Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Nahlédněte do mozku sériových vrahů. John E. Douglas, Mark Olshaker, Mindhunter – Lovci myšlenek

13.09.2021
RECENZE Nahlédněte do mozku sériových vrahů. John E. Douglas, Mark Olshaker, Mindhunter – Lovci myšlenek

Foto: Se svolením: Netflix

Popisek: Cameron Britton jako sadistický a nekrofilní vrah Ed Kemper v seriálu z produkce Netflixu

Jedna věc je číst knížky o vraždách. Znáte to. Něco se stane, vyšetřovatel jde po stopě, hledá důkazy, vodítka, aby na konci všechno vyřešil. Jak moc si obvykle člověk pamatuje pozitivního hrdinu a záporného padoucha, jména obětí mizí v nenávratnu. Tolik ke krásné literatuře, k beletrii.

Jenomže brněnská JOTA tentokrát nepíchla prstem do nové tvorby Tiny Frennstedt či Caimha McDonnella. Vybrala si literaturu faktu, v oboru kriminalistiky vyhlášenou a nadmíru respektovanou publikaci někdejšího analytika FBI. Ke své práci nepoužíval ani tak lupu, zbraň a bojová umění, jako spíš řeč, mozek a papír.

John Douglas, agent FBI, se na konci 70. let ve snaze pomoci rozvoji kriminalistiky odhodlal ponořit do psychologie vraždy a přiblížit se znepokojivě blízko skutečným netvorům. Pátral po některých z nejznámějších a nejsadističtějších zločinců naší doby: po vrazích, kteří nechvalně prosluli jako ´Trailside Killer´ v San Franciscu nebo ´Atlantský vrah dětí´.

Desítky sériových vrahů konfrontoval, vedl s nimi rozhovory a zkoumal jejich psychiku – patřili mezi ně Charles Manson, Richard Speck a mnozí další. Studoval je – vstupoval do jejich myslí – aby pochopil jejich motivy.

John Douglas je muž, který se stal předlohou legendárního filmového agenta FBI Jacka Crawforda v thrillerech Červený drak a Mlčení jehňátek, a muž, který předznamenal nový věk v behaviorální vědě a kriminálním profilování. John Douglas sloužil u policie přes dvacet let, a teprve když odešel ze služby, mohl konečně povyprávět svůj jedinečný příběh.

Seriál Mindhunter, který vznikl na základě této knihy, patří mezi jeden z nejsledovanějších a podílel se na něm i známý režisér David Fincher. Počítám, že každý, kdo čte mé řádky, s ním přišel do styku. Není to totiž cyklus, který by splýval s ostatními. Jelikož nejsme na poli fikce, všechny ty osudy s rukopisem Eda Kempera, Jerryho Brudose nebo Dennise Radera se setsakramentsky dostanou pod kůži.

Kniha není jiná. Jak jsem se k filmovému Mindhunteru vracel s výraznými přestávkami, nezvolil jsem odlišný přístup u knihy. Její hustě popsané stránky se zpočátku zdají být jakousi výpovědí. Mark Olshaker si dal zjevně záležet, aby zprostředkované vyprávění nepřibarvoval, ale chronologicky řadil. Od prologu (Určitě jsem v pekle) přes jednotlivé kapitoly (Moje matka se jmenovala Holmesová) až po samotný závěr. Jenomže cesta, kterak proniknout do mysli sériového vraha, může mít pravidla ve své formě, nikoli v obsahu.

 

Když jsem Mindhunter sledoval, nešlo si nezapamatovat Eda Kempera. Magora. Nejde mi najít jiné slovo. Člověk, který řeže hlavy a pak má styk s lidskými ostatky, což opravdu není ojedinělý jev, je zkrátka a dobře blázen. Vyšinutý navzdory svému vysokému IQ 145. Právě Kemper byl důvodem, proč jsem seriál na nějaký čas vypnul. A v knize přeskočil pár stran. Neměl jsem úplně náladu na to připomenout si vytrženou jazylku v drtiči na odpadky.

John E. Douglas ve svém textu nehodnotí. Spíše bych řekl, že popisuje. Občasný pohled do jeho vlastní osobnosti je ojedinělý. Vyjádří-li sympatie, vysvětlí důvod. A opačně. I přesto je nutné zdůraznit, že kniha slouží především jako klíč pro vyšetřovatele a kriminalisty v oborech vražd, únosů, sériových znásilnění a dalších podobných hrůz. V České republice se od roku 1993 vyskytla snad jediná srovnatelná publikace. Jde o Behaviorální analýzu (2010, Jaroslav Hofman) bývalé vyšetřovatelky násilné trestné činnosti Jiřiny Hofmanové. I její kniha je zaměřena na policisty a orgány činné v trestním řízení.

Americká ´předloha´ z roku 1995 (Mindhunter: Inside the FBI's Elite Serial Crime Unit, Simon and Schuster) sice beletrizuje, což je Olshakerova práce, dřeň však zůstává.

Pokud si chcete nepravidelně odpočinout a zjistit, jak vypadá skutečné peklo, na které si mnoho lidé tak často stěžují, zalistujte. Hodinu si čtěte, pak se zase vraťte k původní činnosti.

Je to těžká četba s otřesným popisem ještě horších skutků těch nejhorších amerických vrahů.

Jenomže nebýt ji, málokdo by si uvědomoval potenciální nebezpečí. Málokdo by si připustil, že se něco tak ohavného může stát.

Za knižní podobu Mindhuntera zasluhuje JOTA pochvalu. Přes 400 stran dlouhý text přeložil Josef Orel, odpovědnou redaktorkou byla Marie Schreinerová.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace