Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Americká držitelka Pulitzera vzývá ruskou klasiku. Anne Tylerová, Rusovláska u cesty

01.09.2021
RECENZE Americká držitelka Pulitzera vzývá ruskou klasiku. Anne Tylerová, Rusovláska u cesty

Foto: Ikar

Popisek: Anne Tyler

Brzy (25. října 2021) osmdesátiletá Anna Tylerová v Evropě nepatří mezi nejčtenější spisovatelky. V USA je to opačně. Tam se řadí mezi klasiku, povinnou školní literaturu a nejvýznamnější autory současnosti. Její knihy jsou hojně překládány a nenapodobitelný styl dokáže strhnout davy. To prokázala jak na vyloženě krátkých textech (Rusovláska u cesty), tak u ryzích ság (Špulka modré nitě). Krom toho v roce 1989 obdržela za román Breathing Lessons Pulitzerovu cenu. Stejně tak byla nominována na Man Booker Prize, což je takový knižní Oscar.

Už samotný název mě vrátil k Werichovi, kdy tento národní podklad jihnul nad českým jazykem. Po návratu ze Států se často snažil vysvětlit rozdíl mezi řečmi. Werich užil spojení kulaťoučké jablíčko. Každý si ihned představí, jak velké ovoce je, jaký má tvar. Zato Američan se příliš rozplývat nebude. Řekne něco jako „round little apple"... Proč to píšu? Kvůli dvěma románům, oba vyšly u Ikaru, a jejich názvům. A Spool of Blue Thread nese český název Špulka modré nitě a recenzovaná Rusovláska u cesty je v originále Redhead By the Side of the Road. Kdybych chtěl hodně šťourat, překládal bych to jako „červená hlava na kraji cesty". Čeština je prostě úžasná. A těžká.

Micah Mortimer, ústřední postava Rudovlásky, je zdánlivým otrokem svých zvyků. Počítačový odborník na volné noze a správce bytového domu v Baltimoru vede stabilní a pevně ohraničený život a zdá se, že mu to tak vyhovuje. Jednoho dne se však jeho rutina rozpadne. Přítelkyně mu řekne, že se bude muset vystěhovat ze svého bytu, a u jeho dveří se objeví cizí teenager s tvrzením, že je jeho syn. Tato překvapení a způsob, jakým obrací Micahův pečlivě zorganizovaný život naruby, ho nenávratně změní.

Tylerovou jsem v titulku přirovnal k ruské klasice. Nedělám to zbůhdarma. Spisovatelka se skutečně věnovala nejprve ruské, posléze slovanské literatuře, a to přímo na Kolumbijské univerzitě. Nejen ona, stovky dalších žáků tam zcela jistě slyšeli termín лишний человек – zbytečný člověk. Ačkoli je nejčastěji spojován s románem Ivana Alexandroviče Gončarova Oblomov a s Dostojevského Zápisky z podzemí, není to úplně pravda. Kdosi mimo hlavní proud tu vždycky byl. Jen škatulka chyběla.

Tylerová postavou Micaha Mortimera skloubila absolutně běžný život plný standardních kroků s nečekaným rozvratem jeho mentálního i fyzického běhu. To celé na pozadí úplně obyčejné události. Nejprve jde o přítelkyni, učitelku, jež musí opustit byt i s kocourem, následně o osmnáctiletého kluka, tvrdícího, že je Micahův syn. Ten v obou případech reaguje až nezúčastněně. Spíš mu vadí, že se přítelkyně Cass nechce trochu pomazlit v posteli…  

Všechno, co se děje pak, reminiscence, výčitky i zvraty, přichází ex post. ´Synovy´ problémy ve škole, rozchod, marné hledání nové lásky.

 

Na útlé novele je nejkrásnější jazyk a spisovatelčin odstup. Před pár lety jsem četl Špulku modré nitě a naivně se domníval, že Ikar dělá knihy výhradně pro ženské pohlaví. Spletl jsem se. Špulka modré nitě je nádherná. Rodina Whitshankových je obyčejná, a přeci jiná. Docela odlišný pohled na hrdinu Tylerová nabídla v Běhu času.

V něm si Willa Drakeová přesně pamatuje zásadní okamžiky svého života. Když jí bylo jedenáct, opustila ji matka. Když jí bylo jednadvacet, vzdala se svých akademických ambicí a přijala nabídku k sňatku. Když jí bylo čtyřicet jedna, došlo k nehodě, která z ní udělala vdovu. Dnes je Wille šedesát jedna let a ráda by se stala babičkou. Není si však jistá, zda k tomu vůbec kdy dojde…

Úctu k životu Tylerová prokazuje v celé své dosavadní tvorbě, bez ohledu na šablonu scénářů, povídek nebo přímo románů. Jde o nenapodobitelně citlivé psaní, kdy mě napadá přirovnání snad jen k Robinsonu Jeffersovi nebo precizně fungujícímu Uptonu Sinclairovi.

V překladu Marcely Nejedlé s nádhernou obálkou Lucie Vávrové vydal Ikar. Na řádcích nezvyklé gramáže papíru jsem neobjevil překlep ani chybu. Délka čtení je necelých pět hodin.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace