Kultovní snímky Coenů nebo film noir po indicku. Festiválek pro filmové nadšence, včetně mnoha hodně známých jmen a vzpomínkou na Maciuchovou. Filmová reflexe Viktora Horáka

18. srpna 2021 se otevřou honosné hradní komnaty a prostorná nádvoří Českého Šternberku. Noir Film Festival 2021 představí filmy bratří Coenů, noirově tajemnou krásku Idu Lupino jako režisérku nebo bollywoodský film noir… Už 9. ročník Noir Film Festivalu odhalil kompletní festivalový program. Během pěti dnů od 18. do 22. srpna uvede festival kolem padesáti různorodých filmů, které mají co do činění s titulním žánrem filmu noir. Nově se festival bude odehrávat na gotickém hradě Český Šternberk, který nahradil středočeský Křivoklát.

Festival je pětidenní filmovou přehlídkou, která je unikátní jak dramaturgickým výběrem, tak svým zasazením a koncepčním pojetím. Tento malý filmový svátek promítá staré kriminální filmy v historických sálech a na hradním nádvoří. Spojením filmů noir z 50. let a hradních interiérů vzniká unikátní genius loci, který dává vyniknout ojediněle působivé atmosféře při každé projekci. Festivaloví diváci se schází v hradním komplexu a užívají si festivalovou atmosféru, navštěvují projekce v neogotických sálech nebo odpočívají ve stínu hradu. Program je nabitý klasickými noiry, ale také neo-noirovými filmy (moderní filmy inspirované filmem noir) nebo dokumenty, spojenými s titulním noirovým žánrem. Vedle toho také dojde na televizní tvorbu, odborné přednášky a čestná ocenění.

 

Něco málo o žánru film noir Hodilo by se zde na úvod vysvětlit, čím se titulní žánr ´film noir´ vyznačuje a co to vlastně je. Jednoduše a stručně se dá popsat většinou jako kriminální film s detektivní zápletkou nebo thrillerově laděným příběhem. Samotný film noir vznikl v 50. letech jako prototyp poválečných depresivně laděných filmů. Snímky jsou většinou zasazené do městského prostředí a vyznačují se stylizovaným expresivním svícením. Silně se projevují díky ojedinělému audiovizuálnímu zpracování - často se zde používají netypické úhly kamery,  neobvyklé rakurzy a pohyb kamery, stylizované svícení, častá je volba nočních scenérií a zasazení do městského prostředí. Hudební stránka je postavená na bluesových nebo jazzových tónech a obraz je plný temných městských uliček, cigaretového kouře a oslňujících krásných žen, které se mění v zákeřné femme fatale. Hlavními postavami jsou většinou antagonisté spojení s podsvětím - nejrůznější podvodníci a kriminálníci. Pro filmy noir je také typická postava soukromého detektiva a nejrůznějších zločinců - od vrahů přes lupiče až po pasáky nebo zkorumpované policisty. Témata filmu jsou spojená se zločinem a detektivní prací. Kultovní Maltézský sokol z roku 1941 s Humphreym Bogartem (na snímku vlevo) Noirové filmy často vznikly jako filmové adaptace proslulých kriminálních románů. Předlohami byly nejčastěji díla autorů tzv. ´americké drsné školy´ (Haird-Boiled School), mezi které patřil např. Dashiell Hammett, Cornel Woollrich nebo Raymond Chandler. Náměty vychází z kriminality a zločinů, které v sobě kloubí celospolečenská témata jako byla prohibice, alkoholismus, rozvrácené vztahy, rozpadající se rodiny, soukromé strasti a neřesti obyčejných lidí a poválečná společenská skepse. Mezi klasické filmy noir patří např. Maltézský sokol, Dotek zla, Sunset Blvd., Hluboký spánek nebo Asfaltová džungle. Filmy spadající do noirového žánru vznikly mezi roky 1941-1958 nezávisle na sobě - spojovala je především depresivní kritika společnosti, kriminální příběhy a neobvyklé filmové zpracování vycházející z německého filmového expresionismu a kammerspielu (německý filmový styl z 30. let). Název ´film noir´ pochází od francouzského kritika Nina Franka, který sérii depresivních kriminálních filmů takto hanlivě označil. Označení zdůvodnil jako reakci na poválečnou sérii amerických krimifilmů, které se dostaly do Evropy a nesly několik styčných motivů - kriminální a depresivní příběhy, sociální kritika tehdejší společnosti a výjimečný filmový styl. Kontrastní svícení, expresionistické a odvážné filmové vyprávění a neobvyklá prace s kamerou společně s temnými tématy daly vzniknout špinavě temnému, ale svým způsobem atraktivnímu žánru film noir. Série filmů noir zaznamenala úspěch jak u kritiků, tak u diváků a kriminální filmy se specifickým stylem se staly vzápětí velmi oblíbené a hojně navštěvované. Samotné označení ´noir´ se začalo používat až zpětně v 60. letech. U tohoto ojedinělého subžánru často začínali mladí a vizionářští režiséři, ale noirem na sebe upozornili i hollywoodští klasici. Pod noirovými snímky jsou podepsaná taková jména jako Orson Welles, John Huston nebo Billy Wilder. A přesně s takovými filmovými díly se návštěvník festivalu může setkat už v srpnu na Českém Šternberku.

Unikátní festivalová atmosféra

Já osobně jsem letitým návštěvníkem a velkým fanouškem tohoto festivalu. Několik ročníků jsem pomáhal jako organizátor a festivalová atmosféra je opravdu unikátní. Hradní komnaty, venkovní projekce na nádvoří a staré noirové filmy mají něco do sebe a společně vytvářejí nepopsatelný zážitek. Velkou devízou je komornost a jakási rodinná atmosféra festivalu, jehož návštěvníci jsou většinou cinefilové a noiroví fanoušci. Mnohdy i cizinci, veřejně známé osobnosti anebo náhodní turisté a návštěvníci hradu, kteří si prohlídku zpestří večerní projekcí noirového titulu.

 

Nejočekávanější filmové kousky se promítají na hradním nádvoří pod hvězdnou oblohou. Snímek pochází z minulého ročníku, foto Noir Film Festival / Petra Jansová

Dramaturgové festivalu vybírají vedle tradiční kousků také filmy z exotických destinací (Mexiko, Japonsko, Finsko…), jež nesou určité společné rysy klasických amerických noirů - nyní to bude indická kinematografie. Zároveň ale nezapomínají na československou filmovou tvorbu a skládají poctu tvůrcům a hercům, kteří v žánru zanechali zásadní stopu. Ke každému filmu patří dramaturgický úvod v podání Jany Bébarové nebo Milana Haina. Součástí festivalu jsou i hudební a divadelní představení tématicky spojená s noirovými motivy. Divadelní představení často vychází z kriminálních dramat a hudební skupiny inklinují k jazzovému a bluesovému žánru. Festivaloví návštěvníci se už nyní mohou těšit na jazzovou kapelu Starej pán nebo koncert Kamila Janského.

Vedle klasických projekcí v hradních sálech se můžete těšit na venkovní promítání. Letní kino promítá nejočekávanější festivalové kousky na hradním nádvoří pod hvězdnou oblohou orámovanou gotickými věžemi. Během doprovodného programu dojde i na tradiční četbu Raymonda Chandlera v podání Tomáše Hanáka - českého Phila Marlowa. Během festivalových dní také budete moci potkat velkého festivalového fanouška a předního českého režiséra Jana Hřebejka a řadu dalších osobností české kultury, kteří festival podporují a pravidelně se sem vrací kvůli jeho specifické atmosféře. Tento ročník NFF bude skládat poctu nedávno zesnulé herečce a patronce festivalu Haně Maciuchové.

 

Snímek Osudné dopoledne z roku 1951 zachycuje vypjatou atmosféru v rasově smíšeném americkém maloměstě během tragické nehody, při níž malé děvčátko spadne do studny a záchranáři následně bojují s časem, aby ji vyprostili ještě živou. Film inspirovaný skutečnou událostí uvede festival v sekci Noir bez předsudků. Foto Noir Film Festival

Noir bez předsudků: Blok noirových filmů o násilí, policejní brutalitě a rasismu

Hlavním tématem letošního ročníku Noir Film Festivalu 2021 bude sekce Noir bez předsudků věnovaný filmům z let 1947 - 1951, které jsou úzce spjaté s xenofobií a rasovou nenávistí. Leitmotivem budou předsudky a problémy s menšinami, rasismem a podobnými neduhy lidské společnosti. Tato témata neustále zmítají současným světem a proto si zaslouží své místo i na festivalovém programu. Je to aktuální téma, které neustále hýbe společností.

Mezi konkrétní filmy, které se na festivalu budou promítat, patří sociální drama s noirovými rysy Osudné dopoledne (1951, r. Russel Rouse, Leo C. Popkin), působivý vězeňský noir s rasistickým podtextem Není cesty ven (1950, r. Joseph L. Mankiewicz) nebo legendární policejní drama Křížový výslech (1947, r. Edward Dmytryk). Všechny filmy nabídnou ponuré a drsné příběhy plné rasové nenávisti, sociálního dusna a dramatických křivd napříč celou společností. Jedná se o zásadní snímky americké kinematografie a 50. let především. Zároveň výběr těchto filmů patří mezi zásadní snímky žánru noir. Soukromými detektivky, nevypočítatelnými ženami a ponurými městskými uličkami se tyto filmy jen hemží. Dojde na vraždy, loupežné přepadení a pouliční násilí. Filmy v sobě kloubí vše, co film noir představuje - ulhané svůdníky, krásné a nebezpečné femme fatale a nebezpečné gangstery, kteří s ničím neotálejí. Roztodivné úhly kamery čarovně pracují s městským zákoutím a díky nezvyklému rámování na diváka přenáší klaustrofobii a strach nahánějící pocit, jímž jsou noirové snímky proslulé. Výběr nám zkrátka ukáže surový žánr přesně takový jako je v samotných základech - cinefilové budou nadšení, kritici spokojení a diváci potěšení.

 

Snímek Queen & Slim vypráví příběh milenecké dvojice, která se ocitne na útěku před zákonem poté, co v sebeobraně zavraždí rasistického policistu. Foto Noir Film Festival

Sekce Noir bez předsudků je doplněna speciální projekcí kriminální lovestory Queen & Slim (2019, r. Melina Matsoukas). Kriminální roadmovie se zaobírá dusnou realitou amerického rasismu a policejní brutalitou především vůči černošské komunitě. O nadčasovém sociálně kritickému neo-noiru se dramaturgyně NFF Jana Bébarová vyjádřila: „Road movie krimi romance, jíž se ihned po uvedení začalo přezdívat ´černošští Bonnie a Clyde´, vznikla podle scénáře oceňované herečky a kreativní producentky Leny Waithe a vztahuje se k ožehavým problémům dlouhodobě zmítajícím (nejen) Spojené státy – policejní brutalitě, nespravedlnosti a systémovému rasismu vůči černochům, proti nimž protestuje společensko-politické hnutí Black Lives Matter.“

Nezávislé režijní duo miluje noirovou atmosféru, krutost a vtip

Velkým diváckým lákadlem je filmová sekce bratrů Joela a Ethana Coenových, kteří se proslavili na poli amerického nezávislého filmu. Tito multižánroví filmaři se proslavili takovými hity jako je legendárními hláškami nabitá komedie Big Lebowski, atmosférický mccormackovský thriller Tahle země není pro starý nebo mezigenerační western Opravdová kuráž. Režisérské duo má na svědomí hned několik drsných thrillerů a kriminálek, které jsou noirem jasně inspirované. Joe a Ethan Coenové se nikdy netajili svojí zálibu v žánrovém mixu. Rádi si hrají a kombinují žánry mezi sebou a umně potlačují tradiční stereotypy a klišé, které nahrazují unikátně tvůrčími a inovativními prvky, které jejich filmy pozvedají na něco více, nežli pouhé žánrové jednohubky. Coenovský film je snadno rozpoznatelný a jejich filmařský rukopis je jasně viditelný. Boří zajeté žánrové standarty a přichází s vlastním řešením a specifickým režijním stylem. Jsou snadno rozpoznatelní především díky své zálibě v černém humoru, chytrým scénářem a s lehkostí podávanou velkou porcí krutého násilí.

