RECENZE Jo Nesbø, Nemesis. Teď už charakteristická nálož detektivního thrilleru a Harry Hole, jak ho známe
28.08.2021
Foto: Kniha Zlín (stejně jako snímek obálky v článku)
Popisek: Jo Nesbo
Zajímavé, jak člověk některé knihy zapomene. A jiné ne. Do druhé kategorie řadím aktuální reedici Nemesis. Román jsem četl před více než deseti lety a konkrétní pasáže jsem si vybavil, jako by to bylo včera. Než přejdu k recenzi, dodám, že Krajské Listy.cz připomínají významná díla, jež aktuálně znovu vycházejí. Nejde přitom pouze o detektivní žánr. Stejnou optikou pohlížíme třeba na Škvoreckého, Hrabala, Orwella či F. M. Dostojevského.
HH4, označení čtvrtého pokračování série, vtáhne do děje prakticky ihned. Letmým pohledem na video se dostáváte mezi několik návštěvníků banky. Čekají, nudí se, přemýšlejí. V tu chvíli se rozletí dveře a maskovaný člověk požaduje peníze. Jistě, dostane je, proč taky riskovat život? Těsně před svým úprkem zpoza ocelových dveří se však zarazí. Nakloní se k pokladní, něco nesrozumitelného ji šeptá. Padne výstřel. Žena letí na své židli desítky centimetrů, než dopadá na betonovou podlahu. Mrtvá. Panika, strach, psycho. Vrah a zloděj v jednom balení mizí, aniž by za sebou nechal jedinou stopu; DNA, kousek látky, cokoli.
Nic. Harry Hole právě začíná úřadovat…
Při vyšetřování mu sekunduje velmi zdatná policejní posila Beáta Lonnová, dcera známého (zastřeleného) kriminalisty, jež zaujala místo Harryho zavražděné kolegyně Ellen. Mimochodem postava Beáty je dobře zapamatovatelná, byť ji autor použil pouze v pěti dílech.
Krátce po zahájení vyšetřování je ve svém bytě nalezena Holleova dávná láska Anna. Vše nasvědčuje tomu, že spáchala sebevraždu v ten večer, kdy u ní byl Harry na večeři. Téměř vše. Jenže Harry má naprosté okno a z návštěvy si nic nepamatuje.
Co se vlastně v Annině bytě odehrálo?
Když vyšetřování uvízne na mrtvém bodě, rozhodne se Harry využít pomoci Raskola, původem rumunského Roma, Annina příbuzného a legendárního bankovního lupiče, který se sám přihlásil policii a nechal se uvěznit. I z vězení však dokáže tahat za potřebné nitky. Harry uzavře s Raskolem dohodu: Raskol mu pomůže najít bankovního lupiče a Harry oplátkou za to odhalí Annina vraha. Kolotoč událostí se rozbíhá. A to podzim teprve začal…
Stručná anotace je sice dostatečně lákavá, ale ani zdaleka nedosahuje napětí, jaké celou půlkilovou knihu prochází. Víc než pět stovek stran se čte báječně. Jak jsem si v prvním díle (Netopýr) stěžoval na ustavičné prostředí australských pouští i podivných měst Nového Jižního Walesu, bohyně pomsty nic takového neobsahuje.
Nezdržuje, neodvrací pozornost.
Děj vás neustále žene dopředu a nejsilnějších momentů je hned několik. Předně bych zmínil práci s detailem. Zejména u Tima Weavera jsem mnohokrát řekl, že podobný přístup dovedl k dokonalosti. Weaver je naprosto posedlý rozebíráním fotek, starých záběrů na celofánových pásech. Něco jako Antonioniho Zvětšenina. Jiní autoři pro změnu bazírují na detailech zločinů, přičemž čím víc to dělají, tím víc mně to vadí. Za všechny zmíním dvojici Lars Kepler.
Nesbø na žádnou podobnou strunu nehraje. Brnká, jistě, odvádí pozornost v podobě osobních vztahů (Ráchel, Oleg), ale jednoznačně to dělá kvůli celé sérii a vývoji konkrétních postav. Neboli to nedělá zbůhdarma. Jak bych pochválil pozornost zaměřenou na detail, zdánlivou drobnost, nevynechám ani výslechy, ať se odehrávají na ulici, v baru nebo zpoza mříží (Raskol). Třetí zastávkou Nemesis je humor. Nečekaný na místech, kde se čeká pláč. A opačně.
Kumšt norského spisovatele je natolik vybroušený, že v případě HH4 nemám co vytýkat. Strmě se dostanete do děje, který jen tak nepustí, budete spolu s kriminalistou přemýšlet a pátrat. Třešničku na dortu vidím v podobě e-mailů, jenž Harry dostává od neznámého, ač skvěle informovaného bastarda. Je to vrah, kdo mu píše? Je to snad kolega? Je to celé šaškárna? Nebo je strach na místě?
Harry Hole se ve ´čtyřce´ noří nejen do minulosti, když připomíná svých pár lásek, ale taky na dno s cigárem v ruce. Prostě ideální obraz původních vzorů. Třeba takového George Simenona nebo Trumana Capota se všemi jeho ničivými závislostmi. A mnoha dalších.
Za recenzní výtisk opět děkuji Knize Zlín (Albatros Media). Propříště se zaměřím na Švábi (HH2) a Červenku (HH3).
Vložil: Zdeněk Svoboda