Se změnou sexuální orientace na tu jedinou ´správnou´ nepomůže ani Bůh. A už vůbec ne církev. TV reflexe Andrey Musilové

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Propagátor hnutí FM (Freedom March) Jeffrey McCall

Při příležitosti Prague Pride se podívejte na dokument Očista modlitbou (je k mání na Netflixu), který o právech menšin promluví víc než duhová vlajka nad Prahou. Pokud vám připadá, že se po nevázaných šedesátých letech lásky americká společnost popasovala i s homosexuální orientací, rozhodně to tak nebylo. Takzvanou konverzní terapií pod záštitou církevní organizace Exodus prošlo zhruba 700 tisíc lidí. Mnozí nepřežili – podle pozdějších klinických výzkumů trpěli ´uzdravení´ gayové a lesbičky posttraumatickou poruchou, úzkostmi, sebepoškozováním a sebevražednými úmysly. Zájem na popření jejich skutečné sexuální identity přitom nejčastěji prosazovaly jejich vlastní rodiny, ale posloužil také k získávání volebních hlasů a nových oveček do církevních sborů.

Pro režisérku Kristinu Solakis je téma menšin srdeční záležitost. Po krátkometrážním režijním debutu The Typist (2015) jde v Očistě modlitbou (2021) mnohem dál – ať už se to týká metráže, nebo hloubky a spektra výpovědí vůdců i obětí ex-gay hnutí. Připravte se na zdlouhavý začátek, časem ale kupící se svědectví naberou tempo. Závěrečný finiš je svižný a úderný, doznívat bude ještě dlouho.

Pro řadu církví, a patří mezi ně i ta katolická (alespoň ta její konzervativější část), je homosexualita nemoc, kterou je třeba léčit

Homosexualita je nezdravý životní styl

Za který může zneužívání v dětství i vnitřní prázdnota. Konverzní terapie ale fungovala jen navenek… Exodus International vznikla jako první organizace ex-gayů pod záštitou církve v roce 1976. Jedním z nejznámějších představitelů byl John Paulk, patřící k nejvíce medializovaným gayům té doby. Rozhovory, účast v TV show, přímé přenosy z kostelů. John byl výkladní skříní Exodu – slušně vypadající sympaťák, který díky konverzní terapii prozřel a oženil se s bývalou lesbičkou. Průměrné americké rodině, bojující proti coming-outu svých LGBT dětí, dával velkou naději. Pokud to dokázal on, s trochou modliteb a sebezapření to přece zvládne každý. Nebo ne?

Julie Rodgers v dokumentu Očista modlitbou

Příběh Julie Rodgers je pro Exodus jedním z typických. Když se Julie svěřila ve svých 16 letech matce s lesbickou sexuální orientací, vzali ji vyděšení rodiče k Ricky Chelletovi do Living Hope, přidruženého pastorství Exodu. Julie chodila na konverzní terapie 3 x týdně a celému procesu naprosto důvěřovala – ať už se to týkalo nekonečných zpovědí za každé nevinné setkání s dívkou, nebo vnucování sexuálního zneužívání v dětství. V devadesátých letech v rámci Living Hope probíhaly obrovské konference a setkání ex-gay mládeže, které měly z dnešního pohledu absurdní náplň. Kromě bigotních kázání proti homosexualitě tu probíhaly i kurzy pro dívky, kde se učily líčit a fotbalové zápasy, ve nichž dospívající kluci měli uplatnit svou nově objevenou mužnost. Homosexualita byla vnímána jako chování navenek, jak v dokumentu zmiňuje i John Paulk: „Měl jsem ženu a děti, nespal jsem s muži několik let. Vnímal jsem to tedy tak, že už nejsem gay – i když mé myšlenky patřily celou dobu jen mužům a bylo jich čím dál víc.“

John Paulk se dlouho usilovně snažil potlačit své přirozené sexuální touhy

Nemohlo to vést nikam jinam než k pořádnému skandálu. A ten na sebe nenechal dlouho čekat – John Paulk byl novinářem přistižen opilý v gay baru. Přes prvotní snahu všechno ututlat vyšel po čase Paulk s pravdou ven: „Tehdy jsem opravdu věřil, že se díky intenzivní terapii a blízkému vztahu s Bohem mohu změnit. Přestože se v mém křesťanském životě mnoho věcí změnilo, moje sexuální orientace nikoli.“

Svědectví traumatizovaných obětí

Exodus položil na lopatky odchod klíčových členů a svědectví traumatizovaných obětí. Odnože původního hnutí přesto fungují dál. Exodus spěl k neodvratnému konci nejen díky aféře Johna Paulka, ačkoliv zafungovala jako rozbuška. V roce 2012 tehdejší lídr Alan Chambers přijal skupinu bývalých členů a vyslechl jejich skutečné příběhy. Na jejich základě vydal veřejné prohlášení o nefunkčnosti a škodlivosti konverzní terapie spojené s omluvou všem, kteří se jí účastnili. Konec jedné absurdní a nebezpečné myšlenky? Bohužel ne. Jednou ze současných podob tohoto ex-gay hnutí je například organizace FM (Freedom March). Jeho propagátor Jeffrey McCall se v dokumentu mihne hned několikrát – například během telefonátu s neznámou ženou, jejíž syn je transgender. „Dobře, že voláte,“ uklidňuje ji McCall. „Když vaše dítě chce vběhnout pod náklaďák, taky ho zadržíte. Teď mu musíme pomoci najít správnou cestu, jakou si pro něj přál Ježíš.“ Co k tomu dodat? Dokud bude na světě homofobie, budou vymítači pod vlajkou boží vůle existovat dál.

Vložil: Andrea Musilová