Filmový štáb v akci? Cirkus, skautský tábor i guerillová jednotka v jednom. Kozub hraje autistu, Žilková jeho mámu; reportáž z natáčení filmu Spolu. Filmová reflexe Viktora Horáka
30.09.2021
Foto: Viktor Horák (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Štěpán Kozub: Autista Michal neodloží model závodního autíčka z ruky
Štěpán Kozub, Veronika Žilková a Kamila Janovičová právě natáčí nové sociální drama Spolu, které nese řadu palčivých otázek a složitých témat. Budou slzy, vypjaté emoce, ale dojde i na smích. Sehrané režisérské duo David Laňka a Martin Mülller v těchto dnech točí adaptaci stejnojmenné francouzské divadelní hry Fabia Marry o postiženém chlapci, který divákům pomůže pochopit svět autistů. Silné a podnětné téma, hvězdné obsazení a citlivý příběh vzniká v pražských Dejvicích.
Je šestá hodina ranní, vychází slunce a na ulici zastavují první dodávky. Filmový štáb snídá a na ulici už je vybalená filmová technika. Připravuje se kamera, stavějí se světla a herci už se připravují v kostymérně. Klasický ranní chaos na filmovém place právě začíná. Natáčení nového filmu Spolu je v plném proudu. Z karavanů vystupují členové štábu a sotva co si dojdou pro snídani, tak je jim měřena teplota. Doba covidová je tu stále s námi.
Kamerová posádka zkouší záběr, mikrofonista nesmí chybět
Pod křídly filmové produkce No stress Production a KVArt Production vzniká sociálně-komediální drama se Štěpánem Kozubem (Shoky & Morthy: Poslední velká akce) v hlavní roli. Hvězda webseriálu sKORO NAmizině má před sebou slibnou budoucnost - v kinech stále běží Shoky & Morthy: Poslední velká akce, do kinosálů se chystá thriller Hrana zlomu a už teď dotáčí nový celovečerák. Štěpán Kozub bude zkrátka všude. Scénáře a režie snímku se ujal David Laňka s Martinem Mülllerem, kteří se zhostili i producentských pozic. Režiséři debutovali celovečerním psychologickým thrillerem Poslouchej a naposledy natočili pro FTV Prima prosluněnou venkovskou romanci Hvězdy nad hlavou. Za kameru se postavil zkušený kameraman Václav Tlapák, který s Laňkou a Mülllerem natočil Poslouchej nebo úspěšné komedie Bábovky, Pohádky pro Emu nebo Život je život.
Životní trauma, autismus a dejvické kulisy
„Zaujal nás přesah téhle hry. Nejde jen o obraz toho, co zažívá rodina s postiženým dítětem. Jde také o to, jak tenká je hranice mezi pomocí a sebeobětováním, jak snadné je pro lásku k jednomu dítěti odsunout na vedlejší kolej druhé,“ dodávají režiséři. „Když jsme začali film chystat, byli jsme překvapeni, jak moc je tohle téma rozšířené. A kolik lidí kolem nás si z rodiny nese pocit nemilovanosti. Nebo kolik jich rezignuje na svůj život, protože ho projektuje do očekávání blízkých.“
Režiséři filmu Spolu - David Laňka a Martin Mülller
Kozub ztvárnil roli autistického dospěláka s duší desetiletého dítěte, který žije se svojí matkou a po letech za nimi přijíždí jeho dávno odešlá sestra. Roli sestry ztvárnila rusovlasá kráska Kamila Janovičová (Tajemství staré bambitky), která kvůli roli radikálně změnila sestřih. Životem zkoušenou matku si s gustem zahrála Veronika Žilková. Vedle nich se ve snímku představí Marek Němec, Václav Kopta, Kristýna Podzimková nebo začínající hvězda Martina Babišová. V malé roli se také ukáže francouzský autor Fabio Marra.
Snímek je situován do pražských Dejvic a dokonale využívá genius loci této klidné a malebné pražské čtvrti. Ulice Charlese de Gaulla, Lotyšská, Bubenečská nebo Puškinovo náměstí se stalo ´placem´ pro připravovaný film. Většina filmu se ale natáčela v kulisách nuzného činžáku, jelikož původní divadelní kostra je založena na situačním humoru a konverzačních scénách v jednom bytě. Pražané a obyvatelé Dejvic si ale najdou své oblíbené lokality, které posloužily jako lokace pro filmové natáčení.
Drama o síle rodiny, která to nemá jednoduché
Celovečerní film Spolu bude mít premiéru v kinech na jaře 2022. Vypráví, jak jsem již naznačil, o autistickém Michalovi o kterého se stará jeho matka, jež mu zasvětila celý život. To nelibě nese Michalova sestra Tereza, která se po dlouhých letech vrací zpět domů s nadějí obnovit dávno zpřetrhané rodinné vazby. Zároveň je chvíli po rozchodu a na povrch vychází dávné křivdy. Napjaté vztahy mezi matkou a dcerou jsou neustále zkoušeny Michalovými vylomeninami - žít s postiženým člověkem není pro každého. Je tu řada komediálních a vtipných momentů, ale realita je tvrdá a smutná. Příběh se odehrává v chudé rodině, kde je málo radosti a smíchu. Stejnojmenná divadelní předloha od Fabia Marry je psychologickou konverzačkou s komediálními prvky a sociálním podtextem. Podstatou filmu je sebeobětování se pro rodinu, které může přerůst až v nezdravou denní rutinu.
Kamila Janovičová hraje sestru hlavního hrdiny, která má letitý spor se svojí matkou
Nikdo netuší, že Terezy návrat jim navždy změní život. Domácnost, do které se vrátila, se na rozdíl od ní ani trochu nezměnila. Máma pořád žije jen pro svého syna, a bratr má před ní ve všem přednost. Tereza má intenzivní pocit, že by máma měla myslet víc na sebe… a taky na ni. A tak se rozhodne udělat krok, po kterém už nikdo z nich nebude takový, jaký byl.
Sám představitel hlavní role - Štěpán Kozub, strávil několik dní v zařízení pro autisty a psychicky postižené osoby. Snažil se co nejlépe vžít a vcítit do role autistického kluka, který má za sebou více, než byste na první pohled čekali. Role autistického Michala je pro něj velikou hereckou výzvou. „Když mě kluci s touhle rolí oslovili, stál jsem před velikým rozhodnutím, zda ji přijmout. Ale odmítnout takovou hereckou příležitost by byl hřích a každá pochybnost je navíc dobrým předpokladem pro náročnou práci, a to mě baví. Pro mě je Spolu filmem o rodině. O tom, jak moc potřebujeme jeden druhého,“ uzavírá Štěpán rozhovor při natáčecí pauze.
Představitel hlavní role Štěpán Kozub a jeho filmová matka Veronika Žilková
Tíživá sociální situace rodiny nám ukazuje život nejchudších českých vrstev, kde o domácí násilí není nouze. Téma násilnictví je podstatným katalyzátorem vlastně celého filmu. Toxické vztahy, mateřství, přehnaná starost o dítě a citová odtažitost jsou hlavními motivy celého snímku. Podaří se pohnutou rodinnou historii napravit a opět stmelit rodinu dohromady? Na své si také přijdou milovníci rychlých aut, jelikož tématika automobilismu má ve snímku důležité místo.
„Tento filmový scénář je jeden z nejhezčích, které jsem kdy četla. Svět lidí s jakýmkoliv postižením dává možnost nového pohledu na běžný život. Situace, které řeší Michal a jemu zcela oddaná matka, jsou pro zdravého diváka běžné, ale psychické omezení Michala vyžaduje atypické řešení. Pro herce je to skvělá příležitost vyzkoušet si netradiční polohy,“ doplňuje Veronika Žilková.
Jak to chodí na filmovém place
„Kamera, klapka, akce!” zabzučí ve vysílačce. Poté se ozve stopka a záběr se opakuje. A zase znovu, stále dokola. Jeden záběr a kolik práce to stojí. Tři desítky pracovníků ve štábu čekají na to, než režisér řekne „Záběr hotov. Jdeme na další.” A tak stále dokola, celých dlouhých dvanáct hodin. Členové štábu chodí sem a tam, připravují techniku a domlouvají se na dalším postupu. Ve stísněném dejvickém bytě je místa jako v hodinkách - všude po zemi, na skříních nebo po parapetech se válí různé filmařské vybavení. Od rekvizit, přes kostýmy a líčidla, až po filtry a objektivy ke kameře. V chodbách a pokojích se mačkají členové štábu, kteří čekají na svoji chvíli.
