Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Očekávání velká, výsledek chabý, spíš blázinec na Kolečkách. Osada plná postav na zabití nudí. TV glosář Ely Novákové

16.09.2021
Očekávání velká, výsledek chabý, spíš blázinec na Kolečkách. Osada plná postav na zabití nudí. TV glosář Ely Novákové

Foto: Česká televize (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Martin Rubal v podání Radka Holuba chce být náčelníkem osady, ale tak nějak se mu to nevede

Moje prababička jezdila na letní byt do Měchenic u Prahy. Babička umožnila mně a dalším třem vnoučatům vyrůst v lůně přírody v Jizerských horách. Táta jezdil na chatu na Sázavu, kterou na penzi vyměnil za domek u nedaleké vsi. Já jsem chataření léta odmítala, nakonec na mě taky došlo a jsem v osadě na Brdech spokojená. Vypadnout z města na víkend a na léto je v Čechách už pár generací tradice. Stereotypy chataření a chalupaření se tak stávají i vděčným námětem scénáristů.

A tak vznikl další televizní seriál, v němž je hlavní postavou skrumáž starých chat. Po ryze komerčním primáckém Přístavu, který si na nic nehrál a jednoduše usadil rázovité figury do chatové osady u řeky a rozehrál mezi nimi jednoduché vztahové hry někdy romantické, někdy směšné, jindy trochu hořké, nasadila Česká televize laťku očekávání hodně vysoko. Seriál Osada byl avizován jako událost české podzimní seriálové sezóny. Žádná kriminálka, žádná limonáda, ale společenská satira, těžící z možnosti představit v izolovaném prostředí škálu typů charakteristických pro dnešní městské Česko. Petr Kolečko je současná scenáristická hvězda, a tak se od něj očekával další Most! Jenže dvakrát do téže řeky nevstoupíš a Kolečko do ní ani vstupovat nechce, vybírá si pokaždé jiné prostředí, jinou společenskou vrstvu. 

 

Osada Záhoří, hotová přírodní idyla. Jenže to tak nějak nestačí

O kom se tu hraje?

Tady poprvé zakopáváme o kámen úrazu. Tradiční chatařská komunita je rekrutuje převážně ze střední vrstvy. Současné Česko ovšem integrální střední vrstvu v podstatě nemá, respektive rozhodně ji nelze charakterizovat názorovou jednotou a pocitem příslušnosti. V Osadě ji tedy nahrazuje něco, co bychom nejspíš označili jako živnostenský stav, lépe řečeno lidé, kteří fungují jako osoby samostatně činné, protože kromě bohatého sýraře nebo agilní kadeřnice, prodavačky zázračných preparátů na vlasy, je tu také ajťák a spisovatelka, či spíše pisatelka ženských, lehce erotických románů. Rozptyl mezi nimi není jen ve výši výdělku, oni JSOU každý společensky někde úplně jinde. Jediné, co je sjednocuje, je ježdění na chatu do osady Záhoří, ukryté v lesích.

 

Spisovatelka ženských románů Lucie Rybáková (Ivana Chýlková) s dcerou, kterou hraje Šárka Vaculíková

Když se ale na jednotlivé rodiny podíváme blíž, chybí u naprosté většiny z nich základní motivace k tomuto víkendovému konání. Proč sem jezdí, když se vzájemně nesnášejí a pobyt na chatě jim nepřináší žádnou radost? Lze opravdu uvěřit tomu, že se všichni pohybujeme v takovém kruhu stereotypů, že prostě děláme pořád dokola to, co dělali naši rodiče? Ve stereotypech určitě žijeme, ale zrovna tenhle k nim určitě nepatří. Ty chaty v Záhoří by dávno zarostl les. Jediný, kdo skutečně touží po útěku z města, je nováček v Záhoří, manželka ajťáka, která si od toho slibuje nejen čerstvý vzduch, ale také to, dle ní, přinutí manžela k jiné činnosti, než je googlování informací o čemkoliv. Co čert nechtěl, i v Záhoří je signál pro chytrý telefon.

