nola. Věděl jsem o vztahu k Indii a Číně, nevěděl o Francii a Vietnamu. Tušil jsem, že z Indie přišlo písmo, netušil, že z Číny levná pracovní síla pro už tak zbídačený stav kambodžských obyvatel. Detailů je hrozně moc, neboť Vražedná pole mají téměř 600 stran.
Dokonce si troufám nabídnout jednotlivé kapitoly jako vodítko pro současný stav. Americká vláda dosadí do čela generála, proti němuž se ovšem vzbouří ´národ´. Americká vláda dodá zbraně. Paradoxně se k nim dostanou odpůrci režimu. A tak se zabíjí, unáší, aby bylo výkupné, mučí a vraždí. Vybraná kasta má speciální košile, to aby byla poznat.
A nikomu to nepřijde divné…
Ačkoli jde o takzvaně literární zpracování dost ohavné historie, Kambodža především díky francouzskému systému výuky a vzdělávání vůbec nepůsobila jako rozvojová země. Můj předsudek skončil po pěti kapitolách. Nástup Rudých Khmerů byl postupný, o to bolavější. Řadu podnětů raději zapomenu. Sílu nacházím skutečně v podrobnostech, v pohledu na rolníky u rýžových, podmáčených polí, v ustavičném opakování soudružských pozdravů i principu kolektivního sdílení a mnoha dalších aspektů.
Všestranně skvělou knihu přeložila Simoneta Dembická a vydala JOTA.
Zážitky autora byly inspirací pro stejnojmenný film, který byl v roce 1985 oceněn třemi Oscary, jedním Zlatým glóbem a osmi cenami BAFTA.
Vložil: Zdeněk Svoboda