Natáčení v kulisách psychiatrické léčebny, která má stěžejní postavení ve filmovém příběhu
Každý má svoje povinnosti a svojí troškou přispívá do celého velkého soukolí, které se podílí na výrobě filmu. Tu gripák (tak zvaný ´gripák´musí mít řešení na každý technický problém, který může na natáčení nastat – pozn. red.) postaví jízdu, vedle ostřič vymění objektiv a nakonec za kameru usedne kameraman, zavelí osvětlovači, aby ztlumil světlo, a může se točit. Zvukař zapíná nahrávání, nastaví mikrofon, kostymérka upraví límec košile a maskérka dotáhne poslední oční stín. Může se jít na to. Do toho na place běhá asistent režie s vysílačkou v ruce a celý ten chaotický kolos kočíruje přesně tak, aby režiséři byli spokojení. Když si pustíte štáb do domu, tak počítejte s tím, že nic nebude na svém místě. Ale o zábavu a trochu nervů máte postaráno. Po podlaze se plazí nepřeberné klubko kabelů a drátů, v rozích se opírají mikrofony a stativy a celý balkón zabírá velká lampa svítící ostře do oken. Filmový štáb v lecčems připomíná cirkus, skautský tábor a guerillovou jednotku. Klidná městská ulice se promění v roj zaparkovaných dodávek s technikou prostě všude. Vedle značek označujících filmový zábor stojí hlouček filmařů - jeden kouří cigaretu, druhý usrkává kávu z papírového kelímku a třetí neustavičně mluví do vysílačky. Vypadá to, že se jde na nový záběr a všichni se přesouvají ke kamerám. Scéna je připravená, herci na svém místě a klapka nachystaná. Čeká se jenom na povel k akci.
Pár postřehů z profese skript
Na natáčení filmu jsem pracoval primárně jako skript. Což je specifická filmová profese, která má za úkol sledovat kontinuitu a návaznost scén. Film se netočí chronologicky, ale různě se skáče v čase. A proto je potřeba sledovat příběhovou a vizuální návaznost konkrétních scén - od toho je tu právě skript. Ten dává pozor, aby na sebe filmové scény dobře navazovaly a nedocházelo k chybám.
Jednoduše řečeno se jedná o to, sledovat aby herci měli správné kostýmy v daných scénách nebo aby drželi ve správné ruce rekvizitu. Jako v záběru či v obraze, který se točil několik dní předtím. Vše musí být soudržné. Také sleduje, jestli je obraz dobře zaostřený nebo jestli v záběru není něco, co tam být nemá - např. odraz štábu v okně, rekvizita navíc, apod. Skript je pravá ruka režiséra, která všechno hlídá - dění ve scénáři, jestli herci říkají správně dialogy a dělají stejná gesta jako v minulém záběru a nemají jinak vlasy. Měl by mít dokonalý přehled o tom, co se točí a co se děje v záběru - co je napsáno ve scénáři a jak se to reálně natočí. Zároveň píše kamerové reporty o objektivech nebo použité cloně, režijní poznámky ke střihu a záběrům. Zapisuje vše, co je potřeba k postprodukci a práci ve střižně.
Skript slouží jako dozor nad natáčecími naváznostmi a střižnou. Je to spojka se střihačem, který podle skriptem vytvořených výkazů a reportů začíná film stříhat. Skriptový report je tabulka se zapsanými záběry, které jsou dle režiséra nejlepší, a obsahuje další technické údaje a poznámky, které ulehčují a urychlují střihačovu práci. Takže tak nějak probíhá každodenní filmařská rutina. Jeden den se točí v domě, druhý den na dětském hřišti anebo v psychiatrické léčebně. Každý den je jiný, proměnlivý a rozmanitý - rozhodně tu nejde o stereotyp.
Vložil: Viktor Horák