 

Frances McDormand ve snímku Fargo. Herečka je již 37 let provdaná za Joela Coena a objevila se v mnoha jejich filmech. Ale nejenom jejich, naposledy zazářila v oscarové road movie Země nomádů. Foto Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.

Festival na velkém plátně uvede černohumornou kriminálku ze zasněžené Minnesoty Fargo (1996). Příběh věčného životního smolaře Jerryho, který si najme dva gangstery k únosu vlastní ženy se stal filmovou legendou. Atmosféra zapadlého maloměsta uprostřed zimní Minnesoty, suchý humor a mlčenlivý zabijáci uhranou každého filmového fanouška. Mezi další projekce se řadí Coenových režijní debut - komorně špinavý thriller Zbytečná krutost (1984). Příběh o vražedné žárlivosti je plný černého humoru a explicitního násilí.

Během krvavé cesty za odplatou nás tvůrci zavedou do periferie amerického maloměsta mezi spodinu tamního zapadákova. Dojde na perverzní pasáky, špinavé noční kluby, vykřičené domy s vyfetovanými striptérkami, brutální vrahy nebo na slizké soukromé detektivy. Coenové zde umně pracují s prvky a motivy klasických noirových filmů, které ozvláštňují nekorektní porcí morbidního humoru, drsného násilí a specificky autorské atmosféry s výraznými figurami.

Dále dojde na filmovou adaptaci kultovního představitele americké drsné školy Dashiella Hammeta - epická filmová gangsterka Millerova křižovatka (1990). Tento snímek se snaží jít ve stopách klasických noirů. Tato gangsterka klasického střihu zachycuje atmosféru doby a epicky osudový boj mafiánských rodin o město. Je tu vše, co správná noirová gangsterka potřebuje - prohibice, válka gangů, mocné mafiánské rody a klany, tajuplná femme fatale a soukromé očko. Posledním filmem z coenovské sekce je uvolněná kriminálka Muž, který nebyl (2001) s Billym Bobem Thorntonem. Černobílé kriminální drama se nese v napínavě mysteriózní atmosféře, kde divák absolutně netuší, co se stane v další minutě filmu.

 

Ve filmu Millerova křižovatka má jednu z hlavních rolí Gabriel Byrne, na snímku s Jonem Politem. Foto Twentieth Century-Fox Film Corporation

Dramaturgyně Jana Bébarová k neo-noirovým filmům bratří Coenů dodává: „Kreativní sourozeneckou dvojici z Minneapolis spojuje odvěká touha dělat věci jinak a po svém – jejich tvorba je esencí umění a zábavy v jednom. Již přes pětatřicet let baví publikum hravým přístupem k žánrům, jejich archetypálním vzorcům a konvencím, překvapují nečekanými dějovými zvraty a získávají si divácká srdce svébytným humorem protkaným ironickým pohledem na americkou popkulturu.”

Retrospektiva Ida Lupino: Slavná noirová herečka jako režisérka

Ida Lupino se světově proslavila jako půvabná herečka, ale na festivalu si připomeneme její práci režisérky. Ve svých 16 letech se britská herečka přestěhovala do Hollywoodu a během 30. let se proslavila jako filmová herečka. Na přelomu 40. let se vedle hraní začala etablovat jako režisérka a producentka. Natáčela nízkorozpočtové filmy ve vlastní produkci. Ve svých autorských snímcích řešila problematiku znásilnění, sociální postavení žen nebo vztahová dramata. Natočila pouze pár filmových kousků - většinou dramata a komedie. Přesto se ale do filmových dějin zapsala i dvojicí noirových kriminálek, které stojí za pozornost.

První filmovým příspěvkem do žánru filmu noir je thriller Stopař (1953), kterým na sebe Ida Lupino upozornila jako schopná režisérka. Jedná se o jediný klasický film noir režírovaný ženou a paradoxně v něm nevystupuje žádná výrazná ženská postava. Dalším filmem bude projekce noirového dramatu Bigamista (1953). Toto mysteriózní drama je plné lží a podlostí. Snímek vypráví o Harrym Grahamovi, který žije dvojí život s dvěma rodinami. Vzápětí se ale dostává do kolotoče plného výhružek a nebezpečí, které mu postupně přerůstá přes hlavu. Divák se velmi rychle ztratí v závějích filmového šílenství, uměle vytvořených lží a ztrátě reality a vymyšlené fikce. Invenčně pojaté filmové vyprávění se snaží diváka i hlavní postavu vystavit psychickému trýznění a zmást natolik, že nebude schopen rozlišit co je a co není pravda.

 

Každý rok festival uvádí výběrovou retrospektivu filmů spjatých s výraznou noirovou osobností. Letos se můžete těšit na filmy v režii hollywoodské herečky Idy Lupino. Foto Noir Film Festival

Bollywoodský a československý film noir

Dále na festivalu můžeme navštívit filmy z proslulé bollywoodské produkce a prozkoumat vody indické kinematografie. Co se točilo pro asijské diváky za kriminálky a thrillery, které se zhlédly v západních noirových žánrech? Projekci bude mít pokus o noirové krimi Sázka (1951, r. Guru Dutta) z prostředí indických klubů, heren a chudinských čtvrtí. Film pojednává o hazardním hráči, který se zaplete s kriminálními živly a najednou se ocitá v indickém podsvětí, které je zahaleno do cigaretového kouře a expresního svícení. V Duttově produkci také vznikla detektivka Kriminálka Bombaj (1956, r. Rádž Khosla). Film vypráví příběh policejního vyšetřovatele, jenž se ve vlastním případu sám stane hlavním podezřelým z brutální vraždy. Poslední dva filmy, Madhumati (1958) a Mlha (1964), v sobě kombinují detektivní a kriminální žánr s gotickým filmem a noirovými prvky. Podstatnou roli v těchto filmech hraje nadpřirozeno spojené se smrtí - povstání z mrtvých, reinkarnace a duch přicházející ze záhrobí.

V sekci československého noiru máme možnost shlédnout psychologické drama Ošklivá slečna (1959, r. Miroslav Hubáček) s Danou Medřickou. Silné noirové prvky nese filmová adaptace Jana Otčenáška - Julie, Romeo a tma (1959, r. Jiří Weiss). Klaustrofobicky napjatá atmosféra strachu a nebezpečí, komorní projetí a tragický příběh lásky na pozadí válečného konfliktu je hodnotným příkladem českého pokusu o film noir. Za zmínku také stojí film Hadí jed (1981, r. František Vláčil), který pracuje s tématem alkoholismu, rozvrácené rodiny a rozpadem samotného člověka.

 

Letos v lednu nás opustila vynikající herečka Hana Maciuchová, o níž málokdo ví, že byla patronkou festivalu. Na snímku ve filmu Muž v osidlech, spolu s Rudolfem Jelínkem. Foto Česká televize

Mezi dalšími filmy budeme moci shlédnout snímky s Hanou Macuichovou, která byla patronkou festivalu a nyní jí festival vzdává poctu. Za pozornost určitě stojí adaptace americké detektivky Muž v osidlech (1973, r. Jiří Sequens st.) nebo hravá kriminálka Načasovaná smrt (1981, r. Zdeněk Kubeček). V rámci pocty americké herečce Betty Davis se bude promítat klasický thrillerový film noir Tam za lesy (1949, r. King Vidor), kde se Betty Davis blýskne jako nepředvídatelná, uhrančivá a všehoschopná femme fatale. Sekce Ztráta paměti nám představí film Někde v noci (1946, r. Joseph L. Mankiewicz) - chandlerovský noir o válečném veteránovi trpícím totální amnézií. V patách mu je ale nebezpečný zločinecký syndikát, který chce něco, co ví jenom on. Dále uvidíme adaptaci dalšího kultovního autora drsné školy Cornella Woolriche, a to thriller Štvanice (1946, r. Arthur Ripley) nebo komorní noirové krimi Vysoká zeď (1947, r. Curtis Bernhardt). A bude toho mnohem více…

 

Odkaz na kompletní program naleznete ZDE. Nákup akreditací, festival pasů a vstupenek je možný na festivalovém webu nebo přímo na festivalu.

 

Vložil: Viktor Horák

Noir Film Festival, Český Šternberk, TV reflexe Viktora Horáka, TV glosář Ely Novákové, HP,