 

Ajťák David Srovnal (Martin Myšička) s manželkou, nadšenou chatařkou (Pavla Beretová)

Komunita spojená jen tím, že ženské se v sobotu společně zlijí červeným vínem a pozorují své chlapy, jak jim něco nejde, se rozpadá na jednotlivé rodiny a uvnitř nich na jednotlivé členy. Měly by to být přesné uvěřitelné typy, jenže jsou charakterizováni tak povrchně, že se jim jako divák nějak nemůžete dostat pod kůži. Donekonečna melou stejné hlášky, kterým se po třetím opakování už nemůžete smát. Brzy vám všichni začnou lézt na nervy, nedokážete už ani smířlivě hledět do lesa. Tolik jste se těšili, že se pobavíte, ale po pár desítkách minut zatoužíte po útěku do města.

 

Južanovi (Igor Bareš, Eva Leinweberová a Filip František Červenka) jsou velmi zámožní, ale před ostatními to tají v obavách ze závisti

Výborní herci, kteří nemají co hrát

Obsazení zvolil režisér Radek Bajgar skutečně excelentní. Radek Holub, Ivana Chýlková, Petra Nesvačilová, Martin Myšička, Igor Bareš, Jana Plodková, Josef Polášek, Pavel Nový, Jana Švandová atd., to je bezpochyby galerie vynikajících herců. Dokonce lze uvěřit tomu, že role přijímali ochotně, pokud jim byl naznačen rámec seriálu a představena konkrétní postava. Problém je, že kromě toho je třeba ještě vytvořit atmosféru a umožnit hercům, aby jejich postavy komunikovaly. A to je přesně to, co se tady nedaří. Ivana Chýlková má určitě skvělé momenty, když drtí do počítače představy o vysněném muži, ale o souhře s ostatními herečkami nějak nemůže být řeč, ta se omezuje na pozvednutí skleničky. Radek Holub se umí krásně zupácky rozohnit nad tím, že mu bylo upřeno místo nového náčelníka osady, hůř už to ale vypadá, když se s ostatními chlapy ocitne nad neutěsněnou studní. Není tu žádné jiskření, žádná atmosféra, tahle a podobné scénky jsou banální a trapné, mají předvídatelné pointy, které nevyvolávají smích, ani emoce. Skoro by se chtělo říct – chudáci herci.

 

Radek Holub v roli chlapáka, který ve skutečnosti pracuje jako dámský kadeřník pro svoji manželku

Deset malých černoušků – všichni na zabití

Režisér Radek Bajgar spolu s kameramanem Lukášem Hyksou si dali velkou práci s koloritem Osady. Pár starých chat, izolovaných od světa rybníkem, který se musí vypustit, aby do Záhoří projela auta, jinak jen pěšinky přes les. Kouzelné místo u lesního rybníka. Kouzelné a tajemné, protože ráno se tu válí mlha, sluníčko má co dělat, aby se prodralo hustou spletí okolních stromů. To místo by mohlo sloužit jako lokalita pro pořádný thriller. Dovedu si představit, jak za skřípění větví a houkání sov je postupně násilně likvidována postava za postavou… Jenže tady mizí jen sekačka na trávu, motorová pila, cenná soška, o které nikdo neví, že je cenná, protože její majitel to tají, aby si o něm někdo nemyslel, že je bohatý.

 

Zatímco chlapi mají za úkol vyspárovat po zimě studnu, jejich ženy si otevřely napřed jednu lahvinku, u té ale nezůstalo...

Autoři nám neumožnili ani zajímat se o to, kdo tu krade a proč, jen nám na scénu uvedli příchozího zvenčí, policistu v civilu, který se ale během několika hodin stává ochotnou součástí celého tohohle podivného blázince. Celé to tajemství je divákovi lhostejné stejně jako panoptikum figur a všechna ta dějová klišé, jimž nás autoři vystavují. Po dvou dílech mi nezbývá konstatovat, že jestli tohle měla být předvolební sonda do struktury českých voličů, pak je stejně otravná a nicneříkající, jako řečnění představitelů politických stran. 

 

Vložil: Ela Nováková

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace